Pokus o světový rekord

Stát chce vybrat přes čtyřicet miliard za deset let

Elektronické mýto by mělo činit 4,20 Kč za kilometr a mělo by se v první etapě zavádění od počátku roku 2006 vybírat za průjezd po dálnicích D1, D2, D5 a D8. Systém by měl být od roku 2007 rozšířen na ostatní dálniční úseky a rychlostní komunikace a od roku 2008 na všechny dálnice a silnice 1. třídy. V té době by mýtem měla být zatížena všechna vozidla nad 3,5 tuny. Vyplývá to z materiálu, předkládaného vládě ministerstvem dopravy, který by měl nyní projít připomínkovým řízením. Dokument je značně odlišný od původních návrhů Státního fondu dopravní infrastruktury a je pravděpodobné, že vyvolá v kabinetu spory.

Ministr si dupnul.

Jde o to, že ministerstvo sice navrhuje zvážit dvě varianty financování, ale ani jedna z nich nepočítá s projektem PPP, jak prosazoval fond dopravy vedený Pavlem Švagrem, považovaným za člověka blízkého sociální demokracii. Mýtné měla podle tohoto projektu vybírat privátní společnost. Teď jde však do vlády návrh lidovce, ministra Milana Šimonovského, podle nějž má být subjektem pověřeným provozováním systému státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Nejde přitom o banální spor. Volba financování může ovlivnit délku realizace projektu a výběr technologie. Zatímco fond doporučoval stanovit délku projektu na sedmnáct let, ministerstvo doporučuje deset let. Příprava projektu PPP je náročnější a výběrové řízení i následné sjednání smluv nepochybně delší. To by dávalo větší šanci zastáncům satelitní technologie, která má být do komerčního provozu uvedena teprve od první ledna příštího roku v Německu. Jednoduchá organizační struktura a důraz na rychlost tendru zase favorizuje odzkoušenou mikrovlnnou technologii používanou již téměř rok v Rakousku. Zůstává nesporným faktem, že Česko potřebuje mýtné opravdu rychle, vzhledem k tomu, že by od Nového roku bylo výhodné objíždět německé dálnice po českých komunikacích. I při nejrychlejším výběrovém řízení, o jehož zahájení by mohla rozhodnout vláda už na počátku prosince, je splnění vládního závazku spustit elektronické mýto v roce 2006 podle četných odborníků těžko realizovatelné. Diskuse o návrhu ministerstva dopravy bude ovlivněna nejspíše i tím, že součástí konsorcia, které hodlá nabídnout satelitní technologii je spolu s německým Siemensem a T-system také privatizovaný Český Telecom a dlouhodobá státní zakázka by mohla zvýšit privatizační výnos. Privatizaci Telecomu ovlivňují především lidé z okruhu premiéra Grosse. Konkurenční Kapsch nabízející mikrovlnnou technologii si je této skutečnosti vědom a podle informací týdeníku EURO rovněž nabídl Českému Telecomu výhodnou spolupráci.

Ve státní režii.

Financování se v dokumentu navrhuje řešit ve dvou variantách. V obou případech je vlastníkem systému stát a spravuje ho Ředitelství silnic a dálnic. Investiční dodávky a provozní služby poskytuje jeden generální dodavatel. Ten pořídí technologii a bude odpovědný za funkčnost. Rozdíl ve variantách je v tom, že v prvním případě stát zaplatí pořízení systému okamžitě, zatímco v druhé variantě pořizovací náklady financuje dodavatel a stát je splácí postupně z výnosů mýta. Ty mají být příjmem ŘSD, které z nich nejprve zaplatí provozní náklady a případně splátky dodavateli zařízení. Zbytek má být jako čistý výnos odveden do státního rozpočtu a z něho do fondu dopravy.
Podle předběžného propočtu by se pořizovací náklady měly pohybovat nad dvěma miliardami korun a výdaje na provozní náklady za dobu kontraktu, což má být rok na pořízení systému a devět let rutinního provozu, mají dosáhnout 7,35 miliardy. Čisté výnosy by pak v nominální nediskontované hodnotě činily za celých deset let dohromady zhruba 42 miliard korun. Jak potvrzují informace týdeníku EURO, bude ministerstvo dopravy doporučovat postupné splácení technologií, což zvýší výdaje z titulu úroku z úvěru o zhruba 150 milionů korun. Dodavatelský úvěr by měl být splacen do dvou let.

Příplatek za smrad.

Vzhledem ke splácení úvěru, rozšiřování zpoplatněných silnic a kategorií automobilů může výnos z mýtného narůstat postupně. V prvním roce provozu by měl dosáhnout 3,68 miliardy a v posledním roce 6,54 miliardy.
Ministerstvo dopravy soudí, že i nadále budou fungovat dálniční kupony a bude se platit silniční daň. Což razantně odmítají čeští dopravci. Dokument předpokládá, že na silniční daň bude možné uplatnit slevu v případě, že bude dopravce platit elektronické mýto.
Požadovaná minimální míra úspěšnosti výběru poplatků, kterou bude dodavatel povinen zajistit, je 95 procent, což mimochodem odpovídá realitě v Rakousku. Zkušenosti z Německa zatím nejsou, ale vzhledem k tomu, že tamní systém kromě elektronického výběru přes satelit předpokládá u vozidel, která nejsou vybavena snímací jednotkou, manuální nákup jakýchsi průjezdních známek v síti tří a půl tisíce terminálů, bude u satelitní technologie zřejmě vyšší riziko podvodů.

Svět byl pomalejší.

Ministerstvo dopravy přitom chce, aby každé vozidlo vjíždějící na zpoplatněný úsek muselo být vybaveno palubní jednotkou, která má počítat délku projetého úseku a předávat tuto informaci do systému elektronického mýta. V první etapě nemusí být tato palubní jednotka kompatibilní se systémy elektronického mýta v jiných zemích, a všechny kamiony proto budou muset být vybaveny českou jednotkou. Ta bude zapůjčována na kauci.
Přítomnost jednotek ve vozidle a jejich funkčnost má být prověřována mobilními zařízením ve spolupráci s policii a s celníky.
V dokumentu se rovněž uvádí, že výše mýta může být upravována v souladu se směrnicemi EU, například podle emisní třídy vozidla. Vozidla s horšími emisemi, než představuje nejpřísnější požadavek, by mohla mít mýtné až o padesát procent dražší. Až o sto procent dražší pak může být průjezd úseku v době s nejvyšším provozem oproti nejklidnějšímu časovému úseku.
Dokument rovněž shrnuje dosavadní zkušenosti se zaváděním elektronického mýta ve světě. Z uvedených skutečností vyplývá, že pokud by se podařilo v ČR zavést mýtné podle plánu od 1. ledna 2006, šlo by zřejmě o světový rekord.
Britský úřad pro cla a nepřímé daně začal pracovat na Lorry Road-User Charge, což je zpoplatnění nákladní silniční dopravy na celostátní úrovni už v roce 2000, ale systém dosud nefunguje. Platit mají všechny náklaďáky nad 3,5 tuny, sazby budou diferencovány podle druhu vozidla, typu silnice a denní doby. Rozpočtově však má být britské mýto neutrální, protože má být doprovázeno snížením spotřební daně z pohonných hmot.
Využita má být mikrovlnná technologie. V současnosti probíhá výběrové řízení a na konci příštího roku by mohl být uzavřen kontrakt s dodavatelem. Plně funkční má být systém v roce 2008.
Rakousko stihlo svůj mikrovlnný systém spustit za tři roky. Každé vozidlo je vybaveno palubní jednotkou, GO-boxem, který si majitel vozu pořídí za administrativní poplatek pěti eur. Bylo vybudováno osm set portálů, kde je mýtné odečítáno. Výběrové řízení zde organizovala státní společnost Asfinag, vyhrála ho italská firma Autostrade, která v Rakousku založila provozní firmu Europass.
V Německu byl původní termín spuštění mýta v srpnu 2003 několikrát odložen a nejnovějším termínem je 1. leden 2005, kdy má být spuštěn sice neúplný, ale funkční systém. Je plánováno vybírat na všech dálnicích od vozidel nad dvanáct tun. Systém využívá palubních jednotek OBU, která má pro určování polohy využívat satelitní systém GNSS. Palubní jednotka je poskytována zdarma, ale každý uživatel musí složit zálohu tří set eur, z níž budou placeny první výběry mýta. Za montáž jednotky však hradí dopravce dvě stě eur. Vybavení palubními jednotkami není povinné a uživatelé kamionů mohou platit mýto předem přes internet nebo u tří a půl tisíce kiosků. Kontrola má probíhat prostřednictví tří stovek kontrolních mostů a na vybraných parkovištích, případně přímo u dopravce. V dokumentu se uvádí, že o systému se v Německu stále vede diskuse a není vyloučeno, že budou opět zavedeny známky.
Ve Švýcarsku stát vybírá od všech náklaďáků nad 3,5 tuny na celé síti pozemních komunikací. Využívá se přitom palubní jednotky, která určuje ujetou vzdálenost podle počtu pulsů z tachografu. Používá se i mikrovlnné technologie, která přihlašuje a odhlašuje vozidlo při příjezdu do země či při odjezdu. Satelitní navigační systém je využíván ke stanovení data a času, ale není zatím využíván ke stanovení polohy vozidla. Mýto bylo schváleno referendem v roce 1994, koncepce řešení byla předložena v roce 1998, systém funguje od roku 2001.