Zahraniční obchod
Před dvěma týdny se Miloš Zeman odebral do Ruska řešit ekonomické otázky. Premiér a ministři, kteří ho doprovázeli, se vrátili plni optimismu, ale zřejmě bez větších konkrétních výsledků.
Významná část kabinetu Miloše Zemana odletěla do Moskvy s nadějí, že vyřeší vše, co se předchozím vládám nepodařilo. Ruská federace dluží České republice skoro víc než tři a půl miliardy dolarů a o splácení této pohledávky se stále jen mluv í. Premiér Zeman se na tiskové konferenci v Moskvě chlubil alespoň tím, že řešení problému je na správné cestě. Za ni považuje návrat česko-ruských ekonomických vztahů do minulosti, kdy se vyrovnání obchodů i splácení dluhů řešilo prostřednictv ím bártrů.
Jak uklidnit Rusy
Není tajemstvím, že Rusko se topí v hluboké hospodářské krizi. Jediná ekonomická zbraň, kterou tato země má, jsou velké zásoby ropy a plynu. Jejich prodej je dnes prakticky jediným způsobem, jak získat valuty a vylepšit obchodní bilanci.
Zemanova vláda tvrdí, že ruskou stranu přesvědčila, aby začala umazávat staré dluhy vůči České republice dodávkami ropy a plynu. Jenomže Moskva pojem bártrový obchod slyší jen nerada. „Rusové se domnívají, že výměnný obchod je dobrý jen pro rozvojo vé země a oni si o sobě nemyslí, že patří do této skupiny, tvrdí Eva Mráčnová z ministerstva průmyslu a obchodu. Šéf resortu Miroslav Grégr - ve snaze obejít citlivou problematiku - vymyslel unikátní řešení. „Část pohledávky by se ře šila založením takzvaného Obchodního domu neboli joint -venture. Další část dluhu by se kompenzovala založením garančního fondu, do kterého by ruská strana vložila část svého dluhu. „Šlo by v podstatě o vládní záruky ve prospěch našich exportérů, vysvětlil ministr financí Ivo Svoboda. Podle něj by objem záruk mohl dosáhnout 300 milionů dolarů a fond by se umořoval po dobu deseti let.
Ministři, tužte se
Obchodní dům (EURO 15/99) by podle Zemana fungoval jako společnost, jejímž prostřednictvím by mohlo Rusko prodávat do České republiky zemní plyn. Česká strana by zase mohla za pomoci této společnosti do Ruska dodávat zemědělské a průmyslové zboží. „ Úspěch plánu závisí na snahách jednotlivých resortů, tedy ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zemědělství a ministerstva dopravy, řekl Zeman. Dodal, že pokud plán neuspěje, tak to v žádném případě nebude ch yba vyšších úřadů (EURO 16/99).
Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr uvedl, že na založení Obchodního domu by se měly Rusko a Česká republika podílet rovným dílem, oba státy by si v podniku ponechaly podíl ve formě zlaté akcie nebo blokačního minima. Podrobnější de taily Grégr ovšem nebyl schopen uvést. Vysvětlil pouze, že vybudování Obchodního domu bude předmětem budoucích jednání mezi oběma stranami. Smlouva o zahájení činnosti Obchodního domu by se mohla podepsat v červnu nebo červenci, kdy mají přiletět do Prahy zástupci ruské v lády.
Zbraně a zase zbraně
Kromě založení Obchodního domu ruská strana také navrhla, že namísto splácení dluhů bude do Česka dodávat zbrojní subsystémy.
Podle Iva Svobody, který jednal se svým protějškem Michailem Zadornovem, by Česká republika mohla tyto systémy prodávat do třetích zemí. „Byl to pouze návrh ministra Zadornova a v této chvíli nemohu uvést konkrétní detaily, protože celá věc je tepr ve v začáteční fázi jednání. Jedna věc je jasná, nebudou to stíhačky, uvedl Svoboda pro týdeník EURO. Svoboda odmítl konkretizovat, co to jsou zbrojní subsystémy. Podle odborníků to mohou být náhradní díly pro různé bojové systémy - letouny, vrtuln íky, tanky nebo protivzdušné střely.
Vlády vedené Klausem nebo Tošovským podobné návrhy vždy odmítly. Především proto, že země se měla přeorientovat na západní svět a připravovat se na vstup do Severoatlantické aliance.
Ruským zbrojovkám se v součastné době příliš nedaří. Přestože země své zbraně nabízí za několikanásobně nižší ceny než západní konkurence, obrat státní zbrojařské obchodní firmy Rosvoorouzhenie letos bude stagnovat. Pokud by se obě strany dohodly, tak by Česká republika musela prodat ruské zbrojní subsystémy prostřednictvím Omnipolu neboli Zenithu. Tato společnost, kterou vlastní Richard Háva, v minulosti zprostředkovala prodej deseti letounů MiG-29 do Polska za výměnu vrtulníků Sokol v roce 1996.
Rusko však stále ještě dodává náhradní díly české armádě. Podle Svobody byla podepsána dohoda na dodávky za 200 milionů dolarů. Jedná se o náhradní díly pro údržbu vojenského letectva.
