Strany zřejmě budou mít od příštího roku zákonem omezeny výdaje na volební kampaně. V případě voleb do Sněmovny budou moci utratit maximálně 90 milionů korun. U dalších typů voleb s výjimkou komunálních bude tento strop nižší. Rovněž budou moci dostat od jednoho jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok. Zavést to mají novely volebních zákonů, které dnes schválila Sněmovna. Změny ještě musí potvrdit Senát.
V případě krajských voleb má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta. Zavedení limitů se nemá týkat voleb do zastupitelstva hlavního města, byť plní roli krajského zastupitelstva.
Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka neprosadil návrhy, aby měl prověrky na starosti předseda dolní komory, nebo aby byl zachován současný stav. Poslanci naopak podpořili úpravu Jeronýma Tejce (ČSSD), podle níž by nový úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze.
Strany budou muset mít podle návrhu transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Poslanec TOP 09 Martin Plíšek neuspěl s návrhem politické instituty, které budou mít nárok na státní příspěvek, z novely zcela vypustit. Měl obavy, že strany budou využívat instituty k financování kampaní.
Sněmovna naopak podpořila Plíškův návrh, aby si strany mohly brát pro větší průhlednost úvěry jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Zvýšení příspěvků prosadil Zbyněk Stanjura z ODS. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 tisíc korun ročně místo nynějších 855 tisíc korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237,5 na 250 tisíc korun.
Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě. Ústavně-právní výbor neprosadil jmenování jen na jedno sedmileté období.
| Příští rok je volební. Přečtěte si komentář Pavla Párala k boji o voliče, který již začíná: Rozpočet startuje k volbám  |
Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by dohledový úřad mohl pokutovat až 200 tisíc korun. Až dvoumilionovou sankci by podle návrhu mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.
Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat strany. Na podporu institutu by strany měly nárok na příspěvek ze státního rozpočtu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost.
Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15 na 19 tisíc korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.
Poslanci vládní předlohu doplnili o omezení kampaně, kterou by ve prospěch konkrétní strany či kandidáta prováděli nekandidující jednotlivci, firmy nebo spolky. Museli by se u úřadu pod hrozbou sankce zaregistrovat a do kampaně by nesměli investovat více než 1,8 milionu korun v případě voleb do Sněmovny.
