Snad každá země má megalomanskou stavbu, která se protáhne o roky a prodraží o miliardy eur. Němci mají své Letiště Berlin-Brandenburg a hlavní nádraží ve Stuttgartu, Češi Temelín a Slováci nové bloky Jaderné elektrárny Mochovce. Nezávislí pozorovatelé varují, že podobným průšvihem bude polská uhelná elektrárna Ostroleka C. Carbon Tracker spočítal, že za dobu plánované životnosti vytvoří ztrátu 1,7 miliardy eur (44 miliard korun).
Polská energetická skupina Energa dlouhé roky váhala, zda se do rizikového projektu pustí. Až letos padlo rozhodnutí stavět, Energu jako druhý investor podpoří konkurenční Enea. Podle smlouvy uzavřené v červenci má 1000megawattovou elektrárnu Ostroleka C na severovýchodě Polska postavit konsorcium GE Power/Alstom. Hodnota zakázky dosahuje 1,4 miliardy eur (36 miliard korun). Nové zařízení má splňovat nejpřísnější požadavky na vypouštěné emise, v provozu má být od roku 2023.
Analytická skupina Carbon Tracker přišla ve středu 29. srpna s varováním, že investoři se do nákladného projektu nemají vůbec pouštět. Varovala, že elektrárna Ostroleka C „bude spalovat víc peníze než uhlí.“ Čistá současná hodnota projektu totiž vychází na minus 1,7 miliardy eur. Náklady na jednu vyrobenou megawatthodinu v nových blocích dosáhnou téměř 70 eur. Cena elektřiny na středoevropském trhu sice v posledním roce roste, ale i tak roční dodávky v základním pásmu pro období let 2020 až 2022 vycházejí „jen“ na 45 až 47 eur.
Majitelé uhelných elektráren na růstu ceny příliš nevydělají, jejich zisky sráží růst ceny emisní povolenky (tedy poplatku za vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší). Pochybnosti o nové uhelné elektrárně mají i finanční trhy, které oba účastníky projektu řádně „vytrestaly“. Tržní kapitalizace společnosti Energa od počátku roku klesla o třetinu na 3,5 miliardy zlotých, Enea zaznamenala pád hodnoty o 28 procenta na 3,82 miliardy zlotého.
Horké počasí nesvědčí větrným elektrárnám. Obhájci uhlí ožívají
Přečtěte si také:
