Banky umějí půjčky distribuovat mnohem efektivněji než stát. Na oplátku by
pak podle šéfa Monety mohly platit vyšší daně. „Aby na tom banky nevydělaly,
měli bychom se vrátit k diskusi o tom, že budou platit víc v daňovém zatížení,
protože stát jejich akcionářům zárukami pomohl odstranit rizika,“ dodává
Spurný.
V půlce března jste po poklesech přikupoval akcie Monety. Budete v tom
pokračovat?
Jako předseda představenstva Monety samozřejmě cítím povinnost držet akcie
Monety. V prvním kvartálu klesla hodnota všech indexů po celém světě nejvíc od
roku 1987. Bankovní sektor není zasažen jen v Česku, ale celosvětově. Je to ale
krátkodobá záležitost a věřím, že se bankovní sektor vzpamatuje a že před sebou
máme světlejší budoucnost, než jaká je momentálně vyjádřená v hodnotě na
burzách.
Moment překvapení a šok, který vyvstal z opatření provázejících pandemii, se
ale nepromítl jen do akcií Monety. Z krátkodobého hlediska je to nepříjemné,
ale z dlouhodobého naprosto irelevantní.
Považujete za neopodstatněný strach investorů, že bankám bude narůstat
množství nesplácených úvěrů?
Dívám se na to očima participantů na trhu, jako jsou Goldman Sachs, JPMorgan
či McKinsey & Company, kteří se snaží situaci analyzovat. Pandemie se zatím
chová tak, že vytváří reálné nebezpečí pro lidi, kteří mají relativně složitou
zdravotní situaci. Nechci tím situaci nijak zlehčovat. Z historického hlediska,
když se podíváte na španělskou chřipku a další světové pandemie, není v
současnosti dopad na to, kolik lidí bude zasaženo, tak velký.
Naopak ohromný je dopad v tom, jak politické reprezentace na celém světě na
situaci zareagovaly. Bude to mít dalekosáhlé důsledky v tom, jak bude ekonomika
v budoucnu fungovat. Když se vrátíme zpět k hodnotě Monety a bankovního sektoru
v celé Evropě, věřím, že se správnou politikou dokážeme my jako banky s
podporou státu situaci překonat. A nemyslím tím státní podporu bankám, ale celé
společnosti a celé zemi. Snažím se být optimistou.
| Tomáš Spurný (55) |
| • Vystudoval finance na Kolumbijské univerzitě.
• Působil v poradenské společnosti McKinsey & Company, pak šéfoval společnosti CCS. • Prošel řadou bank včetně Komerční banky či slovenské VÚB, pro rakouskou Erste vedl v Rumunsku banku BCR. • V říjnu 2015 se vrátil do České republiky a stal se šéfem GE Money Bank, která se následně přejmenovala na Moneta Money Bank. • Je ženatý, má syna. |
Jak hodnotíte moratorium na splátky? Bankám se podařilo odvrátit nejhorší
scénář, takže opatření není plošné a budou se platit úroky z půjček i během
moratoria. Navíc se bank netýká zastropování úročení, protože vaše úvěry zřejmě
nedosahují výše devíti procent.
Trošku vás opravím. Zcela transparentně publikujeme úrokové sazby našich
portfolií. Nejenže publikujeme efektivní úrokovou míru, ale i odhady nových
obchodů, které uzavíráme v daném čtvrtletí. U nezajištěného spotřebního
financování je v Monetě efektivní úroková míra 9,2 procenta. Znamená to, že se
nás to dotýká. To však není určující.
Osobně rozumím, čeho se politická reprezentace snaží platebními prázdninami
dosáhnout, a respektuji to, nicméně mám na věc jiný pohled. Konstruktivnější
řešení nestojí na tom, že udělám platební prázdniny, ale na tom, abychom bankám
vytvořili prostředí na dodání likvidity (hotových peněz – pozn. red.) do české
ekonomiky.
Jak by se to podle vás mělo provést?
Český bankovní sektor má 3,5 bilionu korun v úvěrových portfoliích
domácnostem a podnikům. Je to zhruba rovnoměrně rozděleno půl na půl mezi tyto
dva segmenty. Depozita od stejných segmentů jsou na úrovni 4,5 bilionu korun.
Nadbytečná likvidita je zainvestována do státních obligací či držena v jiných
aktivech. Nyní je klíčové, abychom tuto likviditu dostali k těm, kdo ji potřebují.
Celkově by řešení mělo mít tři pilíře. První je o dodání likvidity těm, kteří
ji potřebují. Tedy komerčnímu sektoru, do podnikové sféry a osobám samostatně
výdělečně činným.
Likvidita je nutná pro to, abychom překlenuli tuto periodu ekonomické reaktivity
a následků z ní vyplývajících. Druhý pilíř je nalezení způsobu, jak dostat
dodatečnou likviditu do bankovního sektoru. Platební prázdniny stanovené státem
znamenají úbytek v peněžních tocích, které normálně proudí do bank. Tudíž tato
likvidita bude chybět v bankách i ekonomice jako takové. Tento důsledek lze
překonat s pomocí ČNB, která likviditu může dodat nákupem dluhopisů
jednotlivých bank, či dokonce profinancováním jejich portfolií.
Třetí pilíř stojí na proklamacích premiéra Andreje Babiše. Ten řekl, že stát
dodá do ekonomiky sto miliard korun přímé pomoci a 900 miliard korun státních
záruk bankám. Záruky by navýšily schopnost bank úvěrovat podnikovou sféru, a to
velmi významně. Bohužel zatím věc zůstala pouze u proklamací a dosud
realizované programy jsou zcela neadekvátní rozsahu situace. Tyto programy
zatím poskytly pouze 5,6 miliardy korun (v polovině minulého týdne – pozn.
red.).
Pomoc státu je tedy nedostatečná?
Snažím se říct, že by bylo lepší a rychlejší, kdyby banky podnikající v
Česku měly možnost distribuovat likviditu pod státní zárukou do podnikové sféry
a živnostníkům. Banky by měly dostat záruky, aby mohly přijmout riziko, které z
toho vyplývá. A následně, aby na tom banky nevydělaly, bychom se měli vrátit k
diskusi o tom, že budou platit víc v daňovém zatížení, protože stát jejich
akcionářům zárukami pomohl odstranit rizika.
Když se podíváte na naše distribuční kanály a počet našich zaměstnanců,
určitě bychom byli mnohem efektivnější než státní banka, která má dvě pobočky a
musí posoudit a rozdělit desetitisíce až statisíce žádostí. To je asi
nejefektivnější způsob, jak se k tomu postavit, a tady cítím určité
přešlapování na místě, kdy volená elita bankám nedůvěřuje, což v této chvíli
není úplně vhodné.
Nedůvěra vůči bankám je nejen v politice, ale v celé společnosti velká.
Proto v minulosti přicházely úvahy o sektorovém zdanění.
Můj názor je, že bychom tu měli mít s volenými elitami partnerství a mělo by
to být partnerství, které je postavené na důvěře a nikoli na tom, že se stále
snažíme někoho kontrolovat a administrovat a dělat věci tím nejsložitějším
způsobem, jaký je de facto možný.
Stát ani nemůže mít kapacity, aby tyto věci koncipoval sám o sobě, protože
se potýkáme s bezprecedentní situací. Když se podíváte na program Covid II,
otevřel se v osm hodin ráno a za půl hodiny byl vyčerpán. Je to velmi zvláštní,
protože nahrává těm, kdo si vytvoří určitý „náskok“.
Nahrává to klientelismu a korupci. Okolní státy už schvalují garance přes
komerční banky. První byli Švýcaři, následovalo Německo, Rakousko, Spojené
státy… Jaké vidíte důsledky toho, že stát nezareaguje adekvátně a firmy prostě
nebudou mít hotovost?
Pokud se podíváme na Německo, Švýcarsko či Rakousko, tak zcela jistě Česká
republika zaostává. Výsledky tiskových konferencí a veřejných proklamací nejsou
vidět v následných činech. Dva programy, které byly zatím uskutečněny, jsou
zcela neadekvátní rozsahu problému. Pokud stát nedostojí svým slibům o přímé a
nepřímé podpoře, českou ekonomiku čeká prudký propad a vysoká nezaměstnanost.
Tento propad bude mít negativní důsledky pro české banky a ochromí ekonomiku ve
středně – či dlouhodobém horizontu. Takový scénář určitě nikdo nechce a
doufejme, že pan premiér a jeho vláda naplní své sliby.
Jaké jste měli obchodní výsledky od začátku nouzového stavu?
Naše obchodní výsledky jsou zcela úměrné opatřením, která přijala vláda v
rámci nouzového stavu. Naše obchodní aktivita je na historickém minimu, co se
týká prodeje a distribuce úvěrových produktů. Poptávka se snížila o 70 až 80
procent napříč bankou. Je na tom zajímavé, že máme zhruba 315 tisíc
předschválených úvěrových rámců pro české domácnosti.
Kumulativně činí 79 miliard korun a máme i dalších zhruba deset tisíc
úvěrových rámců pro OSVČ, které dávají částku kolem deseti miliard. O tyto
úvěrové rámce si mohou u nás klienti žádat digitálně. Zatím jsme se těchto
rámců nedotkli a poskytujeme likviditu těm klientům, kteří s námi mají vztah, a
likvidita je i v této době dostupná.
Po skončení moratoria zřejmě všichni nezačnou splácet tak spořádaně jako
dosud. Jaký čekáte vývoj?
Pracujeme na několika scénářích. Z hlediska růstu HDP bychom se letos mohli
dostat do mírně negativních čísel. Z hlediska nezaměstnanosti vidíme situaci,
že bychom mohli být v pásmu tři až 3,5 procenta. Hodně to závisí na státní
podpoře podnikům, které musely být uzavřeny a nemohly být v provozu, na tom,
jak bude fungovat program zkrácených úvazků, a na podpoře 25 tisíc korun
živnostníkům. Z hlediska úvěrů v pochybení na tom myslím budeme na konci roku pořád
velmi dobře.
Když se podíváte na Monetu, naše spotřební financování má jednu z nejvyšších
penetrací platebního pojištění, našim klientům nabízíme takový pojistný
produkt, že když přijdou o práci, pojišťovna za ně bude platit splátky po dobu
šesti měsíců. Když vezmeme platební prázdniny a scénář zvyšující se
nezaměstnanosti, zhruba šedesát procent naší klientely je pojištěno minimálně
na dobu šesti měsíců. Tím pádem ztráty budou do jisté míry zmenšeny tím, že
klienti budou schopni požádat o toto pojistné plnění. Je to věc, která nám
pomůže do prvního kvartálu roku 2021.
Zdraví bank bude hodně záležet na tom, kolik lidí celkem požádá o
odložení splátek. Jaký je váš předpoklad?
Moneta je myslím jediná banka, která pravidelně publikuje rozsah požadavků o
odklad splátek. Dosud jsme vyřídili 48 tisíc žádostí (k 14. 4. – pozn. red.) a
odklady se týkají úvěrového portfolia v hodnotě 18 miliard korun, pokud budeme
počítat i naše nové dceřiné společnosti Wüstenrot, jsme na 20 miliardách.
Šedesát procent tohoto portfolia se týká domácností a zbytek jsou úvěry
živnostníkům a podnikatelům.
Tyto odklady poskytla Moneta dobrovolně a netýkají se nyní projednávaného
zákona. Celkově předpokládáme, že odklady budou na úrovni dvaceti až třiceti
procent celkového portfolia banky. Dotčené portfolio by tedy v našem případě
mohlo dosáhnout až 30 či 50 miliard korun. Tento výpadek v platbách samozřejmě
sníží naši schopnost poskytovat další financování.
Kolik dodatečné likvidity by mohla Moneta potřebovat a jak ji chcete získávat?
Je důležité říct, že v tuto chvíli nikdo ohrožen není, protože likvidita
systému je robustní. Musíme však být připraveni, aby bankovní sektor získal
podporu od ČNB na základě parlamentem schváleného zákona. ČNB musí mít nesmírně
silný mandát, na kterém bude hodně záviset naše budoucnost.
Krize by mohla výrazně ovlivnit i realitní trh a tím pádem zajištění
vašich hypotečních úvěrů. Jaký předpokládáte vývoj?
Když se podíváte na zprávu o finanční stabilitě České národní banky, je tam
systematicky zmiňováno, že před koronavirem byl nemovitostní trh o patnáct až
dvacet procent nadhodnocen. Týkalo se to rezidenčních a komerčních nemovitostí.
Budoucí hodnota nemovitostí se bude odvíjet od budoucí nabídky financování,
protože trh byl samozřejmě postaven na relativně levném hypotekárním a
komerčním financování.
Když se podíváme, co se událo na trhu za poslední týdny, vidíme jasný signál
národní banky, která uvolnila limity financování rezidenčních nemovitostí, což
je dobré, protože to má potenciál pro stabilizaci trhu. Zbytek je složitější a
znovu se vracíme k moratoriu na splátky a dopadu na bankovní sektor. Pokud
mnoho klientů moratorium využije a banky nedostanou peněžní toky ze splátek
jistin po dobu šesti měsíců, je naprosto kritické, aby ČNB byla schopna udělat
jakýkoli program kvantitativního uvolňování.
A dodávala likviditu komerčním bankám, aby byly schopny pokračovat ve
financování české ekonomiky včetně nemovitostí. Kritické je také, aby
existovaly stimuly, které šetří bankám kapitál. Týká se to klasifikace úvěrů či
výpočtu kapitálové přiměřenosti. Jakékoli stimuly, aby banky měly podnět
racionálně dál působit na trhu. Protože pokud vezmeme přístup – který je podle
mého názoru postupem hysterickým –, že nyní vše zastavím, protože mám obavy z
toho, co bude v budoucnosti, ještě umocním velký problém, který se týká
křehkosti naší společnosti a naší demokracie tak, že vytvořím na trhu credit
crunch (zamrznutí úvěrování – pozn. red.). To je velká zkouška.
