Skandály Věcí veřejných (VV) s uniklými dokumenty a s nahrávkami schůzek „nad vínem“ přerůstající do vládních krizí už pomalu přestávají být zajímavé. A sledovat je dokáže jen opravdový politický fajnšmekr. Možná proto poněkud překvapivě vedení této nejmenší koaliční strany rozhodlo, že si dáme pauzu a minimálně dva týdny žádná vládní krize nebude. Až do okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda VV, se nebudou řešit žádné personální záležitosti a klást další a další ultimáta. Až to vypadá, jako by pod tlakem strana změkla a pochopila, že rvačka o vládní křesla jim s jejich dramaticky propadlou popularitou příliš nepomůže.
Jenže co bude po stranických volbách, je ve hvězdách. Že by pak zavládla v koalici klidná a činorodá atmosféra přející reformám, to lze celkem bezpečně vyloučit. VV mají zásadní problém ve svém financování. K pochybnému a dosud ničím nedoloženému původu peněz, které straně daroval Michal Babák, přibyly informace a placení stranických nákladů prostřednictvím časopisů blízkých straně či zatím neznámou PR agenturou. Tedy mimo účetnictví strany a z neznámých kapes. Když k tomu přidáme etický kodex limitující úplatek za veřejnou zakázku deseti procenty, měla by asi mladá strana, jejíž volební úspěch byl postaven na slibech boje proti korupci, za sebou zaklapnout víko a spláchnout.
To se ale nestane. Kluci a jejich blondýny se totiž zatím v politice rozkoukali, líbí se jim tam. A až si zvolí nového předsedu, tak se do toho pořádně obují a budou chtít bodovat. Například tím, že prosadí své personální požadavky.
Jen aby tím zase nestřelili kozla. Zdá se, že na odchodu je pouze ministr zemědělství Ivan Fuksa, který se vyznačuje tím, že není příliš vidět, protože dosud nemá na krku žádný skandál. Také se jako první ministr zemědělství v historii snaží aspoň trochu zprůhlednit systém dřevařských tendrů a získat pro stát větší díl zisku, což se mu částečně daří. Přitom z Lesů ČR se stal divoký Klondike už za časů ministra Fencla a skutečně účinně a rychle by se v nich dnes zabránilo loupení jen jednorázovým vypálením všech státních lesních ploch. Střídání na tomto postu asi nebude natolik efektní zářez na protikorupční pažbě VV.
I proto je pořád ve hře možnost, že VV z vládní koalice vystoupí. Pak ale vzniká otázka, zda všichni poslanci VV podrží vládu ODS a TOP 09 v hlasování o nedůvěře. A pokud ano, jaký desátek – abychom se drželi jejich etického kodexu – za to budou požadovat. Jestliže to bude nepřiměřené, což lze celkem spolehlivě očekávat, naroste pnutí zejména uvnitř ODS. Situace v ní je dlouhodobě napjatá a část strany se kvůli VV nepochybně chce zbavit Petra Nečase i za cenu pádu vlády. Tato skupina bude ostře tlačit, aby se Věcem veřejným dále neustupovalo. Nečas bude mít se schválením dohody o podpoře menšinové vládě ze strany VV ve vlastní straně opravdu velké potíže, které se mu nemusí podařit překonat, a vláda padne.
Jak by se potom vyvíjela situace, se nepochybně lze domýšlet. Došlo by k pokusu části ODS dohodnout se se sociálními demokraty obdobně, jako se dohodli na pražském magistrátu. Sobotka může tisíckrát říkat, že na žádnou takovou dohodu nepřistoupí, ale se svými zkušenostmi by měl vědět, že politik nemá nikdy říkat nikdy. Ani pro ČSSD nemusejí být rychlé předčasné volby výhodné, protože se může dočkat nepříjemného překvapení. Může přijít třeba ze strany expředsedy Jiřího Paroubka, který se chystá přestoupit do České strany národně socialistické, a převzít tak úlohu Miloše Zemana z minulých voleb. Tehdy Zemanova partaj zařízla právě Paroubkově ČSSD z podstatné části šanci sestavit vládu, přestože se do sněmovny nedostala.
Další variantou je možnost, že dojde skutečně k rozdělení VV, o něž se pokusili odpadlíci Škárka, Kočí a Huml. Není až tak nepravděpodobné, že by se vedle nich mohlo postavit dostatečné množství dosud véčkařských poslanců, aby vznikla nová většinová pravostředová koalice. A prezident Klaus by zase mohl kroutit hlavou nad přeběhlíky. Každopádně předčasné volby čekat nelze. Jestli nám počasí dopřálo v posledních dnech trochu tepla, tohle léto může být v politice opravdu tropické.
