Počet Poláků v Británii narostl od roku 2004 osmkrát a minulý rok pokořil rekord. Poláci předběhli Indy a stali se nejpočetnější skupinou britských rezidentů s rodištěm v zahraničí.
Koncem minulého roku žilo podle zjištění britského statistického úřadu ONS (Office for National Statistics) v Británii celkem 831 tisíc lidí narozených v Polsku. Poláci se tak loni v Británii stali nejpočetnější zahraniční skupinou lidí, kteří do země přišli za prací. V tomto ohledu překonali i Indy, kterých v Británii v té době pobývalo 795 tisíc.
Právě Indové v Británii v první generaci přistěhovalců od roku 2000, kdy ONS začal situaci monitorovat, jasně dominovali. Skladba migrantů se začala pozvolna měnit v roce 2004, kdy se Evropský unie rozšířila o řadu zemí bývalého východního bloku. Ekonomické migranty ze zemí někdejšího britského impéria (Indie, Pákistán) tehdy začali doplňovat Východoevropané, v nejvyšším počtu pak Poláci.
Již v roce 2013 v Británii podle listu Telegraph polsky mluvilo více než půl milionu lidí. V té době se také polština v Anglii a Walesu stala nejvíce používaným cizím jazykem. Vytlačila tak tradiční sekundární jazyky indických přistěhovalců pandžábštinu a urdštinu.
| Počet migrantů do Británie krátkodobě klesl. Přečtěte si: Příliv migrantů do Británie klesl už před brexitem  |
„Počet lidí narozených v Polsku se v Británii mezi lety 2004 a 2015 navýšil osmkrát,“ sdělila listu Express Nicola Whiteová z ONS. V posledních dvanácti letech narostla i migrace do Spojeného království jako taková. V roce 2004 byl mimo Británii narozen jen jeden z dvaceti jejích obyvatel, v roce 2015 již jeden z dvanácti.
Poláci přitom představují téměř třetinu všech zahraničních příchozích z EU, kteří v Británii pobývají. Těch je v zemi něco přes tři miliony. Nad jejich budoucností se nyní v důsledku brexitu vznášejí otazníky.
Migrace na Západ škodí Východu
Důsledek britského referenda, jež podle analytiků ovlivnil hlavně sentiment zaměřený proti východoevropským přistěhovalcům, však může hrát do karet zemím, které se snaží své obyvatele přilákat zpátky.
Ty totiž na odlivu pracovní síly ekonomicky tratí. Podle agentury Bloomberg přišlo 21 zemí Střední a Východní Evropy mezi lety 2007 a 2016 až o sedm procent vlastního HDP. Pokud bude trend pokračovat, ztráta se podle Mezinárodního měnového fondu během následujících čtrnácti let vyšplhá až na 9 procent.
Exodus obyvatel na Západ tváří tvář špatným ekonomickým podmínkám a vysoké nezaměstnanosti se projevuje i demograficky. Podle listu Financial Times čelí východní Evropa největšímu odlivu obyvatel v historii. OSN odhaduje, že od roku 1990 region přišel o více než 18 milionů obyvatel.
Polsko, které potenciálním navrátilcům nabízí pomoc při hledání práce či ubytování, z toho se svou relativně vysokou porodností vychází ještě dobře. Jeho populační úbytek se v období 2007 až 2016 držel pod jedním procentem. Populace Rumunska se v daném období propadla o více než 6 procent. Nejhůře je na tom ale Pobaltí. Počet obyvatel Litvy a Lotyšska se snížil o necelých 11 procent.
O migraci ve světě čtěte více:
O azyl v Česku letos zatím zažádalo 872 cizinců, méně než loni
Studie: Uprchlíci zaměstnali 1,3 milionu Němců
Švýcarské imigrační kvóty: pragmatismus versus gilotina
