Ve vedení velkých evropských firem, které obchodují na burze, by mělo být nejméně 40 procent žen. Zajistit to má směrnice, jejíž návrh před několika dny přijala Evropská komise. Návrh ještě musejí schválit jednotlivé státy a Evropský parlament. Co by kvóty znamenaly pro české manažerky a co pro tuzemské firmy? Vítáte tento návrh?
PRO: Jana Smiggels Kavková ředitelka Fóra 50 %, předsedkyně České ženské lobby
Plýtváme potenciálem poloviny populace
Návrh jednoznačně vítám. Zastoupení žen ve vedení firem je v Evropě i v České republice velmi nízké. V Evropské unii je to 14 procent, a v Česku dokonce jen 7 procent. Asi nikdo nepochybuje o tom, že je to velmi malý podíl. Znamená to, že plýtváme potenciálem poloviny populace, navíc velmi vzdělané a kvalifikované. Například mezi vysokoškoláky je 60 procent žen.
Vyrovnaný podíl žen a mužů na rozhodování ve velkých firmách by prospěl celé společnosti. Postavení žen v českých společnostech by se výrazně zlepšilo, neboť při obsazování vedoucích postů by firmy byly k oslovování ženských kandidátek motivovány. V současnosti bývají na tyto posty jaksi automaticky vybíráni muži. Toto znevýhodnění žen přitom nemusí být úmyslné, často funguje spíše nevědomě. Nepochybuji o tom, že pokud by ženy dostaly šanci, své schopnosti a kvality by bez problémů prokázaly.
Podle různých aktuálních studií, například od firmy McKinsey, by diverzita ve vedení prospěla také samotným firmám a v konečném důsledku by přispěla ke zvýšení HDP. Smíšené týmy fungují lépe a efektivněji. Podniky, které mají dostatek žen ve vedení, se podle studií mnohem lépe vyrovnávají s ekonomickou krizí. Mnohé evropské společnosti, například Deutsche Telekom, už kvóty samy zavedly.
Změnit současný status quo je značně obtížné, neboť nárůst počtu žen v představenstvech je velmi pomalý. Bez podpůrných vyrovnávacích opatření, jaká navrhuje právě komisařka Viviane Redingová, se současné vyloučení žen z rozhodování odstranit nepodaří.
Pouhé zavedení kvót však pro vyřešení tohoto problému nestačí. Je potřeba zavést i další podpůrná opatření, zejména pro usnadnění skloubení práce a rodiny, jako jsou zkrácené a flexibilní úvazky či možnost práce z domova.
PROTI: Michaela Chaloupková ředitelka divize Nákup a členka představenstva společnosti ČEZ
Funkce bez potřebného respektu
Paušální zavádění kvót bez dalších podpůrných opatření nepovažuji za šťastné řešení. Firmy by měly podporovat ženy ve vedoucích pozicích a navyšování jejich podílu spíše průběžnými interními kroky, nikoli aplikací centrálních direktiv. Věřím zkrátka, že schopné ženy se v rámci firem dokážou prosadit i bez kvót.
A platí to i obráceně. Firmám se mnohdy může vyplácet nikoli kvótní obsazování pozic, ale například vlastní politika vstřícného přístupu k matkám. Nepřijdou o zkušené profesionálky, které se na své místo vrátí zpět někdy už po několika měsících.
Podíl žen ve vedení českých firem by jistě mohl být vyšší. Cesta, jak toho dosáhnout, může spočívat třeba ve srovnání platové úrovně lidí ve stejných funkcích bez rozdílu pohlaví a v podpoře žen i dalšími vstřícnými způsoby. Mám na mysli zejména pružnou pracovní dobu, částečné úvazky, práci z domova, firemní jesle a školky.
Přirozeně budované vyvážené týmy složené z mužů i žen jsou mnohem výkonnější než třeba výhradně mužské týmy. Právě ženský element hraje významnou roli v komunikaci týmu a sdílení zkušeností. Ženy nejsou tak individualisticky založeny, dokážou více spolupracovat, což může potlačit soutěživost uvnitř týmu a naopak podpořit soudržnost mezi kolegy.
Samotné kvóty by ale podle mě nepřispěly k prokazatelnému zlepšení postavení žen ve firmách. Dosáhnout požadovaného podílu žen ve vedení firem pouze tímto opatřením by bylo problematické a v konečném důsledku by nemuselo pro takové manažerky znamenat požadovanou úroveň respektu ze strany podřízených i kolegů.
A je tu i další úhel pohledu. Pro firmy, jako je například ČEZ, by bylo rozdělování vedoucích pozic podle pohlaví přinejmenším nepraktické, protože okruh lidí s technickým vzděláním a znalostmi je už tak značně omezený.
