Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích.
Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti tří funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.
„Byli si vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit Československou socialistickou republiku. I přesto ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili,“ uvedl předseda Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek.
Vždy něco za něco: předák komunistické mládeže Mohorita je dnes židovským uklízečem na penzi
Obvinění je podle žalobců výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Organizace se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Čeští žalobci vytvořili s německými prokurátory společný vyšetřovací tým a inspirovali se jejich případy z přelomu tisíciletí. Bavorské úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru KSČ a příslušníky komunistické Pohraniční stráže kvůli údajným vraždám čtyř občanů Německé demokratické republiky, kteří byli v letech 1967 až 1986 na útěku do tehdejšího západního Německa a Rakouska.
Stíhání tří někdejších komunistických funkcionářů považuje předseda KSČM Vojtěch Filip za „náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila“. Filip dnes řekl, že u Jakeše a Štrougala jde už o několikátý pokus o stíhání. Předseda ODS Petr Fiala lituje toho, že stíhání Jakeše a Štrougala nezačalo už před lety. Na spravedlnost ale podle něj není nikdy pozdě. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček kritizoval to, že stíhání přichází až 30 let po sametové revoluci. „Třicet let bylo ticho, teď při velkém výročí náhlé probuzení. Už to jasně naznačuje, že nejde o věc spravedlnosti, ale o politické gesto,“ napsal na twitteru.
Přečtěte si:
Jak se změnil život od listopadu 1989?
Štrougala vyšetřovala policie už dříve kvůli zodpovědnosti za smrt lidí, kteří zahynuli při snaze o překročení železné opony. Podezírala ho ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr vnitra v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici. Na počátku roku 2016 však ÚDV vyšetřování ukončil a uvedl, že případ byl promlčen.
V roce 2002 soudy někdejší předsedu vlády také pravomocně zprostily obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Státní zástupce kladl Štrougalovi za vinu, že v březnu 1965 jako ministr vnitra překazil trestní stíhání skupiny příslušníků Státní bezpečnosti podezřelých z vraždy tří lidí. Ještě dříve byli Štrougal, Jakeš a dalších pět lidí obviněni za podíl na nezákonném vyzbrojování Lidových milicí. Jejich stíhání ale vyšetřovatelé následně zastavili.
Jakeš pak spolu s Jozefem Lenártem stanul před soudem kvůli tomu, že podle žalobce pomáhal promoskevské skupině ve vedení KSČ k vlastizradě. Ta spočívala ve snaze ustavit takzvanou dělnicko-rolnickou vládu, a legalizovat tak invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V roce 2003 odešli oba muži od pražského vrchního soudu s osvobozujícím rozsudkem.
Dále čtěte:
Německo je Čechům vděčné za jejich roli při pádu zdi, řekl bývalý kancléř Schröder
