HLASY ČTENÁŘŮDobrá zpráva nejen pro podnikatele! Policie bude konečně tvrdě bránit soukromý majetek, jednat včas, s dostatečnou razancí a nejlépe s předstihem! Taková je zpráva z jejího postupu proti akci CzechTek.
HLASY ČTENÁŘŮ Dobrá zpráva nejen pro podnikatele! Policie bude konečně tvrdě bránit soukromý majetek, jednat včas, s dostatečnou razancí a nejlépe s předstihem! Taková je zpráva z jejího postupu proti akci CzechTek. Jen je škoda, že si tento postup místo na skutečných zločincích napoprvé vyzkoušela na neozbrojených dětech, zvláště když se žádného trestného činu ještě ani nestačily dopustit. Jako podnikatel i řadový občan mám s dosavadní „razancí“ české policie dvě výrazné zkušenosti: 1) Na dveřích svého malého obchodu (cestovní agentura) s přístupem z ulice jsem zjistil poškozený zámek. Vypadalo to, že ho chce někdo vykrást. Protože jsem následující noc byl pracovně mimo město, ohlásil jsem tento pokus policistům a výslovně jim doporučil, zda by během následující noci mohli věnovat větší pozornost okolí mého obchodu. Podotýkám, že se nalézá v obydlené ulici, kde je nejen mnoho bytů, ale i zaparkovaných aut a dalších prodejen. Policisté se mi vysmáli - přece nemůžou hlídat jen jednu prodejnu. (Ale kde jinde hlídat než tam, kde je odůvodněné podezření, že bude spáchán trestný čin?) Skutečnost předčila mé očekávání. Druhý den dopoledne jsem po návratu z cesty zjistil, že byla vykradena nejen má kancelář, ale také dvě sousední a nejméně dvě zaparkovaná auta. Těžko popsat tu zlost, která ve mne vypukla. Když už ne přímé spolčení se zločinci, tak přinejmenším to od policie bylo hrubé zanedbání povinností. Jenže nakonec vše skončilo na tom, že jsem neměl důkaz o svém předchozím varování - já hlupák jsem totiž ze svého „podezření“ netrval na písemném záznamu. Po CzechTeku už se nebojím. Věřím, že až policii nahlásím podezření, že někdo chce poškodit můj majetek, tak tam na celou noc postaví přinejmenším jednoho policistu. Jen doufám, že v rámci prevence pak nebude ráno zastavovat a mlátit i běžné zákazníky, kteří si do obchodu půjdou objednat zájezd. 2) Dozvěděl jsem se, že v těsné blízkosti rekreačního objektu, kam jsem na noc vyvezl turisty, se onen večer bude konat sraz neonacistů. Sál místní hospody měli řádně pronajatý, takže se s tím podle policistů nedalo nic dělat. Podruhé jsem policii volal ve chvíli, kdy se - tak hodinu před začátkem akce -před hospodou pohybovalo asi 30 mladíků ověšených nacistickými symboly a především hlasitě řvali rasistická hesla, slovně napadali kolemjdoucí atd. Policie řekla, že dokud nedojde k trestnému činu, nemůže s tím nic dělat. Pouhé podezření nestačí. A jestli se mi ta hesla nelíbí, tak ať prý podám trestní oznámení, že to pak budou prošetřovat. Když si mí hosté o půlnoci opět stěžovali, že kvůli hluku z hospody i z jejího okolí nemohou spát, znovu jsem zasáhl. Policie sice stála venku a situaci „monitorovala“, ale nic nedělala ani na upozornění několika místních obyvatel, že jim návštěvníci „koncertu“ lezou do zahrad, močí na stěnu domu, řvou atd. Policisté přímo přiznali, že případný zásah by přinesl více škody než užitku a že situaci pečlivě dokumentují, aby pak mohli bez emocí a ublížení na zdraví (na obou stranách) podniknout příslušné kroky. Po zásahu proti CzechTeku už mohu spát klidněji. Napříště už při jasných případech porušení zákona postačí, aby si stěžoval jeden jediný občan a hned dorazí tisícovka těžkooděnců. Nebo to byla jen efektní demonstrace síly na bezbranných mladých lidech, zatímco proti skutečným násilníkům, zlodějům a podvodníkům (třeba i kauza Krejčíř) policie i nadále zasahovat nebude? Karel Toufar**