Na konci dubna proběhla na ministerstvu obrany
schůzka, z níž zástupci České zbrojovky odcházeli s velkou radostí. Podařilo se
podepsat dlouho odkládaný kontrakt na dodávky 32 tisíc ručních zbraní pro
vojáky. Rovnou polovinu obchodu tvoří pořízení útočných pušek Bren 2. „Naším cílem je modernizovat
armádu, ale v této těžké době také podpořit český průmysl a udržet pracovní
místa,“ těšil se ze zakázky i Lubomír Metnar (za ANO), ministr obrany.
Jenže
detailnější prostudování smlouvy ukazuje, že s tou podporou českých a
moravských společností to nebude zas tak horké. Na rozdíl od dřívějších nákupů
pušek Bren, jejichž optika kompletně pocházela od domácí firmy Meopta, je nyní
její podíl rapidně nižší. Nově má dodávat pouze zaměřovací systém obsahující
přídavný noční dalekohled. „Meopta neměla možnost se napřímo podílet na
vybavení české armády kvalitními produkty české provenience. Pro dodávky
útočných pušek jsou v uvedené rámcové dohodě přesně specifikovány optické
přístroje, kdy dva typy jsou překvapivě od švédského výrobce a pouze jeden typ
zůstal od naší společnosti. V předešlých letech naše společnost dodávala
všechny tři typy optických přístrojů, které máme nadále připraveny i v nové
verzi,“ reaguje Alena Moore, provozní ředitelka Meopty.
Pro
přerovskou společnost je nynější situace o to tíživější, že už musela rozdat
výpovědi 400 zaměstnancům. „V současné době krize, kdy firmy ztrácejí
zahraniční zákazníky a objednávky, jsme i kvůli ztrátě této zakázky byli nuceni
přistoupit k hromadnému propouštění,“ pokračuje Moore.
To
nejlepší z Česka i Švédska
Jak vyplývá z kupní smlouvy, technologii firmy Meopta na nových útočných puškách nahradily přístroje švédské firmy Aimpoint. Zjistit, proč si čeští vojáci poručili právě tuto techniku, je poměrně složité. S českými výrobky se prý totiž ozbrojeným silám pracuje dlouhodobě dobře. „S optickými přístroji Meopta je Armáda ČR spokojena,“ přikyvuje Jiří Caletka, mluvčí ministerstva obrany. Zároveň však dodává: „Rozdíl oproti dříve pořizovaným zbraním je dán technologickým pokrokem ručních zbraní a optických přístrojů. Cílem naší armády je pořizovat pro vojáky zbraně a materiál v nejlepší kvalitě na co nejvyšší technologické úrovni.“
| Tradiční firma v potížích |
| Přerovská firma Meopta píše svou historii od roku 1933. Aktuálně zaměstnává dva tisíce lidí (plus 500 ve svém americkém podniku), roční tržby se pohybují kolem 2,5 miliardy korun. Meopta je nyní největším zaměstnavatelem v přerovském regionu, i proto je její současné hromadné propouštění velice citlivou záležitostí. Zaměstnanost se Meoptě nepodařilo udržet ani tím, že v době tvrdých vládních opatření najela na výrobu ochranných štítů.
Kvůli celosvětové pandemii jí rapidně poklesl objem objednávek, z 85 procent je závislá na vývozu svých technologií do zahraničí. Se čtyřmi stovkami propuštěných nyní z Meopty odchází třeba i její generální ředitel Vítězslav Moťka. Podobně velkou vlnu propouštění firma zaznamenala v letech 2008 a 2009 během globální ekonomické recese. Prezidentem Meopty se od 1. července stane Gerald Rausnitz, majitel společnosti. |
Jinými
slovy tedy vojsko tvrdí, že i když proti produkci české firmy Meopta nemá žádné
výhrady, nejkvalitnější úroveň nyní vidí v produkci švédského Aimpointu.
Uherskobrodská Česká zbrojovka, která má jako hlavní dodavatel celé zakázky na starost sestrojení kompletního vybavení zbraně, se do hodnocení, zda je lepší česká, či švédská technika, pouštět nechce. A mluví o ideálním propojení obou výrobců. „Armáda ČR obdrží jedny z nejlepších denních přístrojů, ve kterých se spojí česká optika a švédská elektronika,“ tvrdí Radek Hauerland, mluvčí České zbrojovky.
Obchodní dysbalance
Překvapivé zapojení švédské firmy do strategické zakázky české armády však zástupci domácího průmyslu rádi nevidí. Upozorňují na to, že tímhle krokem se pouze zvětší už tak obrovský nepoměr výměny zboží mezi Prahou a Stockholmem. Zatímco pro švédský obranný průmysl je české ministerstvo velice důležitým odběratelem, jehož role se může rychle změnit ve strategického zákazníka, pokud se vojsko vedle pronájmu supersoniků Jas-39 Gripen rozhodne i pro pořízení 210 bojových vozidel CV90, opačným směrem proudí jen naprostý zlomek produkce. Například v roce 2015 si Švédsko pořídilo českou vojenskou techniku pouze v celkové hodnotě 32 milionů korun. A věc se velmi vážně řešila i na diplomatické úrovni. Stockholm byl upozorněn, že výrazně nevyvážený obchodní vztah znepokojuje české politiky.
„Meopta
byla historicky dodavatelem veškeré optiky pro ozbrojené síly České republiky.
Je pro mě překvapením, že by tomu nemělo být i nadále,“ nechápe rozhodnutí
armády Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. „V
zájmu zajištění obranyschopnosti státu v době krize je potřeba vše, co je jenom
trochu možné, nakupovat u domácích výrobců a dovozy omezit pouze na techniku,
která se u nás nevyrábí,“ apeluje na obranu.
Ministerstvo
ovšem s podobnými výtkami nesouhlasí. Vše si prý před sestavením finální
objednávky do detailu promyslelo. „Specifikaci k pořízení útočných pušek Bren 2
jsme zpracovali na základě výsledků jednání integrovaného pracovního týmu. Při
zpracování specifikace byly zohledněny technické možnosti optických přístrojů,
které jsou v současné době na trhu běžně dostupné,“ hájí rozhodnutí mluvčí Jiří
Caletka.
Krutý
vtip
Jestli si armáda skutečně naporoučela ideální optické přístroje, ukážou vojskové zkoušky, jimiž by nová zbraň Bren 2 měla projít v příštích týdnech. Už do 30. září by pak měla do výzbrojních skladů dorazit první várka z šestnácti tisíc zbraní, poslední dodávka se očekává do 30. září 2025.
A
velitelé se útočných pušek nemohou dočkat. Ostatně za všechny to hned v dubnu
při podpisu kontraktu shrnul náčelník generálního štábu Aleš Opata: „Pro armádu
je to významný krok ke stabilitě, potřebujeme sjednotit platformu ručních
zbraní pro vojáky i aktivní zálohy. Se zbraněmi od České zbrojovky máme výborné
zkušenosti, navíc podpoříme českou firmu.“ Jeho slova nyní, kdy v Meoptě přijde
o práci celá pětina zaměstnanců, dostávají poměrně hořký nádech.
Vojenská
výroba Meopty se teď musí zaměřit na jiné zákazníky či kontrakty. Poměrně
zajímavou možností pro ni může být spolupráce s evropskými výrobci pásových
bojových vozidel pěchoty, kteří se ucházejí o strategickou 53miliardovou
zakázku české armády.
