PRAHA (hž) - Bude po vstupu Česka do Evropské unie jednodušší pro občany třetích zemí nakupovat tady nemovitosti? Zřejmě ano. I přestože státní úředníci se chlubí tím, že se jim podařilo vyjednat s unií pětileté přechodné období. Důvodem je „opomenutí“ v přístupové smlouvě, kvůli kterému se omezení vztahuje jen na osoby ze členských zemí EU. Tento názor již týdeník EURO vysvětlil(EURO 12/2004). Informaci ale popřelo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). „Přístupová smlouva se o třetích zemích zmiňovat nemůže, protože jí to nepřísluší. Týká se pouze zemí EU, současných a vstupujících,“ uvedl pro agenturu ČTK Petr Dimun, mluvčí MMR. Trvá na obecně proklamovaném tvrzení, že omezení se bude týkat i cizinců ze třetích zemí.
„Nesdílím názor, že přístupová smlouva se týká pouze zemí EU, současných a vstupujících. Může to tak vypadat, čteme-li smlouvu očima čtenáře beletrie,“ tvrdí advokát Michal Žižlavský, člen expertního týmu České advokátní komory pro Evropské právo, zaměřený na nemovitosti. Dodává, že již první článek přístupové smlouvy hovoří o tom, že přistupující země se stávají smluvními stranami smluv, na nichž je unie založena. Jednou z nich je smlouva o založení Evropského společenství. „Ta mimo jiné stanovuje, že jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi,“ vysvětluje Žižlavský. Pravidlo volného pohybu kapitálu, kam spadá i nákup nemovitostí, tak platí nejen mezi členskými zeměmi navzájem, ale i mezi členskými státy a třetími zeměmi.
Přistupující země měly možnost vyjednat výjimku z obecného pravidla. O to se snažila i Česká republika. Výjimku formulovala tak, že si může po stanovenou dobu ponechat v platnosti dosavadní omezení pro nabývání vedlejších nemovitostí státními příslušníky členských států. Na třetí země ale nepamatovala. Kypr či Maďarsko, které mají též možnost omezit nákup nemovitostí, formulovaly výjimku na rozdíl od Česka obecně. „Nemůže být pochyb o tom, že jejich přechodná období dopadají jak na členské státy, tak na třetí země. V případě Česka tomu tak není,“ říká Michal Žižlavský.
Je možné, že absurdní situace, kdy občané jako Ukrajinci nebo Rusové, budou moci na rozdíl od Francouzů nebo Němců volně nakupovat nemovitosti, povede k řadě soudních sporů. Paradoxem je, že daňoví poplatníci budou platit za špatně formulovanou výjimku, která je naprosto zbytečná. Na názoru, že kdo z cizinců si chtěl koupit nějakou českou chalupu nebo byt, dávno ho již vlastní, se shodnou všichni.
