Na úvod by mě zajímalo, jestli je stále ještě bezpečné do kryptoměn investovat.
Pokud využíváte služeb prověřených firem, investice je podle mě bezpečná. Lidé by si však měli uvědomit, že kryptoměny jsou rizikové aktivum. Je proto vhodné do nich průběžně ukládat menší částky, o které si teoreticky mohou dovolit přijít. Stejně jako u mnoha akcií může totiž i hodnota kryptoaktiv průběžně klesnout až o desítky procent. Klíčové je tedy dlouhodobé spoření.
Co byste poradil úplným začátečníkům, kteří teprve nad investicí do kryptoměn přemýšlejí?
Hlavně by se měli vzdělávat. Ve všech větších českých městech se pravidelně koná velká řada konferencí a seminářů, které bych určitě doporučoval. Vhodné je také udržovat kontakt s dalšími lidmi z naší komunity, ti vám vždy rádi poradí.
Na co by si naopak investoři měli dát pozor?
Určitě není vhodné si na investice půjčovat. Naopak důležité je vložit své peníze do projektů, které mají dobře zajištěnou bezpečnost svých IT systémů. Doporučoval bych tedy využití služeb českých firem, jelikož u nich dosud nedošlo k žádnému velkému hacku, kvůli němuž by klienti přišli o peníze. V případě větších částek je pak dobré si své kryptoměny uschovat do hardwarové peněženky, jako je třeba Trezor od české firmy SatoshiLabs.
Tuzemský trh je tedy mnohem bezpečnější?
I u nás se určitě můžeme setkat s podvodnými schématy. Ale selhání podobné pádu FTX v Česku podle mě nehrozí, protože směnárny a burzy s prostředky svých klientů aktivně nenakládají. Když třeba společnosti Coinmate zrušila Fio banka účty, během několika dní bylo nutné vyplatit stovky milionů korun. Kdyby se něco takového stalo jiné menší finanční instituci, asi by ji to položilo, Coinmate to však zvládla bez problémů. A stejně to funguje u dalších českých firem, protože kladou důraz na zabezpečení prostředků klientů a zodpovědnou obchodní politiku.
Klienti velkých tuzemských firem se tak o své peníze bát nemusejí?
Osobně znám téměř všechny zakladatele českých směnáren, burz a investičních platforem. Tyto firmy opravdu nikdy nevydělávají tím, že by investovaly peníze svých klientů do dalších projektů, za to bych dal ruku do ohně. Existují ale některé modely, jako je třeba XIXOIO, za něž se rozhodně zaručit nemůžu. To ovšem ani není členem České kryptoměnové asociace.
Z jakého důvodu?
Naše asociace vznikla, aby mohla poskytnout certifikát kvalitním projektům, jimž je možné důvěřovat. Pokud tedy klienti chtějí mít co nejvyšší jistotu, měli by investovat u některé z našich členských firem. XIXOIO se k nám ale nikdy nehlásilo, protože věděli, že by naši certifikaci nezískali.
Existují podobné asociace i v zahraničí?
Určitě ano, téměř v každém státě EU existuje nějaká podobná asociace. Mezinárodně pak funguje třeba platforma Global Digital Finance, která sdružuje mnoho důvěryhodných subjektů, jako je například Kraken či Bitstamp. Druhá zmiňovaná firma je dokonce i regulována státními institucemi.
Jak to s regulací trhu s kryptoměnami vypadá v Česku?
Náš kryptosektor je regulovaný z pozice takzvaného AML zákona, který slouží k boji proti praní špinavých peněz. Firmy tedy musí prověřovat své klienty a nahlašovat podezřelé transakce, na což dohlíží Finanční analytický úřad. V mnoha zemích Evropy už ale kryptoměnové subjekty licencují, a podobně jako banky podléhají dohledu finančního regulátora. Evropská legislativa MiCA upravující fungování kryptoměnových firem bude brzy zavedena i v Česku, k jejímu schválení by mělo dojít začátkem příštího roku.
Pojí se s nařízením MiCA nějaké problémy?
Nařízení nijak nespecifikuje, jaká instituce má být tím regulátorem a kdo bude vydávat licence. Mohla by to být třeba Česká národní banka (ČNB), ale mnohé firmy i odborníci se toho obávají. Pod ČNB totiž spadají třeba firmy ze sektoru fintechu, které si často stěžují na dlouhé trvání licenčního řízení. To je personálně náročné a velmi nákladné, ale fungovat bez něj přitom nemůžete. Panuje tedy debata, zda by se pro účely licencí nemohla využít nějaká jiná agentura či organizace.
Mohly by případné problémy s licencováním ohrozit český kryptotrh?
Naši členové uvažují třeba nad tím, zda si mají o licenci požádat v zahraničí, a pak se do Česka pouze pasportizovat. To by pro nás bylo velmi špatnou zprávou, protože dané firmy by pak odváděly daně v jiných zemích. To by mohlo v příštích deseti letech znamenat ztrátu v celkové výši 270 až 350 miliard korun. Je tedy opravdu důležité, aby bylo jednání regulátora co nejvíce bezproblémové.
Jedná Asociace se státem ohledně budoucího nastavení regulací?
Navázali jsme blízké vztahy s Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a také s Úřadem vlády. Díky tomu se nám podařilo upravit některé problematické věci v nařízení MiCA, za což jsme opravdu rádi. Vyjednávací pozice Česka sice nebyla největší, možná i kvůli našemu letošnímu předsednictví Evropské unii se toho ale nakonec povedlo prosadit poměrně dost. Už jenom skutečnost, že se s námi státní instituce konečně baví, je velmi pozitivní zprávou. Politici si totiž konečně uvědomili, že náš sektor může generovat velké zisky, což je přínosem i pro státní rozpočet.
Jaké jsou vůbec největší české kryptoměnové projekty?
Třeba již zmiňovaný Trezor od firmy SatoshiLabs, která vyrábí jedny z nejpoužívanějších peněženek na kryptoměny na světě. Pak jsou to určitě bitcoinmaty General Bytes od Karla Kyovského či software a výrobce hardwaru na těžení kryptoměn Braiins. Před uzavřením svých účtů pak byla jednou z největších burz v Evropě společnost Coinmate. U málokterého průmyslu jsou naše firmy tak úspěšné i v globálním měřítku.
Proč se českým firmám tolik daří?
Myslím si, že Češi jsou strašně šikovný národ. Máme tu velké množství lidí se skvělými schopnostmi v IT, díky čemuž se mnozí z nich začali zajímat také o technologii blockchainu a kryptoměny. Velkou roli na počátku tohoto odvětví pak měla organizace Paralelní Polis, která sdružovala a posouvala naši komunitu. Podle mě za to ale může i jakési myšlenkové nastavení Čechů. Když máte kryptoměny uložené na hardwarové peněžence, spoléháte se pouze sami na sebe a jste do velké míry nezávislí na státu či nějaké další organizaci. Myslím si, že právě to se mnoha lidem líbí. Posledním důvodem může být fakt, že za kryptoměny už si nyní v Česku můžete pořídit téměř cokoliv.
Jaké jsou podle vás výhody investování do kryptoměn?
Je to další krok k diverzifikaci vašich investic. Pro někoho ale může být zásadní i možnost snadného převodu peněz. Představte si třeba, že jste v Japonsku a potřebujete převést do Lichtenštejnska milion dolarů. Kdybyste je poslali klasickým platebním systémem, bude to strašně pomalé a drahé, navíc kolem toho bude enormní množství byrokracie. Pomocí kryptoměn to však zvládnete rychle a téměř bez poplatků.
Nemůže tento snadný převod peněz pomoci třeba zločincům?
To je jeden z nejčastějších mýtů. Kryptoměny samozřejmě můžou sloužit zločincům, stejně tak jim ale slouží i hotovost či bankovní systém. Každá uskutečněná transakce je ovšem navždy zaznamenána na blockchainu a nelze ji nijak změnit či skrýt. Navíc samozřejmě existují nástroje na analýzu transakcí, které policii a dalším složkám umožňují identifikovat konkrétní osobu. Byla by tedy nebetyčná hloupost legalizovat výnosy z trestné činnosti tímto způsobem. Po budoucím schválení šestého balíčku AML zákona už navíc anonymita skončí téměř úplně.
Jak se podle vás bude trh s kryptoměnami vyvíjet z pohledu cen?
To si opravdu netroufám odhadnout. Jak už jsem ale říkal, preferuji dlouhodobé investice, takže dočasné výkyvy ceny na trhu mě nijak natrápí.
