Podle většiny manažerů by kartel neměl být trestným činem
Podporujete návrh, aby účast v kartelových dohodách byla považována za trestný čin?
- Ano 30,3 %
- Ne 67 %
- Nevím 2,7 %
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) navrhuje, aby v novém trestním zákoníku bylo považováno za trestný čin uzavření kartelových dohod o cenách. V Evropské unii lze poslat do vězení zástupce firem za kartelové dohody jen ve dvou státech, ve Velké Británii a v Irsku. U nás za ně zatím hrozí jen pokuty. Ministerstvo spravedlnosti již obdrželo navrhovanou změnu, a to v rámci připomínkového řízení k novele zákona. Nyní se bude jednat, zda by měl být návrh do zákona zapracován. Další rozhodnutí bude na vládě a Parlamentu. Diskuse o tom, zda by měly být zakázané dohody o cenách trestným činem, se v Česku nevede poprvé. V té naší se proti tomu vyslovilo 67 procent manažerů.
Tento respondent však s nimi nesouhlasí: „Ano, jednoznačně. Nejsem právník, ale domnívám se, že v zahraničních jurisdikcích, například australské a japonské, tomu tak je, a jednoznačně to přispívá ke kultivaci podnikatelského prostřední.“
Velmi kvalifikované podpory se mu dostává v odpovědi: „Za trestný čin by měla být považována každá úmyslná aktivita jednotlivce, skupiny, společnosti (firmy), která přivodí nebo může přivodit újmu a škodu ostatním (jednotlivcům, skupinám, firmám).
Vzhledem k tomu, že kartelové dohody splňují podmínku úmyslného jednání s cílem vytvořit si výhodu či se obohatit na úkor jiných subjektů, moje odpověď zní jednoznačně ano. Koneckonců je zde naplněna stejná skutková podstata jako u prostého okrádání jedněch druhými. A nevidím žádný důvod, proč by mělo být například využívání vnitřních informací v obchodním styku nekalým způsobem, tedy ve svůj prospěch (insider dealing, který je trestným činem), hodnoceno jinak než jako zneužívání pozice na trhu formou kartelových dohod. Zároveň je třeba konstatovat, že povědomí o 'etických' hodnotách (obchodního styku, styku mezi lidmi) prozatím bohužel neproniklo do všech sfér naší společnosti a že v této oblasti stále ještě mnoho lidí zaměňuje pojem 'demokracie' s pojmem 'všechno je dovoleno'.“
Stejně kvalifikovaně mu však odpovídá manažer s opačným názorem: „Dlouholetá zkušenost mi říká, že trestní kvalifikace je nesmyslná. Kromě skutečnosti, že se velmi obtížně prokazuje, vyžaduje její posouzení mimořádně kvalifikované státní zástupce a soudce, a ty nejenže nemáme, ale v dohledné době ani mít nebudeme. O kartelových dohodách, pokud jsou, se obvykle nedělají žádné zápisy ani záznamy. Takže prokázat pouze na základě nepřímých důkazů kartel je vždy velmi spornou záležitostí a obvykle končí neúspěchem vyšetřovatelů. Kvalifikaci bych ponechal v oblasti materiálního práva. Náhrada případné škody je dostatečně velký strašák, a tak si aktéři dají velký pozor, aby zanechali stopy svého případného kartelového jednání. Státní zástupci a vyšetřovatelé se tak dostávají do důkazní nouze. Postižení naopak mají dostatečnou ekonomickou sílu najmout si nejrenomovanější právníky, kteří takové situace důkazní nouze využijí.“
Podobné výhrady vycházející z praxe se objevují i v této záporné odpovědi: „Nepovažuji to za dobrý nápad, a to minimálně z těchto důvodů. Stane-li se účast v kartelové dohodě trestným činem, bude to znamenat, že policie bude nezávisle na ÚOHS aplikovat soutěžní právo a posuzovat, zda nějaký kartel existuje, či nikoli? Copak se v tom nějaký policejní vyšetřovatel vyzná? Co když sám ÚOHS žádný kartel neshledá nebo ještě nestihne pravomocně rozhodnout? Budou manažeři dotyčných společností moci být i přesto obviněni a odsouzeni? Co ÚOHS velmi propagovaný 'leniency program'? Účastník kartelu se podle něj rozhodne dobrovolně oznámit kartel ÚOHS, aby tím pro sebe získal 'beztrestnost' (byla mu prominuta pokuta). Bude-li účast v kartelu trestným činem, může být pokuta dané společnosti skutečně prominuta, ale celý její management půjde 'sedět'. Výsledek: Nikdo nic dobrovolně neoznámí a zjišťování kartelů bude ještě složitější než dosud.“
I další manažer je proti: „Domnívám se, že současný právní řád poskytuje dostatek nástrojů pro postihnutí kartelů, byť ne formou trestního činu. Chyba je dle mne v procesu a nízké efektivnosti vymáhání práva. Síla právního státu nespočívá ve velikosti a síle trestu, ale v jeho nevyhnutelnosti, či lépe řečeno v nemožnosti mu uniknout. Dokud nebude platit toto pravidlo, není třeba zavádět nové trestné činy do našeho právního řádu.“
Odpovídalo 112 manažerů
