Pokušení pro Velkého bratra

Policie chce mýtné zařízení využít k měření rychlosti či k hledání kradených aut

Mýtný systém, který vybudovala firma Kapsch, zdaleka nemusí sloužit jen k výběru poplatků za užívání dálnic a rychlostních silnic. Bude umět daleko více. Záleží jen na osvícenosti státních orgánů, zda těchto možností dokážou využít ve prospěch motorizovaných občanů a dopravních firem, či spíše proti nim. Stačilo by totiž jen velmi málo, aby celá infrastruktura, monitorující provoz na nejdůležitějších tazích, byla zneužívána ke špiclování a stala se dalším z čidel „Velkého bratra“, zařízením sledujícím náš každodenní pohyb v prostoru a čase. Pokušení bude veliké a nepochybně se již brzy objeví celá řada argumentů, proč by ta či ona bezpečnostní složka státu měla mít k datům a k záběrům z kamer přístup. Však už to zažilo i sousední Německo, kde architekti tamního satelitního systému zpočátku ujišťovali veřejnost, že sesbíraná a dlouhodobě archivovaná data o provozu na dálnicích budou shromažďována výhradně za účelem výběru dálničních poplatků od autodopravců, jak bylo zakotveno v zákoně. Již po pár měsících od startu spolkové ministerstvo vnitra začalo usilovat, aby do systému Toll Collect měla přístup i policie.

Policisté už přemítají.

Zatím k datům českého mýtného systému mají kromě samotného provozovatele přístup jen celníci. Ne však ke všem, pouze k údajům týkajících se přestupků. Očekává se, že již brzy se stejně jako v Německu přihlásí policie. Již dnes její prezidium nepopírá, že by systém rádo využívalo pro svůj každodenní boj s kriminalitou a dopravními přestupky. „Určitě o to zájem máme, doposud ale nebylo s kým jednat. Čekali jsme, až to firma Kapsch dokončí a předá ministerstvu dopravy, přesněji řečeno Ředitelství silnic a dálnic. Po spuštění systému je možno s provozovatelem jednat a bavit se o technické specifikaci, co všechno to umí,“ říká Roman Skřepek z tiskového oddělení policejního prezidia. Představy policistů o využití již existují. „Například k měření rychlosti, k vyhledávání kradených aut či k monitorování plynulosti silničního provozu,“ uvádí mluvčí. Sám však zdůrazňuje, že tyto aktivity by neměly nijak zasahovat do soukromí jednotlivců. Otázkou je, jak je v dnešním světě, kde padají všechny bariéry, možno nalézt hranici mezi sférou veřejnou a soukromou. Úřad pro ochranu osobních údajů prý nevidí jediný důvod, proč by se měl o spouštění mýtného sytému zajímat. „Myslíme si, že tam žádný ani potenciální konflikt se zákonem o ochraně osobních údajů nehrozí. Systém shromažďuje data pouze o podnikatelských subjektech, nepřipravuje se žádná databáze, které by se dotýkala soukromí občanů,“ poukazuje mluvčí úřadu Hana Štěpánková.

Prokažte právní zájem.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má v plánu co nejdříve sestavit určitý analytický materiál, který by upozornil na další technické možnosti. „Chtěl bych se o tom poradit s odborníky, shromáždit veškerá dostupná data. Pak můžeme začít uvažovat, které další služby by bylo možné poskytovat a co by mělo být prioritou. Samozřejmě je to i otázka peněz,“ říká Vladimír Bielko z Ředitelství silnic a dálnic, ředitel úseku provozovatele elektronického mýta. Využití celé infrastruktury vidí kupříkladu v oblasti budovaného „Jednotného systému dopravních informací“. Co se týče možného zpřístupnění dat policistům, Bielko předem upozorňuje, že bude hodně záležet na rozhodnutí ministerstva dopravy, přičemž ale není možno počítat s tím, že by do sytému mohl mít přístup kterýkoliv policista. „Myslím, že to bude velmi podobné jako s daty o telekomunikačním provozu, bude třeba pokaždé prokazovat právní zájem,“ uvádí. Jak ředitel Bielko upozorňuje, právě kvůli ochraně dat jsou některé subsystémy striktně odděleny (data o provedených mýtných transakcích nejsou nikdy propojena s konkrétními mýtnými body, k tomu je potřeba mít zvláštní bezpečnostní oprávnění - pozn. redakce).
Je důležité si uvědomit, že po dobudování a předání infrastruktury se celý mýtný systém stává vlastnictvím českého státu. Ředitelství silnic a dálnic, coby příspěvková organizace zřízená ministerstvem dopravy, se stává jeho provozovatelem. Technicky bude provoz státem vlastněné infrastruktury nadále zajišťovat Kapsch, tentokrát ne již na základě smlouvy o dodávce systému, ale na základě smlouvy o poskytování služeb. Kapsch však bude zatím poskytovat jen základní služby, které si ministerstvo dopravy objednalo v rámci výběrového řízení. „Jakékoli rozšiřování je zcela v rukou státu jako vlastníka systému. To se týká i možného využití například pro potřeby dopravní policie nebo dopravních informačních systémů,“ zdůrazňuje mluvčí firmy Kapsch Evžen Staněk. Docent Miroslav Svítek, expert na telematiku z Dopravní fakulty ČVUT, který ve svých studiích již dříve popsal možnosti mýtných systémů, přitom upozorňuje, že jistým problémem může být určit cenu těchto doplňkových služeb, protože nebudou procházet žádným tendrem. Sám uvádí některé příklady, kde by mohl být mýtný systém využíván: kromě komerčních telematických služeb určených přímo dopravcům například možnost kontroly dálničních známek u vozidel nadále podléhajících časovému zpoplatnění a též kontrolu přepravy nebezpečných nákladů. Mikrovlnná technologie totiž může dodat přesnou informaci, kde se kamion s riskantním materiálem právě nachází, zda se nedostal do nějakých problémů. Pokud se nehoda stane, systém umožní rychle na místo přivolat záchranné složky a hasiče.

Měření rychlosti a přestávek.

V úvahu přichází celá řada dalších služeb. Například řízení dopravy. „Nejde o dynamické navádění ve smyslu vyhnout se dopravním problémům, ale o zabránění vzniku následných řetězových nehod před dopravně problematickým místem. Pro předání informace všem řidičům mohou posloužit světelně proměnné dopravní značky,“ uvádí mluvčí firmy Kapsch Evžen Staněk. K větší bezpečnosti na silnicích může přispět takzvané úsekové měření rychlosti. „V první fázi by se jednalo zejména o nákladní automobily, kde se kromě překračování rychlosti dá kontrolovat i nedodržování bezpečnostních přestávek. Úsekové měření má výhodu proti bodovému, kde řidič po průjezdu kolem radaru znovu zvyšuje rychlost. V našem případě však může být rychlost řidiče sledována po celé délce silnice,“ vyzdvihuje Staněk. V sousedním Rakousku, kde též funguje technologie od firmy Kapsch, se policie často potýká s řidiči, kteří se omylem ocitnou na dálnici v protisměru a ohrožují nejen sebe, ale i ostatní řidiče. „Vyvinuli jsme jako doplněk mýtného projektu systém včasného varování před takovými nebezpečnými řidiči. Policie si pochvaluje, jak se výskyt těchto incidentů snížil,“ říká Karel Feix, generální ředitel Kapsch Telematic Services. Kromě telematických služeb využívaných státem a jeho orgány může mýtný systém nabídnout komerční služby dopravcům. Vedení firmy Kapsch dává za příklad Portugalsko, kde zvolené řešení umožňuje bezhotovostní platby pohonných hmot pomocí mýtné palubní jednotky (OBU). Tato jednotka už prý v Portugalsku slouží i ke kontrole vjezdů vozidel do omezených prostor, jako jsou parkoviště, průmyslové areály či městské pěší zóny. Díky mýtnému systému mohou mít přepravní společnosti přesný přehled o pohybu všech jejich vozidel na silnicích, což jim umožní efektivněji spravovat vozový park. „Slabinou“ mikrovlnného systému je, že dokáže vozidlo sledovat pouze na některých silnicích (zpoplatněných), satelitní mají v tomto směru neskonale větší možnosti.