Vnitro nikdo nechce, ODS je pro převod agendy pod premiéra
Ministerstvo informatiky zrušeno nebude, alespoň prozatím. Je téměř jisté, že bude fungovat i po sestavení nové vlády. Už méně pravděpodobné je, že v jeho čele zůstane Vladimír Mlynář. Jako politicky neprůchodné se jeví údajně chystané přenesení kompetencí pod resort vnitra. Tato myšlenka, zavánějící praktikami bývalého režimu, naráží na silný odpor.
Nic se nepřipravuje.
Zlikvidovat ministerstvo (jakékoliv) není tak jednoduché. Předně je k tomu třeba změnit kompetenční zákon. Ten současný ve svém prvním paragrafu zcela jasně říká, že mezi patnácti ústředními orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády, je i ministerstvo informatiky. Osmnáctý paragraf k tomu dodává, že je ústředním orgánem „pro informační a komunikační technologie, pro telekomunikace a poštovní služby“. Dokud nebude Parlamentem schválena novela a podepsána prezidentem, vše musí zůstat při starém. „Pan ministr Mlynář o tom včera jednal s panem Grossem, který jej ubezpečil, že žádné rušení ministerstva informatiky se nepřipravuje,“ sdělila týdeníku EURO minulou středu mluvčí resortu informatiky Klára Volná. V tomto směru se Mlynářovi lidé vzácně shodují i s Grossovými, s nimiž mají jinak spíše napjaté vztahy (zejména kvůli rozdílnému pohledu na činnost managementů Českého Telecomu a Eurotelu). „Pokud já vím, tak zrušení ministerstva není na pořadu dne, nikde se o tom nehovořilo. A rozhodně není pravděpodobné, že by jeho kompetence přebralo právě vnitro. Já osobně bych to nepovažoval za dobré řešení,“ uvedl do telefonu Grossův vlivný poradce z ministerstva Miroslav Forman, který byl minulý týden na zahraniční dovolené. Jak ale dodal, předmětem politických debat nepochybně bude změna kompetenčního zákona jako celku. „Bude se určitě mluvit o spojování některých resortů a v tomto směru je asi ministerstvo informatiky jedním z kandidátů.“
Jako za komunistů.
Zrušit, či nezrušit? Poměrně silné výhrady proti existenci ministerstva se ozvaly již v době jeho vzniku. Například bývalý ministr dopravy a spojů za ODS Martin Říman to před dvěma roky přirovnal k založení ministerstva elektrotechniky za minulého režimu, jehož cílem bylo dohnat zpoždění za vyspělým světem. Karel Březina - šéf úřadu vlády za premiéra Zemana, dnes předseda telekomunikační komise ČSSD - je pro zachování samostatného resortu. „Je to názor můj i naší komise. Jeho vytvoření je i v programových dokumentech ČSSD a nemůže to být vykládáno jako zásluha pana Mlynáře nebo Unie svobody,“ říká Březina. Poukazuje na to, že i v dalších zemích Evropské unie podobná ministerstva existují a Evropská komise má samostatný direktoriát pro informační společnost. Zároveň ale Mlynářovi řadu věcí vytýká. „Ministerstvo dosud nesplnilo jeden ze základních úkolů – přijetí zákona o elektronických komunikacích.“ Upozorňuje také, že nebyla zpracována „Státní strategie pro vysokorychlostní přístup (broadband)“, kterou sama ministerská koncepce „Státní informační a komunikační politiky“ předpokládala přijmout do doby vstupu Česka do unie. Březina také tvrdí, že se dlouho otálelo s aktualizací koncepce přechodu na digitální vysílání a dosud není zpracován příslušný dokument dle Evropské unie. Upozorňuje zároveň, že byl výrazně posunut termín pro zpracování zákona o registrech (výměně aktuálních dat mezi elektronickými registry).
Je tam, kde být nemá.
Mlynářovi je zejména vyčítáno, že v tom, co si sám vytkl za hlavní prioritu – budování intranetu veřejné správy a přechod na e-government – nijak zvlášť nepokročil. O to více byli aktivní jeho lidé v Českém Telecomu a dceřiném Eurotelu, kde jim přitom větší míra ingerence věcně nepřísluší, protože akcie Telecomu drží Fond národního majetku, privatizaci má na starosti ministerstvo financí a regulaci trhu Český telekomunikační úřad.
Sám ministr Mlynář v době vzniku úřadu deklaroval svůj hlavní cíl: zajistit, aby do konce funkčního období Špidlova kabinetu čtvrtina státní agendy byla vyřizována elektronicky. K této míře je hodně daleko. „Ministerstvu informatiky se prozatím nepodařilo splnit cíl urychlení integrace resortních informačních systémů do jednotné komunikační infrastruktury – intranetu veřejné správy,“ přiznal sám ministr na konci loňského roku. Svůj prioritní úkol neplní.
Tvrdá obrana.
Z hlediska objektivity je třeba ale dodat, že bojovat s ostatními vládními úřady, bránícími „zuby nehty“ nejrůznější osobní a skupinové zájmy, by asi bylo sisyfovským úkolem pro jakéhokoliv řadového ministra. Resort informatiky má budování intranetu řídit a koordinovat, a přitom je pouze jedním z mnoha centrálních institucí. Velká ministerstva (financí, vnitra či práce a sociálních věcí) si svůj pseudoprivátní píseček dokážou ubránit. „Tady stále panuje šílený resortismus. V tomto směru bylo výhodnější postavení starého Úřadu pro veřejné informační systémy spadajícího pod úřad vlády. Celý e-government není ničím jiným než reformou procesů za pomoci informačních a komunikačních technologií. Ukazuje se, že kdo chce v tomto směru něco prosadit, musí mít být nad všemi resorty. Soudím, že nejlepším řešením by bylo, kdyby se z té části Mlynářovy agendy, která je namířena dovnitř veřejné správy, stala samostatná sekce v úřadu vlády a podléhala přímo premiérovi. Jen premiér může něco protlačit,“ soudí bývalý Mlynářův náměstek Vladimír Šiška. Dodává, že kompetence ministerstva namířené směrem ven, k trhu, by měly převzít ostatní hospodářské resorty, čemuž by ale mělo předcházet jejich slučování.
Prorůstání rolí.
Převedení kompetencí souvisejících s veřejnými informačními systémy zpět na úřad vlády má, zdá se, poměrně silnou podporu. „Je to určitě jedna z přijatelných variant řešení. I já jsem sice myšlenku vzniku samostatného ministerstva kdysi podporoval, ale příliš se to neosvědčilo, nesplnilo to očekávání,“ říká bývalý generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma. Uvádí, že stát by měl hrát pět základních rolí: „všeobecného hybatele“, který pomáhá skrze moderní technologie posunovat společnost kupředu, dále uživatele služeb, vrcholného reprezentanta v oblasti mezinárodních vztahů, regulátora trhu a vlastníka. „Většinu rolí neplní dobře. Velkou chybu vidím třeba v tom, že ministerstvo působí jak v oblasti regulace, tak se snaží vystupovat i z pozice majoritního vlastníka polostátních firem. V zahraničí jsou tyto role většinou striktně odděleny čínskou zdí,“ říká Klíma, přičemž ale oceňuje, že ministerstvo pomohlo Českému Telecomu k ovládnutí Eurotelu.
Další kost pro Velkého bratra.
Nikdo z oslovených odborníků se nevyslovil pro převedení kompetencí pod ministerstvo vnitra. „Takový přechod nemá žádnou logiku a navíc posílí obavy z budování státu Velkého bratra,“ říká Vladimír Smejkal, expert na právo v oblasti informačních technologií a člen legislativní rady vlády. Striktně se vyslovil proti likvidaci ministerstva. „Volání po zrušení pod heslem snižování byrokracie mi připadá stejně rozumné jako zrušení ministerstva námořnictví a mořeplavby poté, co Kolumbus objevil Ameriku.“ Smejkal má obavy, že jakýkoliv přenos kompetencí jinam, včetně úřadu vlády, snahu o vytvoření moderní, elektronizované veřejné správy ještě více zkomplikuje. Pokud v čele agendy nebude prý stát člen vlády, ale jen nějaký úředník, silná ministerstva se budou opět snáze bránit přechodu na elektronické zpracování dat a volit svá specifická řešení. „Mnoho let existoval úřad, nejprve pro státní informační systém, pak pro informační systémy veřejné správy, který nikdo nebral moc vážně a jehož výsledky byly mírně řečeno tristní,“ připomíná Smejkal.
Udělali mnoho užitečného.
V dosavadní činnosti Mlynářova ministerstva vidí i řadu pozitiv: zprovoznění Portálu veřejné správy, přijetí novely zákona o elektronickém podpisu, rozjezd Národního programu počítačové gramotnosti, „nakoupení“ elektronických podpisů pro všechny obce a rovněž i zformování Státní informační a komunikační politiky. Zrušení resortu se obávají také operátoři. „Za dobu existence ministerstva jsme se všemi jeho představiteli na nejrůznějších úrovních konstruktivně řešili řadu otázek,“ říká Petr Šindler, tiskový mluvčí společnosti Český Mobil, provozující síť Oskar. Podobně se vyjádřil i mluvčí společnosti T-Mobile Jiří Hájek a dodává: „Případné zařazení pod křídla ministerstva vnitra nám připadá jako nešťastné a neobvyklé. V žádné ze zemích Evropské unie nic podobného nenajdete,“ upozorňuje Hájek.
Pod Topolánkem.
A jak se na věc dívá nejsilnější opoziční strana? Výmluvné je, že celou agendu má pod sebou předseda ODS a stínový premiér Mirek Topolánek. „Náš názor na přidružení k vnitru je naprosto negativní. My se spíše chceme vrátit k anglosaského modelu a dát to do pravomocí premiéra na úřadu vlády, protože je to natolik průřezová věc - stejně jako koordinace zpravodajských služeb - že to nemůže být řízeno z jednoho resortu. Zřízení ministerstva se ukázalo jako chybný krok,“ říká Topolánek. Odborná stranická skupina teď prý připravuje projekt detailní provázanosti informačních systémů veřejné správy s reformou veřejné správy. „Ministerstvo nepovažujeme za nutné. Ukázalo se v plné nahotě, že řešilo spíše věci privatizace Českého Telecomu a prodeje Eurotelu a možná i České pošty, a že to nemělo s vyšší funkčností nic společného. To, co bylo nutné udělat, stejně neudělalo,“ soudí šéf ODS.
