V případě zkrachovalé firmy překvapuje nečinnost policie Rozhodnutí vlády půjčit sedm set milionů korun fakticky zkrachovalé důlní společnosti OKD nikoho moc nepřekvapilo a jen u pravicové opozice vyvolalo protesty, které spojuje názor, že nejde o půjčku, ale o dar.
Ne že by Kalousek i další neměli pravdu.
Dar to je, a nikoli poslední. Ty peníze se nikdy nevrátí a platit se budou ještě miliardy.
Je to pokuta za to, že si stát nechal v roce 1997 doly ukrást partou uhlobaronů podporovanou Zemanovou ČSSD a pak ještě doukrást Zdeňkem Bakalou v přímé režii tehdejšího a současného premiéra Stanislava Grosse a Bohuslava Sobotky.
Sobotka je tak nyní ve značně prekérní situaci. Je ale třeba říci, že se v tomto případě on i vláda zatím snaží celkem věrohodně tu pokutu, která na daňové poplatníky dopadne, minimalizovat. Proces bude manažersky velmi náročný a je celkem dobře, že své vůdčí schopnosti dostal příležitost předvést zrovna Andrej Babiš. Problém OKD, který dosud ležel na stole ministra průmyslu Mládka, je nyní v rukou státního podniku Prisco, který oněch 700 milionů bude posílat do Ostravy a starat se o jejich osud. A Prisco je firma ministerstva financí, jež na podobnou činnost momentálně není zrovna dobře personálně vybavena.
Prisco by mělo nyní financovat provoz dolů tak, aby jejich útlum byl nějak optimálně rozložen v čase a ušetřilo se na odstupném a sociálních nákladech na propouštěné horníky i na dalších nákladech na útlum. Tahle operace prostě nemá pacienta vyléčit, ale umožnit mu klidné dožití v hospici. Pokud by se podařilo získat souhlas insolvenčního správce a soudu se zajištěním tohoto úvěru majetkem OKD, mohlo by to celkové náklady pro daňové poplatníky ještě významně snížit.
Například by pak státu patřily pozemky šachet, které bude muset sanovat a zbavovat ekologické zátěže, protože to nikdo jiný neudělá a doly samotné si na to prostě už nevydělají. Nestávalo by se pak to, že stát bude jako v případě průmyslové zóny Barbora vykupovat pozemky od člověka, jehož působení v OKD bude stát miliardy, protože ty pozemky pořád patří Bakalovi.
Podobně není špatné ani to, že stát v insolvenčním řízení přihlásil svou budoucí pohledávku za rekultivace, které bude muset místo OKD financovat. A paradoxně pozitivní je i to, že tuto pohledávku insolvenční soudce zamítl. On totiž také zamítl desetimiliardovou pohledávku Citibank, která zastupuje držitele dluhopisů NWR.
Tím zabránil tomu, aby vlastníci dluhopisů, kteří mohou být propojeni se skutečnými vlastníky OKD, jako největší věřitel ovládali insolvenční řízení.
V tomto případě se totiž s celkem velkou jistotou dá očekávat mezinárodní arbitráž proti České republice a zamítnutí pohledávky vlády v ní může být dost přesvědčivým důkazem, že insolvenční správce nešel státu na ruku. A navíc, když vše poběží dobře, insolvenční zůstatek bude nula nula nic, takže z věcného hlediska vlastně o nic nejde.
Co však bezpochyby není správně a kde stát zaspal, je nečinnost orgánů činných v trestním řízení. Těch indicií, že vlastníci vysáli OKD jak nemluvně svěřené na výchovu hraběti Drákulovi, je mnoho. Padla dokonce už i trestní oznámení. Stále je šance v případě spuštění trestního řízení získat nějakou korunu z ostravského tunelu století zpátky. Stále se ale nic neděje.
A to má ten nejspravedlivější strážce zákonnosti pod středoevropským sluncem, olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan věc přímo pod nosem ve svém rajonu. Ale asi nemá čas, protože počítá kabelky Jany Nečasové.
Tahle operace nemá pacienta vyléčit, ale umožnit mu klidné dožití v hospici
O autorovi| Pavel Páral paralp@mf.cz
