Alespoň takové rysy má poslední případ, který zmapoval týdeník Euro. V něm je společnost Excalibur Army podezřelá, že nakupovala až nápadně lacině vojenské díly od armády. Týdeník Euro má k dispozici přepis policejních výslechů, z nichž vyplývá několik podezřelých okolností. Především způsob, jakým policie vyčíslovala škody, které měly státu z prodejů dílů vzniknout.
Armáda se náhradních dílů zbavuje průběžně, buďto jsou zastaralé, nebo její logistici usoudili, že už je vojáci nepotřebují. V květnu 2013 společnost STV Group požádala dopisem ministra obrany Vlastimila Picka, aby jí napřímo prodal některé náhradní díly, které měl původně koupit Vojenský opravárenský podnik ve Šternberku (VOP; VOP krátce nato koupila firma Excalibur Army). A nabídla vyšší cenu, než byla dohodnuta ve smlouvě mezi armádou a VOP.
Tehdejší ministr obrany Picek pak s dopisem od STV Group seznámil vedení ministerstva, na základě čehož začala obchody s náhradními díly, které nakupovala VOP a přeprodala je firmě Excalibur Army, prověřovat policie. „Na tomto jednání, za účasti náčelníka Vojenské policie, ředitele Vojenského zpravodajství, bylo rozhodnuto, že se pokusíme vypovědět smlouvu s VOP a zároveň Vojenská policie prověří, proč a za jakých okolností byla tato smlouva uzavřena,“ popsal počátek vyšetřování jeden z podezřelých – bývalý generální sekretář ministerstva a auditor NATO Jan Vylita.
Podezřelý sekretář Jan Vylita (foto: ČTK)
Na to konto policie počátkem letošního března obvinila čtyři lidi. Ředitele VOP Adolfa Veřmiřovského, manažery ministerské sekce pro nakládání s nepotřebným majetkem Josefa Lachmana a Romana Pavlíka (dnes důchodce) a vedoucího armádní logistiky generála Vladimíra Halenku. Viní je ze sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky, zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti. Všem podezřelým hrozí několikaleté odnětí svobody.
Znalec puntičkář
Ministerstvo ale výzvu STV Group nevyslyšelo a motory a náhradní díly pro tanky a bojová vozidla pěchoty se rozhodlo prodat po částech v několika menších výběrových řízeních. Část tendrů vyhrál Excalibur, jiný sortiment STV Group. Na první pohled regulérní průběh tendru.
Jenže to už se prodejem armádního majetku začal zabývat Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a kromě zmíněného tendru se dal do vyšetřování ještě jednoho kontraktu z roku 2010. Také tehdy vyhrála motory firma Excalibur Army. Detektivové si najali soudního znalce Miloslava Řeháka z Rumburka, který prodávaný majetek ocenil. Řehák dospěl k tomu, že na obchodu v roce 2010 armáda tratila 6 835 550 korun.
Takovou sumu mohla armáda získat, kdyby podle policie nedošlo mezi konečným příjemcem a armádními manažery k domluvě o výši cen. V roce 2013 pak mohla škoda pouze „vzniknout“, protože byl obchod, kdy si měla díly přes VOP koupit společnost Excalibur Army, zrušen a vypsán tendr. Podle znalce by armáda přišla o 8 720 884 korun a kontrakt se vyšetřuje jako příprava trestného činu.
Z policejních protokolů vyplývá, že detektivům zoufale chybějí tvrdá data
Jak Řehák k výše uvedeným sumám dospěl, zda prodávaný sortiment vůbec viděl, či z jakých podkladů při stanovení odborného posudku vycházel, ale není zřejmé. Soudní znalec na otázky týdeníku Euro nereagoval. Ze spisového materiálu, který má týdeník Euro k dispozici, není patrné, zda znalec oceňovanou komoditu fyzicky viděl. Naopak ze spisu vyplývá, že vycházel jen z kusých údajů, které mu poskytli detektivové. Existuje tak reálná hrozba, že jeho posudek může být pro soudní řízení zcela irelevantní.
Lepší cena než v minulosti
Vyšetřovatelé mají ale další problém. Díly v obou vyšetřovaných případech byly nakonec prodány za vyšší cenu, než se v minulosti obvykle prodávaly. „Průměrná výtěžnost z prodeje nepotřebného movitého majetku se historicky pohybovala mezi čtyřmi až sedmi procenty z účetní hodnoty,“ vysvětloval například detektivům Vylita. Jenže cena majetku prodávaného ve zmíněných tendrech se podle Vylity pohybovala kolem deseti procent, což dřívější zisky převyšuje. „Z tohoto pohledu se dohoda na deseti procentech z pořizovací ceny jeví jako akceptovatelná, rozhodně nevybočuje z trendů,“ podotkl Vylita.
Účetní cenu armádní techniky a odhad její skutečné ceny zpochybňuje ve své výpovědi i další obviněný, generál Vladimír Halenka. Upozornil například na to, že v informačním systému logistiky jsou letouny L-159 zavedeny v účetní hodnotě 450 až 500 milionů korun za kus. „Jejich reálná hodnota se pohybuje okolo tří až pěti procent (z této hodnoty – pozn. red.),“ upozornil detektivy Halenka.
Rozkaz od ministra
Další skutečností, která styl vyšetřování staví do podivného světla, je to, že rozkaz k odprodeji nepotřebného majetku dal svým podřízeným sám ministr a rozhodovala o něm jím jmenovaná komise. Jestliže byli obviněni ti, kdo škodu způsobili, měli by logicky být obviněni i ti, kteří na inkriminovaných transakcích profitovali.
Bez zajímavosti také není, že obviněný generál Halenka u obchodu s náhradními díly v roce 2010 ještě šéfem armádní logistiky nebyl, tudíž nemůže za zmiňovanou transakci nést zodpovědnost. Vyšetřování je tak založeno na pofiderním posudku, který zpochybňuje fakt, že policisté znají systém oceňování armádního majetku.
Tykačky a malá domů
Propojenost skupiny obviněných a podezřelých přitom sama policie dokládá tím, že se obvinění dobře znají a mnohdy si tykají. Což dosvědčuje i e-mailovou komunikací. Jenže obvinění se znají z titulů svých funkcí a zařazení, stýkali se například na dozorčích radách, když skončila jednání, chodili spolu do restaurace, a podobně.
Důkazně je na tom ze čtyř obviněných nejhůře bývalý šéf Vojenského opravárenského podniku Adolf Veřmiřovský. Ten byl v nejužším kontaktu s majitelem firmy Excalibur Group Jaroslavem Strnadem, který od VOP náhradní díly kupoval. Veřmiřovský sám armádu žádal o konkrétní typy náhradních dílů a od něj vycházely i návrhy na výši kupní ceny jednotlivých dílů. Po odchodu z VOP navíc Veřmiřovský zakotvil ve společnosti Taforge v Kopřivnici. Její matkou je firma Tatra Trucks, ve které má Strnad obchodní podíl 65 procent.
Detektivové by z toho mohli vyvozovat, že Veřmiřovský obchod pro Strnada připravoval s vidinou lukrativního postu v privátní sféře. „Ředitel Veřmiřovský se mnou nikdy a v mé přítomnosti s ředitelem Lachmanem nepožadoval neformální stanovení výše úhrady ze strany VOP jako nejnižší možné a reálně odpovídající maximálním deseti procentům účetní hodnoty majetku,“ tvrdí další obviněný Roman Pavlík. Cena pro převod podle něj byla určena v souladu se zákonem.
Složité dokazování
Z policejních protokolů vyplývá, že detektivům chybějí tvrdá data. Dokazování před soudem nebude vůbec jednoduché a lze očekávat smršť oponentních znaleckých posudků. Je totiž evidentní, že se sdělením obvinění, které by bylo podložené pádnými argumenty, si detektivové příliš práce nedali. A ve hře je hodně, kontrakt firmy Excalibur Army na výrobu transportérů Pandur či zastupování americké globální zbrojovky Raytheon.
Čtěte více o případu:
V kauze Excalibur policii chybí jasné důkazy, opírá se o cenové posudky
Excalibur: Policie byla zneužita jako nástroj konkurenčního boje
Policie obvinila čtyři lidi kvůli převodu majetku ministerstva obrany
