HLASY ČTENÁŘŮ(reakce na článek v Profitu č. 25/2006) Zaujal mne váš článek o elektronickém podpisu a s jistým překvapením jsem zaregistrovala výsledek čtenářské ankety, v níž se k používání e-podpisu přihlásila jen dvě procenta hlasujících. Já používám e-podpis a e-podání všude, kde to jde.
HLASY ČTENÁŘŮ
(reakce na článek v Profitu č. 25/2006)
Zaujal mne váš článek o elektronickém podpisu a s jistým překvapením jsem zaregistrovala výsledek čtenářské ankety, v níž se k používání e-podpisu přihlásila jen dvě procenta hlasujících. Já používám e-podpis a e-podání všude, kde to jde.
Na základě živnostenského listu zpracovávám jako OSVČ účetnictví a daňovou evidenci několika firmám a živnostníkům. Počítač a internet jsou moje pracovní nástroje, s jejichž pomocí vyřizuji korespondenci, komunikuji s bankami, připojuji se na dálku k jiným počítačům, prostě používám techniku. kde jen to jde. Proto jsem s netrpělivostí očekávala možnost využití elektronického podpisu.
Pravda, nebyla jsem mezi prvními, komu byl vystaven, nejprve mne odrazovala cena, poté nutnost jet do Prahy a tam vystát fontu. Ale jakmile jsem zjistila, že Česká pošta rozšířila síť míst, kde lze e-podpis získat, vypravila jsem se s disketou na kladenskou pobočku. V tašce Profit, abych si mohla eventuální čekání zkrátit čtením. Opravdu jsem čekala dost dlouho, ale úplně z jiného důvodu, než jsem předpokládala. Ne že bych čekala, až budou vyřízeni ostatní zákazníci (byla jsem tam sama), ale proto, že tam podle slov dvou ochotných pracovnic zatím přišlo tak málo lidí, že postup stačí vždy znovu zapomenout a učí se to stále znovu. Ale zvládly jsme to a já si vítězoslavně odnášela disketu a mohla poslat první podání, bez nutnosti dodatečného potvrzování podepsaným papírem.
Jako první jsem vše vyřídila na Okresní správě sociálního zabezpečení. Registrace je trochu krkolomná, ale dá se to zvládnout, a když se vše doladilo, tak dnes již komunikace probíhá bez problémů. Jen je mi divné, proč lze posílat elektronicky evidenční listy důchodového pojištění, které se posílají zpravidla jednou za rok, a přihlášky a odhlášky zaměstnanců, které se také neposílají tak často, ale nelze poslat Přehled o vyměřovacích základech, který se posílá každý měsíc.
Zdravotní pojišťovny byly také celkem bez problémů, s výjimkou VZP. Tam jim jeden e-podpis nestačí a požadují rovnou dva, osobní a komerční, musí se sepsat smlouva, prostě vzhledem k tomu, že bych zasílala data za jediného klienta, tak jsem to zatím nechala být.
Nejvíce jsem si slibovala od možnosti podávat elektronicky daňová přiznání, zvláště přiznání k DPH. Posílají se poměrně často, klienti nosí doklady na poslední chvíli, po zpracování a přípravě je potřeba vytisknout stohy papíru, pak klienty znovu dohnat, aby přiznání podepsali, pak je potřeba ho odnést na poštu nebo do podatelny finančního úřadu, a v neposlední řadě tam zase musejí ty stohy papíru zpracovat a zpátky údaje naťukat do počítače. Takže by člověk očekával nadšení na obou stranách, že toto vše odpadne.
Jako první jsem odesílala vlastní přiznání. Je to opravdu úspora času. Oproti všem v předchozím textu jmenovaným činnostem kliknete na klávesnici a podání je odesláno.
Takže jsem začala obvolávat klienty, zda by souhlasili s tímto způsobem podání. Všichni to uvítali, hlavně proto, že si ušetří cestu kvůli podpisu. Jen jednu starší paní jsem musela přesvědčovat, přeci jen k těm počítačům a těmhle věcem nemá moc důvěru. Ale nakonec jsem měla všechny plné moci od klientů a poslala je na finanční úřad. Následovala první elektronická podání.
Po několika dnech volal první vyděšený klient, že dostal obsílku od finančního úřadu, že podání je neplatné, že dostal 15 dnů na doručení nového podání a musí se dostavit na finanční úřad a zrušit plnou moc. Postupně následovali ostatní.
V čem je problém?
V § 11 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V § 10 odst. 3 je uvedeno, že daňový subjekt se může dát zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. Ovšem v následujícím paragrafu se mu tato možnost volby zase upírá, protože není-li zástupcem daňový poradce, může zástupce zastupovat současně u jednoho správce daně pouze jeden daňový subjekt.
Je pravda, že jsem původně vycházela z výkladu tohoto paragrafu, který jsem kdysi dostala na finančním úřadě a který zněl v tom smyslu, že zastupováním dle tohoto zákona je myšlena tzv. generální plná moc, na jejímž základě daňový zástupce může na FÚ zastupovat a jednat za klienta ve všech záležitostech. Ale také, že je-li možno poskytnout plnou moc i jiné osobě na dílčí úkon, pak podmínka možnosti zastupování jediného daňového subjektu neplatí.
Připadalo mi to logické. Nelze přeci předpokládat, že drobný živnostník, který si platí účetní, si bude pořizovat elektronický podpis a software, aby mohl podat přiznání elektronicky. A aby si proto kvůli tomu zaplatil daňového poradce?
A tak začal boj s větrnými mlýny. Nejdříve telefonáty s místním finančním úřadem. Paní moje argumenty celkem uznávala a slíbila, že věc ověří na Finančním ředitelství. Po několika dalších telefonátech mi oznámila, že to opravdu nelze.
Pořád jsem to nechtěla vzdát, obrátila jsem se proto e-mailem na pracovníky ADIS, kde jsem žádala o vyjádření k tomuto problému. Pokud takový systém existuje, tak by se měl využívat, a pokud tomu něco brání, tak by se s tím mělo něco udělat.
Protože se mi čekání na odpověď zdálo dlouhé, zatelefonovala jsem na ministerstvo financí, abych zjistila, zda se můj e-mail někde nezatoulal. Bohužel, milá a ochotná pracovnice z oddělení, které má na starosti aplikaci pro elektrická daňová přiznání, mi pomoci nemohla, ale slíbila věc prověřit a opravdu krátce nato došla odpověď.
Paragraf 11, nelze. Pod odpovědí je podepsán Ing. Martin Jareš, ředitel odboru Daňová a celní politika.
Argumenty v odpovědi uvedené mě příliš nepřesvědčily. Cílem je údajně zachování určité míry profesionality výkonu správy daní. Činnosti v oblasti účetnických služeb a obecného ekonomického poradenství nejsou, s výjimkou poskytování outsourcingových služeb, pod profesionální daňové zastupování podřazeny a nevztahuje se na ně tato zákonná výjimka. V odpovědi mě zvláště zaujala pasáž „s výjimkou outsourcingových služeb“. Požádala jsem o bližší definici, co je v tomto případě outsoucingovými službami myšleno, aby byly podřazeny pod profesionální daňové zastupování, ale odpovědi jsem se zatím nedočkala.
Dále je v odpovědi odkaz na § 21 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků. Ano, podání lze do tří dnů stvrdit písemně nebo ústně do protokolu, ale proč ho potom posílat elektronicky?
Také je možné podání odsouhlasit zaplacením v něm uvedené daně. Já mám ale i klienty, kterým se vzhledem k druhu jejich činnosti daň vrací. A také bych si tuto variantu dovolila použít sama za sebe, ale u zákazníků bych přeci jen raději měla podání se všemi náležitostmi. Přesto jsem zkoumala možnost odeslání podání bez elektronického podpisu a zjistila jsem, že to mnou používaný software neumožňuje. Obrátila jsem se proto na technickou podporu a dostala tuto odpověď: „Odeslání nepodepsané datové věty není omezení programu, ale komunikačního rozhraní definovaného Českou daňovou správou.“
Tak jsem to vzdala. Budeme dále tisknout, chodit podepisovat, běhat na finanční úřad, tam budou úředníci stohovat papíry a přepisovat údaje.
Ale přeci to ve mne hlodá. Pokud je zákon špatný, mělo by se něco udělat pro to, aby se změnil. Také proto jsem zde popsala svoje zkušenosti.
