Je to možná kouzlo nechtěného. Ministr financí Eduard Janota se přesto v nedělních Otázkách Václava Moravce zachoval jako dobrý spolužák, který vás při rozhodující písemce dloubne do žeber a dá vám nakouknout do svých výpočtů.
Autor: Martin Siebert
Ty napovídají, že český sociální stát plní svou funkci v současné hospodářské recesi pochybně. Na sobě a svých velkých firmách šetřit nechce. Tím víc tak náklady za recesi musejí směřovat na daňového poplatníka.
Podle ekonoma Raiffeisenbank Aleše Michla přitom Janotou navrhované zvýšení daní lidem a firmám v recesi uškodí a zvolna se zotavující českou ekonomiku „pošle znovu ke dnu“.
Jen na chodu vlády se přitom podle něj dá ušetřit až 80 miliard.
Janotovy úsporné návrhy jsou podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci dokonce jakýmsi vzkazem „poloúřednické“ vlády voličům o tom, kdo je za neutěšený stav českých veřejných financí zodpovědný.
„Jsou to největší politické strany a je to na úkor občanů,“ tvrdí Šaradín.
Janota v debatním pořadu České televize představil sérii opatření, kterými chce předejít hrozícímu katastrofálnímu „maďarskému“ scénáři vývoje českých státních financí. Pro příští rok chce ministr snížit schodek státního rozpočtu z 230 na 160 miliard korun (podrobnosti viz infobox).
Politici dávají, „úředník“ musí brát
Janotou navrhované nepopulární úspory ve výši 70 miliard korun se přitom skoro přesně rovnají částce, jakou ODS a ČSSD bez mrknutí oka „darovaly“ státnímu energetickému kolosu ČEZ.
Obě největší politické strany tak v půli června učinily přílepkem k zákonu o spotřebních daních. Tedy způsobem, který Ústavní soud označil za protiústavní. Prezident Klaus už zákon i s přílepkem podepsal.
Na jedné straně tak politici hladce odpustili platbu 68 miliard korun státní firmě, která i přes recesi hlásí rekordní zisky (za letošní první pololetí necelých 32 miliard, tedy skoro o 11 procent více než za stejné období vloni).
Na straně druhé je „nepolitický“ a „úřednický“ správce státní pokladny nucen zabránit krachu veřejných financí tím, že stejnou částku vybere od firem a lidí, kteří recesi skutečně pociťují. Kromě zrušení plánované daňové úlevy pro firmy a mírného zvýšení DPH a spotřebních daní totiž Janota uvažuje například i o seškrtání podpory v nezaměstnanosti.
Svým úsporným plánem tak jako by dal Janota nepřímo za pravdu transparentu, s kterým demonstranti 17. června v parlamentu protestovali proti protežování státní firmy: „Poslanci lidem berou, ČEZu dávají“.
„Pokud jde o částky téměř shodné, určitě bych to chápal jako vzkaz ministerstva financí a poloúřednické vlády voličům, aby zodpovědnost za současný stav financí hledali právě u politických stran,“ všímá si nepoměru rozložení nákladů za rostoucí státní dluh politolog Pavel Šaradín.
Více na Aktuálně.cz.
