ČNB podala na šéfy makléřské společnosti trestní oznámení
O tom, že makléřská společnost Atlantik FT (AFT) patřící do skupiny podnikatele Karla Komárka dostala od České národní banky čtyřmilionovou pokutu, informovala média na konci května. Už výčet skutků, kterých se měl největší retailový nebankovní makléř v ČR dopustit, je šokující. Dle šetření ČNB Atlantik FT neposkytoval zákazníkům pravdivé a úplné informace o stavu jejich pozice, nuceně vyprodal jednomu z nich portfolio za cenu nižší, než byla tržní hodnota, jinému uzavřel pozici zcela neoprávněně. V několika případech navíc brokerský dům pokyny svých klientů zcela ignoroval. ČNB také shledala nesrovnalosti v deníku obchodníka, kde chyběly některé záznamy. Tolik zprávy zveřejněné na přelomu května a června. Skutečný rozsah chyb je ale ještě daleko větší. Z dokumentace centrální banky, kterou má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že zjištěné skutky vedly ČNB až k podání trestního oznámení. Jak ČNB soudí, existuje důvodné podezření, že se osoby jednající jménem AFT mohly dopustit zpronevěry, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a porušování povinností při správě cizího majetku. Jak se lze několika málo transakcemi tolika skutků dopustit? AFT při poklesu trhu přímými transakcemi mimo burzu převedla portfolia několika svých klientů obchodujících na úvěr na off-shoreovou společnost vlastněnou členem představenstva AFT. Atlantik FT jakoukoliv vinu odmítá a na konci června podal prostřednictvím svého advokáta Radka Pokorného u městského soudu v Praze proti rozhodnutí ČNB žalobu.
Nešťastné marginy.
Všechny popsané skutky se měly stát v polovině března 2005. Tehdy postihla akcie Unipetrolu prudká korekce a kurs se během týdne propadl bezmála na polovinu. Tím se doslali do problémů s jištěním někteří ze zákazníků AFT, kteří obchodovali na úvěr. AFT totiž v té době standardně klientům nabízel možnost půjčovat si až 6,6násobek částky, kterou na účet u brokera vložil klient. S vlastním milionem korun tedy klient mohl disponovat portfoliem ve výši 7,6 milionu korun a na růstu trhu vydělávat mnohonásobně více, než by mohl jen se svými penězi. V případě propadu trhu ale také mohl mnohem rychleji o své peníze přijít. AFT v té době standardně portfolio vyprodával v případě, že vlastní majetek klienta kryl jen 4,5 procenta portfolia. Trhy ale v posledních pěti letech znaly až na krátkodobé korekce jen jeden směr: vzhůru. Několik desítek klientů, kteří u AFT začali obchodovat s jedním či několika málo miliony, spravovalo či stále ještě spravuje portfolia za čtvrt až půl miliardy korun. Dosáhli toho ale za cenu vysokého rizika, že své úvěry zvyšovali vždy okamžitě poté, co kurs akcie, na kterou vsadili, vzrostl. To je i případ portfolií zákazníků, kteří jsou příčinou dnešních problémů AFT. Ti si byli zřejmě vědomi, že spíše než o investici se v jejich případě jedná o loterii, ve které mohou hodně vydělat nebo i o vše přijít. Podnět k ČNB dal jeden z klientů až bezmála rok po zabavení portfolia, čtrnáct dní před vypršením promlčecí lhůty. Druhý se k šetření připojil až na výzvu ČNB, sám proti postupu AFT nic nepodnikal.
Láska k Unipetrolu.
O vyváženosti portfolií klientů AFT, jejichž jména jsou týdeníku EURO známa, nemohlo být řeči. V jejich majetku byly vedle Unipetrolu i další tuzemské cenné papíry jako ČEZ, Zentiva nebo Erste Bank. Tyto cenné papíry ale měli spíše do počtu. Počátkem roku 2005 kurz akcií Unipetrolu prudce posiloval. Z 98 korun, na kterých uzavíral rok 2004, se vyšplhal do 11. března 2005 až na 211 korun. Od 14. března ale kurz začal padat, první den o devatenáct procent, druhý o devět a třetí den, tedy 16. března, o dalších 11,5 procenta. Následující den, 17. března ráno, pokles pokračoval a jištění stále většího počtu klientů AFT se stávalo nedostatečným a broker postupně přistupoval k uzavírání jejich pozic. V 9:38 dosáhlo dle údajů v deníku obchodníka jištění zákazníka, říkejme mu třeba Luboš, úrovně, kdy se AFT rozhodl v souladu se smlouvou jeho portfolio vyprodat.
Jinak a jindy.
Podle zjištění ČNB tomu ale ve skutečnosti bylo jinak. Z důkazů, které ČNB shromáždila, vyplývá, že pozice zákazníka nebyla uzavřena v 9:38 za cenu 115,50 za akcii, jak uvádí AFT, ale v čase pozdějším, po 10:24. Ještě v té době totiž klient z makléři hovořil a ti mu tvrdili, že jeho portfolio je aktivní. Cenu AFT určil následně podle kurzu platného v okamžiku prolomení close limitu, tedy v 9:38. AFT tím podle zjištění ČNB, které přiložila k trestnímu oznámení, vyprodal pozici klienta za cenu nižší, než byla tržní hodnota v okamžiku uzavření pozice. Minimální kurz po 10:24 totiž dosahoval 121,26 korun oproti 115,50, za které byly akcie Unipetrol podle evidence AFT vyprodány. Celkový minimální rozdíl mezi cenou, za kterou byla Lubošovi pozice dle tvrzení AFT vyprodána, a minimální cenou, za kterou vyprodána být měla, dosáhla 3,75 milionu korun. Navíc v době po 10:24, kdy zřejmě k prodeji došlo, objem vlastního krytí portfolia již znovu přesahoval 4,5 procenta a AFT tedy podle ČNB jako věřitel nebyl oprávněn v tomto čase pozici zákazníka nuceně vyprodat. Rozdíl mezi cenou na trhu a cenou, za kterou bylo portfolio prodáno, je problémem i u portfolia druhého z klientů - dejme tomu Petra. Nejnižší cena mezi 9:54, kdy bylo portfolio klienta aktivní a 10:41, kdy zákazníka makléř AFT informoval o kompletním výprodeji, byla 115,51. Obchod byl ale realizován stejně jako u Luboše mimo trh na společnost Speedywhiz Limited za cenu 110 korun za akcii. Jen tento rozdíl 5,51 koruny na akcii způsobil Petrovi na jeho 742 tisících kusů akcií Unipetrolu ztrátu 4,09 milionu korun.
Představenstvo na nákupech.
Ve stejné době, kdy kurz Unipetrolu prudce klesal, přijal 16. března v osmnáct hodin AFT nákupní pokyn na akcie Unipetrolu od společnosti Speedywhiz Limited na 2,7 milionu kusů akcií za limitní cenu 138 korun, tedy celkem za 372,6 milionu korun. Pokyn Speedywhiz, u kterého byl v deníku obchodníka označený způsob přijetí faxem, nebyl faxovým přístrojem opatřen časovým údajem, kdy byl odeslán, na rozdíl od jiných pokynů, které tento údaj obsahovaly. Pokyn Speedywhiz byl uspokojen následující den. Obchody ale nevložil AFT do systému burzy hned, ale až 18. března, tedy o den později, než byly podle jeho tvrzení provedeny. Objem pokynu Speedywhiz byl v podmínkách obchodování s akciemi Unipetrol mimořádný. Pokyn se týkal čtyř procent potenciálně volně obchodovaných akcií na trhu, respektive 1,5 procenta celé emise. Představoval přes 80 procent objemu obchodů realizovaných předchozího dne. Podle vyjádření, které AFT uvedla v rámci šetření do spisu, postupovala společnost ve smyslu dodržení zásad odborné péče tak, aby byla pro Speedywhiz dosažena co nejlepší cena. ČNB tvrdí, že pokud by AFT postupoval standardně bez použití informací o možnosti výprodejů portfolií svých zákazníků a začal nákupní pokyn Speedywhiz uspokojovat na trhu ihned po zahájení obchodování, dal by tím trhu signál, že se objevil větší nakupující a výrazný pokles kurzu by se zastavil nebo zpomalil a k aktivaci některých nucených prodejů by vůbec nemuselo dojít. „Je nepochybné, že standardním provedením pokynu bez použití informacích o možných nucených prodejích by Speedywhiz nedosáhl tak výhodné ceny, za kterou byl pokyn skutečně proveden,“ konstatuje ČNB a dodává: Nestandardnost postupu spočívá v odložení splnění pokynu. Za běžných okolností obchodník začne pokyn uspokojovat bez zbytečného odkladu, neboť odkládání pokynu sice může znamenat dosažení lepších podmínek pro zákazníka, v případě nepříznivého vývoje trhu však může dojít i k tomu, že pokyn vůbec nebude uspokojen,“ je napsáno v rozhodnutí ČNB. AFT naproti tomu tvrdí, že kdyby pokyn uspokojilo dříve, k prolomení marginových limitů by stejně došlo a pokud by se následně tyto akcie octly na volném trhu, způsobily by ještě hlubší pád kurzu akcií Unipetrolu. A to nejlepší nakonec. Šťastlivcem, kterému AFT dokázalo tak výhodně nakoupit akcie, byl člen představenstva AFT Pavel Šaroch (37). Policie ČR navíc v rámci šetření trestního oznámení podaného ČNB zjistila, že tím, kdo pokyny Speedywhiz zadal do obchodního systému, nebyl nikdo jiný než tehdejší předseda představenstva AFT Miroslav Vyhnal (38), přestože standardní obchody zadávají makléři, nikoliv šéf firmy. ČNB překvapila a dokázala rozkrýt dvě off-shoreové společnosti. Vyžádala si totiž informace od Komise pro finanční dohled ostrova Man, který ČNB zaslal listiny dokazující, že jediným majitelem společnosti Templeroan Ltd., která je stoprocentním vlastníkem Speedywhiz Limited, je právě Šaroch. Jen tak mimochodem - základní kapitál Speedywhiz je jedna libra. Šaroch sám v rámci šetření ČNB tvrdil, že o transakcích nevěděl a obchodní rozhodnutí byla v kompetenci ředitelek společnosti. ČNB ale tuto námitku neakceptovala: „S ohledem na mimořádný objem uskutečněných transakcí je nepravděpodobné, že by Pavel Šaroch jako jediný vlastník společnosti Templeroan Ltd., která je jediným vlastníkem Speedywhiz Limited, o realizaci transakcí alespoň nevěděl,“ rozhodla ČNB.
Standardní agresivní investor.
Jak Pavel Šaroch, tak Miroslav Vyhnal schůzku s týdeníkem EURO odmítli, místo toho týdeník EURO kontaktoval právník AFT Radek Pokorný. Na schůzku nakonec dorazil Jan Schiesser, současný předseda představenstva AFT a někdejší analytik této firmy. „Speedywhiz se choval jako standardní agresivní investor, který při korekcích nakupoval velké objemy akcií a po mírném vzrůstu jejich ceny je hned prodával. Nikdo zde netušil, že vlastníkem společnosti je Pavel Šaroch,“ tvrdil Schiesser. „Pavel Šaroch poté, co ČNB prokázala jeho vazbu na Speedywhiz, rezignoval na členství v představenstvu AFT,“ dodal. Obchodní rejstřík jeho slova potvrzuje: Pavel Šaroch ukončil členství v představenstvu letos v lednu. „Máme vysoké etické standardy. Naši zaměstnanci musí každou svou podnikatelskou aktivitu nahlásit. Naposledy takto jeden z našich zaměstnanců oznamoval záměr manželky otevřít restauraci,“ tvrdí Jan Schiesser. Podle Schiessera všechny obchody proběhly tak, jak měly. To, že makléři přijímali od klientů pokyny ještě v době, kdy už měla být jejich portfolia uzavřena, vysvětluje nenadálostí situace: „Byl to tak rychlý pád kurzu, že jsme na něj nebyli připraveni. Risk manažer dával pokyny k uzavírání účtů jedinému makléři, ale ostatní o tom nevěděli. Nic jiného v tom není,“ řekl Schiesser. I tato verze ale dostala v rámci šetření ČNB trhliny.
To, že Pavel Šaroch obchodoval na vlastní účet, což je v oblasti investičního bankovnictví a správy majetku standardně považováno za vysoce neetické, ale jeho šéfům zřejmě zase až tolik nevadí. Nadále totiž působí ve strukturách v Nizozemsku registrovaných firem KKCG Karla Komárka. Skupinu reprezentuje i v dozorčí radě společnosti Bonatrans vlastněné ze sta procent KKCG Industry. Do KKCG Finance se letos v březnu přesunul i někdejší šéf AFT Miroslav Vyhnal.
Hra o desítky milionů.
Spor o velké peníze a dobré jméno makléřské společnosti Atlantik FT zdaleka nekončí. Advokát Radek Pokorný věří, že se mu podaří u soudu domoci zrušení rozhodnutí ČNB, případně zrušení čtyřmilionové pokuty. „Dle názoru žalobce (AFT – pozn. red.) je nesporné, že sankce je nepřiměřená. Pokuta udělená žalobci je zcela zjevně v nepoměru k povaze, závažnosti, způsobu, době trvání, následkům a okolnostem, za nichž mělo dojít k tvrzenému porušení zákonných povinností,“ stojí v žalobě. Klienti a zřejmě i AFT kromě toho sondují, zda by se nešlo dohodnout mimosoudně. Prvnímu z poškozených klientů byla prý učiněna nabídka za uzavření příměří ve výši přibližně desíteti milionů korun, druhý vypracoval návrh na narovnání a odškodnění sám. Po AFT údajně požaduje řádově dvojnásobek. Výši okamžitých způsobených škod vyčíslila také ČNB. Pokud se všechno stalo tak, jak tvrdí AFT, dosahuje škoda přibližně osmi milionů korun. Pokud však byl spáchán trestný čin, informace poskytnuté společností AFT neodpovídají realitě a tato skutečnost se prokáže, pak se nejednalo o pouhé posunutí kurzů a obchodů o třicet minut až dva dny, a škoda, která tím byla způsobena, se může snadno pohybovat nad hranicí stamilionů korun. Odhadovaný hrubý profit společnosti Speedywhiz vypočtený jako rozdíl mezi nákupním a aktuálním kurzem akcií Unipetrolu by dosahoval čtyř set milionů korun.
