Sociální demokraté a Věci veřejné zatím neuspěli se svými návrhy na snížení spotřební daně u pohonných hmot. Poslanci změnu na konci září zamítli. Pomohlo by podle vašeho názoru snížení daně tuzemským dopravcům?
Přínos podnikatelům i státu
Naše společnost se samozřejmě dlouhodobě potýká s rostoucími cenami pohonných hmot. V dnešní době tvoří naše náklady na nákup nafty a dalších pohonných hmot přes 40 % celkových nákladů na provoz vozidel. Jedná se o miliony korun měsíčně. Proto každý, byť i sebemenší pohyb cen představuje při rozsahu naší vozové flotily citelný zásah do nákladů společnosti.
Situace na trhu je podobná pro všechny dopravce. Nutno ale podotknout, že velké společnosti, jako je ta naše, které denně provozují široký vozový park, samozřejmě každý negativní pohyb cen pohonných hmot ovlivní daleko výrazněji než malé dopravce s jednotkami vozidel.
Názory na to, zda by případné snížení sazby spotřební daně dopravcům skutečně pomohlo, jsou různé. Já jsem ale přesvědčen, že ano. Spotřební daň totiž rozhodně není v celkové ceně pohonných hmot zanedbatelnou položkou. Věřím, že vzhledem k široké a velmi ostré konkurenci mezi benzinovými pumpami by se snížení spotřební daně o 2,5 Kč na litr projevilo nejen krátkodobým, ale i trvalým snížením cen.
A jsou tu i další úhly pohledu. Vlivem rostoucích cen řada tuzemských dopravců přehodnotila systém tankování a část čerpání, v našem případě pětinu nákupů, přesunula do zahraničí. Pokud by došlo k opětovnému snížení sazby spotřební daně, velmi pravděpodobně by dopravci zase začali ve větší míře tankovat naftu v tuzemsku.
A podobně je tomu i u zahraničních dopravců. Česká republika je tranzitní zemí a vlivem vysokých cen pohonných hmot přišla i o část příjmů ze zahraničí. V případě snížení spotřební daně a cen by byla zvýšena konkurenceschopnost a velmi pravděpodobně by se část tankování projíždějících dopravců vrátila zpět k nám. Což by bylo prospěšné nejen pro prodejce pohonných hmot, ale i pro státní kasu.
PRO - Aleš Willert, generální ředitel CS Cargo
PROTI - Jen krátkodobý účinek Je zřejmé, že by snížení spotřební daně z motorové nafty tuzemským dopravcům prospělo, pokud by vedlo ke snížení cen motorové nafty, protože by se zvýšila jejich konkurenceschopnost. Stejně tak by tento krok měl pozitivní dopad i na ostatní sektory ekonomiky, protože každý sektor dopravu využívá. Obecně lze říci, že pokles cen vstupů je prospěšný pro jakékoli odvětví.
Do cenotvorby pohonných hmot ale vstupuje celá řada faktorů, na které vláda nemá vliv. Patří mezi ně například výše marží výrobců a obchodníků s pohonnými hmotami. Bezesporu nejvýznamnějším vlivem je pak cena ropy. Růst ceny ropy na světových trzích tak může pokles ceny motorové nafty v důsledku snížené sazby spotřební daně hladce vyrušit. Snížení sazby spotřební daně z motorové nafty má na cenu motorové nafty pouze jednorázový účinek. Ukázalo se to například na Slovensku, kde došlo v únoru roku 2010 ke snížení spotřební daně z motorové nafty o 23,5 %. Cena nafty sice po snížení sazby skutečně poklesla, ale na začátku července téhož roku se její cena vrátila téměř na totožnou úroveň, na jaké se pohybovala před snížením sazby.
Nelze opomenout ani to, že daně jsou vybírány proto, aby financovaly veřejné statky. Další otázkou tedy je, jaký dopad by mělo snížení daně na daňový výnos. Při poklesu sazby například o dvě koruny na litr by spotřeba musela vzrůst o zhruba 22 %, aby nedošlo k poklesu výnosu spotřební daně, nemluvě o dani z přidané hodnoty. Pokud by k takovému či vyššímu růstu spotřeby nedošlo, byl by výše uvedený prospěch pro jeden sektor vykoupen vyšším deficitem veřejných financí, který dlouhodobě zatěžuje všechny firmy a samozřejmě i domácnosti.
Ladislav Minčič, náměstek ministra financí pro daně a cla
