Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba jednal s vedením PKN Orlen, stěžoval si na nedostatečné investice Poláků v Unipetrolu
Investujte více do Unipetrolu. Máme zájem získat podíl v České rafinérské. Dvě klíčová témata, o kterých podle informací týdeníku Euro jednal před několika dny při pracovní návštěvě Polska ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba s vedením společnosti PKN Orlen.
Zdroj blízký jednání popsal rozhovory s PKN Orlen tak, že Kuba v jejich průběhu dal najevo svoji nespokojenost především s výší investic, které polská firma vkládá do dalšího rozvoje Unipetrolu, hlavně jeho rafinerií. „Kuba informoval vedení PKN o zájmu České republiky majetkově vstoupit do České rafinérské,“ uvedl zdroj.
Pochopitelná zdrženlivost
Ministr Kuba jednání potvrdil, jejich průběh nicméně nechtěl příliš konkrétně popisovat ani komentovat. „Jsem přesvědčen, že se vše vyvíjí správným směrem, bude to chtít ještě trochu času,“ prohlásil. Týdeník Euro se s Martinem Kubou dohodl, že jeho tiskové mluvčí zašle v této souvislosti několik doplňujících otázek. V nich se mimo jiné dotazoval, s kým z vedení PKN Orlen jednal a jaké konkrétní téma se probíralo. Navzdory několikerému ujištění tiskového odboru, že budou dotazy zodpovězeny, do uzávěrky tohoto čísla týdeníku Euro odpovědi nedorazily.
Kuba již delší čas označuje privatizaci českého Unipetrolu do rukou polské společnosti PKN Orlen za nešťastné rozhodnutí. Prodejem majoritního balíku akcií Polákům přišla Česká republika podle ministra o možnost kontrolovat dění v tuzemském petrochemickém průmyslu. Státní úředníci navíc již delší čas kritizují vedení společnosti PKN Orlen, že do rafinerií i ostatních společností patřících do koncernu Unipetrol investuje málo peněz.
Finance prý stěží stačí na zachování jejich provozu.
Polskou zdrženlivost odborníci v oboru chápou. Specialisté upozorňují, že investovat do rafinerií za aktuální situace je poněkud rizikové. Žádný z podobných podniků v regionu střední a východní Evropy v posledních čtyř až pěti letech svým majitelům příliš nevydělává. Na vině je především pokles spotřeby pohonných hmot, benzinu a nafty. Propad v poptávce se má v příštích letech navíc ještě prohloubit kvůli nástupu alternativních paliv, jako je CNG, bioetanol a podobně. To vše za situace, kdy je v Evropě velký nadbytek rafinerských kapacit.
Ze tří zůstane jen jedna?
PKN Orlen dokonce kvůli dlouhodobě ztrátovému provozu odstavil letos v květnu z provozu rafinerii Paramo a je málo pravděpodobné, že ji v brzké době opět uvede do provozu. Někdejší šéf Unipetrolu François Vleugels dokonce před časem prohlásil, že by ze tří tuzemských rafinerií – v Pardubicích, Litvínově a v Kralupech nad Vltavou – měla v budoucnu zůstat v provozu jen jedna.
Nepřímo to ostatně naznačil i šéf polského PKN Orlen Jacek Krawiec. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny konstatoval, že jeho firma neplánuje v Česku rozšiřovat rafinerské kapacity, ale chce spíše investovat do těžby břidlicového plynu v Polsku a vyrábět elektřinu.
Někteří ekonomičtí analytici jeho vyjádření vysvětlují tak, že si Poláci připravují v České republice půdu k tomu, aby se zbavili části aktiv, která prostřednictvím Unipetrolu vlastní. Zda „osekávání“ aktivit nějakým způsobem ovlivní i jejich ochotu prodat podíl v České rafinérské českému státu, případně některé další rafinerie, které v tuzemsku vlastní, je ale složité odhadnout.
S nákupem podílu v některé z rafinerských společností počítá i plán ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby na opětovné získání vlivu státu nad tuzemským petrochemickým průmyslem. Ten má proběhnout ve dvou fázích. První vychází z toho, že se společnosti Mero a Čepro sloučí do jednoho velkého uskupení. To by mělo současně získat majetkový podíl v některé z tuzemských rafinerií. „Jsem přesvědčen, že by k vytvoření větší společnosti sloučením firem Mero a Čepro mělo dojít,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník Euro ministr Kuba. O svém plánu již hovořil s premiérem Petrem Nečasem, který jej dle zákulisních informací považuje za zajímavý.
Ještě do konce roku chce Kuba svůj návrh představit radě ekonomických ministrů. S jeho prosazením to ale nebude mít jednoduché. S „pouhým“ sloučením firem Mero a Čepro bez předchozí restrukturalizace obou společností podle kuloárních informací nesouhlasí například ministr financí Miroslav Kalousek.
Kalouskovy složitosti
„To je opravdu na dlouhé povídání,“ reagoval ministr Kalousek na dotaz, zda sloučení firem Mero a Čepro do jednoho celku podpoří. Ministr současně konstatoval, že se jedná o zajímavý nápad, ale že případně takovému kroku musí předcházet mnohem sofistikovanější restrukturalizace obou společností. „O této variantě budeme určitě dlouze na vládě jednat,“ konstatoval Kalousek.
Možností, jak by měly v budoucnu fungovat státní firmy Mero a Čepro, je několik. Již dříve se například hovořilo o možném propojení těchto dvou firem se Správou stáních hmotných rezerv. Další možností by bylo nechat společnost Mero ve stavu, v jakém funguje dnes, a Čepro integrovat s některým z rafinerských podniků. Státní firma by si v takovém případě vyměnila s majitelem rafinerií akciové podíly nebo obchodní aktivity.
Na dané téma se již dokonce uskutečnila loni v létě první jednání mezi Unipetrolem a Čeprem. A problematiku probíralo rovněž vedení státní firmy se slovenským Slovnaftem, který je součástí konkurenčního maďarského koncernu MOL. Slovnaft jednání komentoval s tím, že se spolupráci s českými firmami nebrání, další jednání ale odložil do doby, než stát rozhodne o jejich budoucím osudu. l •
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
