České stavebnictví si na konci třetího čtvrtletí mezi 28 zeměmi Evropské unie v porovnání se stavem na konci června pohoršilo o tři místa. Zatímco po pololetí bylo 16., na konci září s meziročním růstem o 2,2 procenta pokleslo na 19. příčku. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví průměrně rostlo o 3,5 procenta.
Podobně jako na konci pololetí rostlo podle evropského statistického úřadu Eurostat stavebnictví nejvíce na Kypru, téměř o 40 procent. Následovaly Maďarsko (o 27 procent) a Estonsko (o 19,2 procenta). V pěti zemích stavebnictví meziročně kleslo. Nejhůře si vedly Řecko (-12,2 procenta), Rumunsko (-6,1 procenta) a Belgie (-0,5 procenta).
Podle odhadu zhruba stovky ředitelů tuzemských stavebních firem, které ve svém průzkumu oslovila analytická společnost CEEC Research, české stavebnictví letos meziročně vzroste o 3,1 procenta, příští rok o 3,5 procenta.
Uvažujete o hypotéce? Spočítejte si její výši v kalkulačce
Tržby v českém stavebnictví budou letos ve srovnání s posledním předkrizovým rokem 2008 přibližně o pětinu nižší. Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy se stavebnictví jako poslední významný sektor české ekonomiky dosud nevzpamatovalo z důsledků světové finanční krize. „V současné době je tahounem stavebnictví pozemní stavitelství, tedy výstavba bytových nebo průmyslových budov, ale také třeba skladů. Naopak dolů stavebnictví stahuje inženýrské stavitelství, tedy například renovace nebo výstavba silnic a dálnic,“ uvedl Kovanda.
Realitní bublina v Pařížské: byt v centru Prahy vyjde až na 260 tisíc Kč za metr
Zatímco pozemní stavitelství podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) na konci září rostlo o šest procent, inženýrské o sedm procent klesalo. Podle vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petry Cuřínové je ve většině zemí EU podíl pozemního a inženýrského stavitelství na celkovém vývoji vyváženější.
Na konci loňského roku patřilo podle Eurostatu devět zemí s největším meziročním poklesem do bývalého východního bloku. Odborníci to vysvětlovali tím, že tyto země jakožto největší příjemci evropských dotací v roce 2015 ještě dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období. Stavebnictví pak v následujícím roce kleslo hlavně kvůli vysoké srovnávací základně. Na konci září 2017 byly v nejhorší desítce čtyři země východního bloku včetně Česka.
Dále čtěte: