Navalnyj se postupem času vyprofiloval jako nejvážnější zástupce ruské opozice. Proto ihned poté, co se rozšířily zprávy o jeho otrávení, většina lidí ukazovala na ruskou vládu. Společně s protesty v sibiřském městě Chabarovsk a s nestabilní situací v Bělorusku by pro Kreml bylo výhodné, kdyby opět vzbudil v ruské (i světové) veřejnosti pocit, že je nebezpečný a moc drží stále pevně v rukou.
K Putinově vině se kloní i sám Navalnyj. „Předpokládám, že za tím zločinem je Putin, nemám pro to, co se stalo, jiné vysvětlení,“ řekl Navalnyj Der Spiegelu. „Pokud to nebyl on, tak je to mnohem horší. Hrnek novičoku by stačil na to, aby otrávil všechny cestující na berlínské stanici metra. Pokud by k němu mělo přístup více než tři lidé, ale třeba 30, pak je to globální ohrožení,“ bojí se Navalnyj.
Ruský opoziční lídr má pro agresi ruského režimu vysvětlení. „Kreml si uvědomil, že musí přistoupit k extrémním opatřením, aby se vyhnuli běloruskému scénáři,“ myslí si ruský politik. Putinův systém tak podle něj bojuje o své samotné přežití a tento útok je jen jeden z důsledků.
Nabourání monopolu
Navalnyj se dlouhodobě snaží nabourat mocenský monopol vládní strany Jednotné Rusko. A podařilo se mu to alespoň v jednom případě – ve městě Tomsk při lokálních volbách. Stejným způsobem se chce Navalnyj zapojit o do voleb do ruské Dumy, které se konají příští rok.
Navalnyj a jeho kolegové ve jménu boje proti Putinově režimu spolupracují i s ideově vzdálenými politickými subjekty, při moskevských volbách tímto způsobem podpořili komunistické kandidáty. „Někdy jsou potřeba nepřívětivé kandidáty. Ale funguje to dobře,“ pochvaluje si ruský opoziční lídr.
Specifika ruského systému tak nepřináší ideový souboj pravice a levice, ale spíše zastánců tvrdé ruky a oligarchie proti vyznavačům plurality a demokracie. I proto se Navalnyj odmítá identifikovat na pravolevé škále. „Politické spektrum nebylo v Rusku nikdy vyhraněné jako na Západě. Pravice, levice, toto dělení v Rusku nefunguje,“ připomíná Navalnyj.
Sám Navalnyj vnímá ruskou společnost rozdělenou na dvě zcela neslučitelné skupiny. „Část společnosti opakuje Putinovu rétoriku, že Rusko musí následovat svoji speciální cestu. To znamená, že establishment je podobný monarchii, která je založena na jakýchsi duchovních hodnotách. Na druhé straně jsou lidé jako já, kteří věří, že se Rusku může rozvíjet jen podle evropského modelu,“ vysvětluje Navalnyj.
Navzdory pokusu o vraždu je Navalnyj přesvědčen o tom, že se
musí navrátit do své vlasti. „Nechci být opoziční lídr v exilu. Já jsem
politik, který volá po konkrétních činech a kdo se sám vystavuje riziku,“ řekl
Der Spiegelu. „Budou proti nám používat sofistikovanější metody, ale my uděláme
vše co můžeme, abychom přežili,“ slibuje ruský opozičník.
Otrávení Navalného znovu oživila myšlenku další sankcí
Evropské unie vůči Rusku. Osobně Navalnyj by byl rád, pokud by se podařilo
uvalit přesně mířené sankce na lidi z okolí prezidenta Vladimíra Putina.
„Navzdory všem dosud uvaleným sankcím, okolnosti na Západě jsou pro ně stále
poměrně příjemné. Nic se nezmění, dokud může ruská elita využívat evropské infastruktury,“
vyzval evropské politiky ke konkrétnímu činu.
