PRAHA (tos) - Naznačování politiků, jak by měly vypadat úrokové sazby, je tradičním koloritem jejich vztahu k centrální bance. Výroky v duchu, že ČNB by rozhodně neměla se zvyšováním sazeb spěchat, vypustili v posledních týdnech z úst například ministr financí Bohuslav Sobotka či vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Podstatně těžší kalibr než jen náznaky a signály zvolil ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Pod rozhodnutím bankovní rady ČNB zvýšit repo sazbu o 0,25 procenta na současných 2,5 procenta ještě nestačilo oschnout razítko, když na krok banky zareagoval svým prohlášením: „Vláda v průběhu srpna opakovaně jemně naznačovala jiný názor a očekávala, že jej centrální banka vezme při svém rozhodování v úvahu. Toto zpřísnění měnové politiky může zpomalit náš celkový ekonomický růst. Jeho další urychlení patří mezi priority vlády a nové nastavení úrokových sazeb ze strany naší centrální banky věci rozhodně neprospěje. Nechci zpochybňovat nezávislost ČNB, ale cíle měnové politiky lze zúžit jen na cenovou stabilitu, nebo je nutné jejich širší chápání,“ zamýšlí se v prohlášení.
Jeho slova působila na končícího guvernéra Zdeňka Tůmu jako rudý šátek na býka. Tůma, který s prodloužením svého mandátu v ČNB na další období podle slov prezidenta Václava Klause (EURO 33/2004) zřejmě nemůže počítat a v minulé týdnu navíc veřejně v rozhovoru pro časopis Týden připustil, že by o setrvání ve funkci stejně neměl zájem, reagoval podobně důrazně. „Nechám stranou, nakolik měl Milan Urban pro takové vyjádření věcné důvody. Úplně by stačilo, kdyby se dotyčný ministr seznámil s poslední predikcí ministerstva financí, která předpokládá stabilní růst ekonomiky a přitom stejně jako ČNB počítá s růstem úrokových sazeb v letech 2004 a 2005,“ stojí na počátku Tůmova prohlášení, jež v dalších odstavcích rozebírá historický vývoj emitentů měny k nezávislosti.
Jako z jiného světa vypadá reakce na rozhodnutí zvýšit sazby vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. „Já nemůžu v této věci mluvit za vládu, ale myslím si, že dlouhodobě držení nízkých úroků ČNB pro národní hospodářství nebylo přínosem. Zvýšení sazeb by mělo vést k oživení hospodářství,“ uvedl pro BBC. Která ekonomická zákonitost ho k výroku přiměla, již bohužel neprozradil.
ČLÁNKY DO MAILU