Schůzka pětičlenné rady má být v jedenáct. Tři z nich se však dohodnou, že se setkají už v deset. Dva hlavní si nakonec řeknou, že přijdou už v půl desáté. Zní to jak scénář k filmu Císařův pekař - Pekařův císař, ale v podobném duchu funguje i Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tedy kolektivní orgán, který loni na počátku srpna nahradil předsedkyni Alenu Vitáskovou.
S odstupem jednoho roku vše nasvědčuje tomu, že dobře míněná reforma úřadu selhala. Rozhodování úřadu je stejně neprofesionální a netransparentní, jak tomu bývalo za časů Vitáskové. V něčem se situace dokonce zhoršila. Zatímco za éry Vitáskové měl úřad chuť a odvahu pokutovat například teplárny kvůli nadměrnému zisku, nové vedení raději všechna šetření a postihy v tichosti vzdalo.
Členové před rokem zvolené Rady ERÚ měli různě dlouhý mandát - od jednoho do pěti roků. První z nich, Vratislav Košťál, má skončit v závěru července. Podle informací týdeníku Euro se do nového výběrového řízení přihlásilo sedm kandidátů včetně Košťála. Ve čtvrtek to potvrdila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová. Otázkou je, zda se vzhledem k nástupu nové vlády a prázdninové době podaří nového člena rady vybrat včas. Pravděpodobnější je, že Rada ERÚ bude od srpna dočasně působit jako čtyřčlenná.
Místo pěti rozhodují jen tři
Říká se, že vše je o lidech. Platí to i zde. Hlavním problémem Rady ERÚ je, že tři členové vytvořili většinu, která zpravidla přehlasuje dva zbývající radní a na jejich názory nebere ohled. Rozhodující triumvirát tvoří předseda rady Vladimír Outrata spolu s Vladimírem Vlkem a Janem Pokorným. V menšině jsou dva zbývající radní Vratislav Košťál a Rostislav Krejcar.
Zatímco formálním předsedou Rady ERÚ je Vladimír Outrata (vlevo), hlavní slovo na úřadě má podle řady pozorovatelů jeho kolega Vladimír Vlk. Pro svou výbušnou povahu je přezdívaný Král Ubu.
Právě trojice reálných šéfů úřadu stojí za spornými rozhodnutími z posledních měsíců. Největší emoce zatím vyvolalo zablokování plánované stavby plynovodu z Lanžhotu do rakouského Baumgartenu. Projekt známý pod zkratkou BACI vyřadila Rada ERÚ v prosinci z desetiletého rozvojového plánu plynárenské společnosti Net4Gas. Ta podala žalobu k soudu s argumentem, že ERÚ nemá právo blokovat projekt zařazený Evropskou komisí mezi prioritní stavby.
Sporné rozhodnutí zhoršilo česko-rakouské vztahy, ve Vídni totiž mají o nový plynovod vážný zájem. Rozhodnutí naopak vychází vstříc slovenské společnosti Eustream, přes jejíž potrubí nyní plyn mezi Českem a Rakouskem protéká. Podle zdrojů týdeníku Euro nyní Outrata aVlk vyvíjejí silný tlak na odbor druhé instance, který má v blízké době rozhodovat o odvolání společnosti Net4Gas. Pokyn shora zní jasně: „BACI nesmí projít.“
Konflikt mezi šéfy ERÚ se stupňuje. „Neposlušný“ radní Košťál přišel o kompetence
Většina členů Rady ERÚ též z nejasných důvodů blokuje rozvoj bateriových úložišť energie, ale také pokutování tepláren kvůli předražování cen. Konkrétně v květnu úřad zrušil rozhodnutí o pokutě pro firmu České teplo v kauze dodávek do Thomayerovy nemocnice v Praze, což je případ, který byl za časů Aleny Vitáskové vyhodnocen jako evidentní předražení. Podle zdrojů týdeníku Euro dokonce vydal jistý člen Rady ERÚ pokyn, aby úředníci přestali teplárny pokutovat do doby, než budou v lednu 2020 zavedena nová pravidla cenotvorby.
Úředníci, kteří si dovolí mít na věc jiný názor, jsou zpravidla terčem nátlaku i nadávek. Roli zlého muže zde hraje Vladimír Vlk, pro svou výbušnou a nestálou povahu přezdívaný Král Ubu. Kvůli neúnosnému tlaku z regulačního úřadu podle zjištění týdeníku Euro odchází ředitel odboru druhé instance Jakub Med i další vysoce postavení úředníci.
Komu vyhovuje slabý úřad
Právě jmenování Vladimíra Vlka je ukázkou selhání vlády premiéra Bohuslava Sobotky, která pětici členů vybrala v červnu loňského roku. Nikoho v té době nezajímal fakt, že Vlk je v exekučním řízení kvůli nesplacenému dluhu z podnikání, což lze snadno zjistit z veřejných zdrojů. A co více, v říjnu 2014 okresní soud v Litoměřicích Vlka odsoudil k podmínečnému trestu odnětí svobody kvůli poškozování věřitele.
Výsledkem je podobný model, jaký platil i v posledních letech šéfování Aleny Vitáskové. Slabý regulační úřad s šéfy namočenými v různých kauzách vyhovuje silným zájmovým skupinám v energetice, které mohou snadněji prosazovat své zájmy. Prodělávají na tom naopak spotřebitelé energií, hlavně z řad domácností a malých firem, kterým slabý a rozvrácený úřad neumí pomoci.
Přečtěte si také:
ERÚ rozptyluje obavy z nových pravidel: Zelené zdroje mají dál nárok na podporu
Skutek se nestal. Soud osvobodil Vitáskovou v kauze licencí pro solární elektrárny
Chci zpátky do vedení ERÚ, píše Vitásková Hünerovi
ERÚ v nemilosti: Babišova vláda úřadu neschválila zprávu o činnosti a hospodaření
