Menu Zavřít

Poláci míří do Česka. Chrání tak své investice před vlastní nevypočítatelnou vládou

11. 8. 2017
Autor: Hynek Glos

Nejprve Poláci obsadili severní pohraničí Česka. Celá čtvrtina ze skoro tří tisícovek tuzemských firem s polskými majiteli je registrována v Ostravě. Další desítky jich existují v Liberci a jiných příhraničních městech.

„Spanilé jízdy“ do příhraničních oblastí podnikají Poláci hlavně kvůli daňovým výhodám. V Česku si například na firmu pořídí mnohem levněji auto. Nejenže neplatí tolik na dani z přidané hodnoty, ale ještě obejdou spotřební daň, která se v Polsku platí za auta se silným motorem.

Ukažme si to na příkladu: když polský podnikatel zatouží dejme tomu po modelu SUV Range Rover Sport za víc než dva miliony korun, ušetří na daních dohromady skoro 700 tisíc. Není to málo, a Varšavu a další bohatá polská města proto brázdí řada luxusních vozů s českou espézetkou.

Loni na tento jev upozornil dokonce někdejší polský premiér a současný europoslanec Jerzy Buzek: „Podnikatelé z jihu, ale i ostatních částí země zvažují, že své firmy zaregistrují v Česku. Jsou to autentické příklady, nevymýšlím si to.“ Týká se to podle něj tisíců malých firem.

Do vnitrozemí

Po „Sudetech“ přišlo na řadu vnitrozemí. Do Česka míří hlavně velké maloobchodní řetězce, ale také mocné firmy se státní účastí jako třeba energetický koncern Tauron.

„Velké polské korporace jsou podle našich informací připraveny v Česku masivně investovat. Koneckonců PKO Bank, jedna z největších polských finančních institucí, je už v Česku přítomná a hodlá pomáhat polským společnostem při vstupu na český trh,“ řekl týdeníku Euro Jan Koval, partner kanceláře Havel & Holásek odpovědný za poskytování právních služeb polské klientele.

 Obchodní spojenci Zdroj: Polské velvyslanectví v Praze

V současné době buduje v shopping centrech nové obchody třeba firma se sportovním a turistickým oblečením 4F. „Hledáme nové lokality a vyjednáváme nové kontakty s hlavním zaměřením na Prahu a Brno. Sledujeme výsledky prodeje, ale také se zabýváme našimi možnostmi sponzoringu,“ plánuje Wojciech Mikulski, člen představenstva mateřské firmy OTCF zodpovědný za investice.

Firma má v Polsku 180 značkových obchodů a navíc je zastoupena ve více než 300 multibrandových obchodech po celé Evropě. „Kromě České republiky jsme vstoupili na Slovensko a do Pobaltí, nejdříve do Lotyšska a nejnověji jsme otevřeli obchod v Litvě. Zajímá nás také Balkán a následně západní evropské trhy,“ vypočítává Mikulski.

Kromě 4F v tuzemsku otevírá obchody i další sportovní řetězec Martes Sport a rozšiřovat po Česku se hodlá též výrobce spodního prádla Atlantic. Možná je inspiroval úspěch řetězce s obuví CCC čtvrtého nejbohatšího Poláka Dariusze Milka. Ten už je v Česku a dalších evropských zemích činný a v tuzemsku chce nyní výrazně investovat.

Největší polští investoři v Česku
• 4F - prodejny sportovních oděvů
• CCC - prodejny bot
• Coccodrillo - prodejny oblečení pro děti
• Gino Rossi - prodejny bot
• mBank - banka
• PKN Orlen - petrochemie
• Matborskie Zaktady Chemiczne – výrobce a zpracovatel polyuretanové pěny
• Martes Sport - obchody se sportovním vybavením
• PKP Cargo - logistika
• Tauron - energetika, prodej plynu
• Tymbark - Maspex - potravinářství, nápoje
• Wojas - prodejny bot

Zdroj: Havel & Holásek

Polsko každopádně není v tuzemsku žádným nováčkem. Jsou zde stovky velkých firem a Česko a Polsko spolu už hezkou řádku let intenzivně obchodují. Rafinérská společnost PKN Orlen vlastní síť čerpacích stanic Benzina, rafinerii v Kralupech nad Vltavou či chemičku Spolana v Neratovicích. Mnoho dalších polských investorů působí pod italsky či anglicky znějícími jmény. Za všechny jmenujme třeba výrobce oblečení pro děti Coccodrillo (viz box Největší polští investoři v Česku).

„Je pravda, že hodně řetězců se spotřebním zbožím, speciálně oblečením a sportovním oblečením, tady působí, někteří na trh vstupují nově a někteří o tom uvažují. Není tady taková konkurence“ doplňuje Jan Rýpar z tuzemské pobočky PKO Bank, která je v tuzemsku od letošního dubna.

Z Polska pryč

Pro některé polské firmy je však Česko zároveň místem, kam přesouvají podstatnější část svého byznysu. „Dá se říci, že Česká republika bude coby nejbližší soused sloužit jako brána pro další investice v rámci celého regionu střední a východní Evropy“ dodává Koval. Důležité jsou pro Poláky již zmíněné daňové výhody a pak skutečnost, že Česko zavedlo moderní občanský zákoník, který umožnil lépe strukturovat společnosti.

 Zahraniční vlastníci firem v Česku Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau

Ovšem důvody pro „invazi“ nejsou zdaleka jen ekonomické. Podle právníků i byznysmenů oslovených týdeníkem Euro je jednou z hlavních příčin nestabilita a nepředvídatelnost politického prostředí v Polsku. Od zvolení nacionalisticko-konzervativní vlády Práva a spravedlnosti (PiS) v roce 2015 dochází k odstraňování „pojistek“ demokratického státu. Posledním příkladem jsou snahy podřídit soudce Nejvyššího soudu a okresních soudů ministerstvu spravedlnosti.

Výhodou Česka je, že Poláci k nám mají vřelý vztah, obdivují naši pivní kulturu, smysl pro humor a vyspělost hospodářství. Naopak to však úplně neplatí. Polská ekonomika přitom jako jedna z mála na světě nezažila hospodářský propad po finanční krizi z roku 2008. Tamní korporace nashromáždily obrovské množství hotovosti, kterou se snaží nyní umístit v bezpečí za hranicemi.

„Ukazuje se, že některé velké firmy uvažují o vyvedení minimálně nějakých prostředků z Polska pryč. Paradoxně řadu těchto firem spoluvlastník stát, protože Polsko neprošlo tak masivní privatizací“ řekl týdeníku Euro pod podmínkou anonymity právník velké tuzemské kanceláře, který se na polskou klientelu zaměřuje. Formálně svůj záměr podle něj prezentují jako expanzi do blízké země a hovořit o tom jsou ochotni jen mimo záznam.

bitcoin školení listopad 24

Ať už jsou důvody tohoto polského „runu“ jakékoli, platí jedno: česká ekonomika z něj může jen profitovat.

Čtěte také:

Polská bitva o duši Evropy: pákou Bruselu jsou peníze

Přijetí eura: kdo v Evropě zchudl a kdo zbohatl?

Brusel vůči Varšavě zahájil proceduru kvůli spornému zákonu


  • Našli jste v článku chybu?