Maso si porcují přímo obchodní řetězce, neztratí se ani řeznictví s rodinným puncem
Krize ještě víc dusí tuzemské masokombináty ve vlastní šťávě. Některé se v ní rozpustí, část se udrží, do některých by chtěli nastoupit krizoví manažeři z Penty. Nože na masnou akvizici v Česku si brousí už delší dobu, jejich prvním zářezem by mohl být plzeňský masokombinát Schneider. Na něj si prý myslí také Agrofert.
K nezaplacení
„Není to pravda,“ odpověděl majitel Agrofertu Andrej Babiš na dotaz, zda má zájem o koupi Schneidera. Agrofert chtěl přitom svou masnou divizi původně prodat Pentě, jenže každý měl jinou představu o ceně. Na ní ztroskotávají i další transakce v oboru vysíleném konkurenčním bojem. A ten se dál vyostřuje. Velkým zpracovatelům masa, stále malým i na české poměry, se těžko dýchá, když nejsou navázáni na silné zahraniční firmy, které by je zahrnuly do celoevropského prostoru. Je ale pro takové giganty tuzemský trh vůbec zajímavý?
Česko není Polsko, do jehož masného průmyslu se hrne zahraniční kapitál. K nám spíš z jiných zemí přichází maso a ve stále větších dávkách. „V bývalém východním Německu popadala vlivem krize spousta menších výroben. Středně velký masokombinát, který je zásoboval, přesunul odbyt do Čech. Nyní sem už vozí čtyřicet procent produkce a je schopen dovoz navyšovat,“ popisuje obchodník s masem jeden z příkladů invaze zahraničního zboží na český trh. Významné obchodní cesty pro masné výrobky vedou také z Polska. Současně s tím tuzemská výroba masa neustále klesá. Za loňský rok se meziročně propadla o devět procent, za první dva měsíce letošního roku o 8,5 procenta. A lidé šetří i při nákupech masných výrobků. Jejich odbyt klesl během krize dle odhadů o pět až osm procent.
Finanční masodravec
V tuzemském masném oboru, který nemá žádného lídra, zato řadu zesláblých hráčů, větří svou příležitost Penta. Masokombinát Plzeň není jediným, kam má zamířeno. „Jednáme s více masokombináty. Nemáme jednoho favorita,“ uvedl nedávno pro slovenský týdeník Trend Peter Ondro, šéf Carnibony, masného holdingu Penty. Aktivity v masném průmyslu označil za jeden z největších projektů, kterým se nyní tento finanční investor věnuje. Chce vytvořit silný středoevropský holding, do kterého zatím od roku 2007 poskládal dva slovenské a tři maďarské masozávody. „Dalšími akvizicemi chceme vytvořit podnik s ročními tržbami zhruba na úrovni půl miliardy eur,“ vyčíslil Ondro. Za loňský rok v celé skupině Carnibona klesly tržby o sedm procent na 237 milionů eur. Jak její šéf vysvětlil, podepsaly se na tom nižší ceny. Objem výroby se nezměnil.
Penta počítá, že nejpozději do pěti či šesti let připraví Carnibonu na prodej pro některého ze strategických hráčů v oboru. „Velké koncerny chtějí něco konsolidovaného a většího. Tedy to, co my nyní vytváříme,“ prohlásil Ondro. Jak dodává mluvčí Penty Martin Danko, středoevropský holding může být atraktivní třeba pro společnost Danish Crown. Ta se snažila získat slovenský Mecom, ale předběhla ji Penta. „Na Slovensku i v Maďarsku trvalo skoro dva roky, než došlo k dohodě. I jednání s firmou Schneider je na delší dobu. Nenastal žádný zásadní posun,“ tvrdí Danko s tím, že akvizice v tomto byznysu nevznikají lehce. V době probíhajících námluv nechce být konkrétnější. Odmítá také potvrdit, zda Penta jedná s Energetickým a průmyslovým holdingem, který založily skupiny J & T a PPF, o odkoupení jeho masné divize. Tu tvoří trojice Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, KMOTR – Masna Kroměříž a hodická Vysočina. „Není to aktuální téma,“ uvedl ředitel komunikace skupiny J & T pro energetiku a průmysl Martin Maňák.
Kdo prodává jméno
„Masokombináty jsou na prodej všechny. Ale není, kdo by je koupil,“ říká Čestmír Motejzík, rozhodující vlastník masokombinátů v Písku a Poličce, které v názvu spojuje zkratka ZŘUD. „Také nás oslovovali různí zájemci. Ale hned jsme se kvůli jiným cenovým představám rozešli,“ poznamenává majitel závodů, kterým svědčí orientace na lokální trh a kvalitu.
„Konsolidované firmy rodinného charakteru zaměřené na lokální trh nejsou na prodej,“ zdůrazňuje Ladislav Steinhauser, majitel jatek a masné výrobny z moravského Tišnova. Mluví za sebe, ale totéž si myslí o Dolejších z Davle nebo společnosti Váhala z Hustopečí nad Bečvou. „Držíme si kvalitu, protože prodáváme své jméno. A lidé na to slyší,“ říká Steinhauser.
Řetězce na vlastní pěst
Zároveň se i v Česku zakořeňuje praxe obchodních řetězců, které se samy pouštějí do zpracování masa. Velmi efektivně si vyrábějí základní sortiment, o to méně pak odebírají od tradičních dodavatelů. „Díky našemu vlastnímu masokombinátu v Modleticích je zachován soulad mezi silnou domácí tradicí a nejmodernější výrobou masných specialit Purland. Maso je denně čerstvě rozporcováno, zpracováno a zabaleno,“ hlásí Kaufland na své webové stránce. Zákazníky vábí slibem, že špičkovou kvalitu nemohou získat výhodněji.
Velkoobchodní řetězec Makro Cash & Carry si zase zřizuje zpracovnu masa v Poličce ve spolupráci s tamní firmou ZŘUD. Od letošního srpna má díky 60milionové investici rozjet zakázkovou výrobu dle poptávky zákazníků. Místo nákupu hotových produktů bude Makro v Poličce zpracovávat a balit masné výrobky. Dá se čekat, že i další nadnárodní řetězce rozšíří v Česku praxi osvědčenou třeba ze sousedního Německa. Mezi velké zpracovatele masa tam patří maloobchodní řetězec Edeka a společnost Rewe, která v Česku provozuje supermarkety Billa a diskonty Penny Market.
BOX: Veřejné injekce Masný průmysl byl v uplynulých dvou letech nejlépe dotovaným potravinářským oborem. Český rozpočet podpořil modernizaci masokombinátů téměř 140 miliony korun z bezmála 390 milionů pro celé potravinářství. Další desítky milionů korun přitekly do masných závodů z evropských dotací. Kupříkladu Masokombinát Plzeň získal za oba roky z národní podpory přes 15 milionů korun a k tomu 7,5 milionu korun ze zemědělského fondu EU. Tři masozávody ze společného holdingu J & T a PPF obdržely z českého rozpočtu téměř 35 milionů korun. Dohromady necelých 17 milionů korun čerpal Agrofert pro Kostelecké uzeniny a Maso Planá, které se od letošního ledna spojily a vystupují pod názvem Kostelecké uzeniny. Masokombinát MP Krásno získal přes 20 milionů, podobně jako ZŘUD pro masokombináty v Písku a Poličce.
TABULKA:
Národní dotace potravinářům
**2008 (pod tím 2 kolonky: počet žádostí + přiznáno mil. Kč)*2009 (pod tím 2 kolonky: počet žádostí + přiznáno mil. Kč)
Typ podniku*Počet žádostí*Přiznáno (v mil. Kč)*Počet žádostí*Přiznáno (v mil. Kč)
Masozávody*16*89,3*13*49,9
Drůbežářské závody*5*20,8*3*39,8
Konzervárny a lihovary*5*24,2*5*11,7
Mlékárny*8*49,7*5*18,5
Mlýny*0*0*2*5,2
Vinařství*3*14,2*2*7
Ostatní *2*11,8*1*1,3
Zemědělské výkupy*8*20,7*11*24,1
Celkem*47*230,7*42*157,6
Pramen: Ministerstvo zemědělství ČR
