Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její polský protějšek Radosław Sikorski podepsali minulou středu dohodu o umístění protiraketové základny USA v Polsku. Jednání se dlouho vlekla, především kvůli tomu, že polská strana požadovala posílení polské bezpečnosti v takovém rozsahu, na jaký Washington odmítal přistoupit. Američané nakonec na polské požadavky v zásadě kývli, hlavně na ten, aby byly v Polsku rozmístěny baterie systému protivzdušné obrany Patriot. Podpis smlouvy provázelo přijetí deklarace, jež hovoří o společném postupu vůči vojenským, ale i nevojenským hrozbám.
Panuje všeobecná shoda v tom, že jednání urychlila situace v Gruzii. Patrně až v konfrontaci s rostoucí ruskou agresivitou, ale i s faktem, že americká vojenská pomoc (dodávky moderních vojenských technologií) Gruzii byla v posledních letech více než nedostatečná, nezbylo americkým vyjednavačům nic jiného než uznat oprávněnost polských požadavků. Nelze však pominout ani kritické hlasy, které obviňují polskou stranu z utilitárního obchodně-vyděračského přístupu. Pak by asi za uzavřením dohody stála hlavně snaha Riceové rozloučit se s úřadem nějakým významným úspěchem na mezinárodním poli.
Situace v Gruzii každopádně přinesla zvrat ve vývoji polského veřejného mínění. Donedávna převažovali odpůrci americké protiraketové základny, po ruském zásahu již mají dle průzkumů převahu její zastánci.
Přes obrat veřejného mínění a přes to, že největší opoziční strana PiS americkou základnu podporuje snad ještě více než vládní Občanská platforma, bude dle informací deníku Rzeczpospolita ratifikace smlouvy odložena až na dobu po prezidentských volbách v USA. Zatímco John McCain je údajně velkým zastáncem systému protiraketové obrany, o jeho protivníkovi Baracku Obamovi už něco takového říci nelze. Polská vláda proto podle všeho raději s ratifikací počká až na výsledek prezidentského klání. Ratifikaci smlouvy však může překazit též demokratická většina v americkém Senátu. Další osud systému protiraketové obrany je tedy stále nejasný.