Diskutujme nejen o poklescích premiéra, ale o systému, říká lídr SNK
JOSEF ZIELENIEC (59) byl výraznou postavou české politiky devadesátých let. Nyní se chce na výsluní vrátit jako politický lídr Sdružení nezávislých kandidátů (SNK), které bude v příštích volbách bojovat o vstup do Poslanecké sněmovny. SNK hodlá navázat na úspěch z voleb do Evropského parlamentu, kdy toto sdružení společně s Evropskými demokraty získalo jedenáct procent hlasů a třetí místo za ODS a komunisty. Zieleniec vedl společnou kandidátku a stal se evropským poslancem. Josef Zieleniec vystudoval Vysokou školu ekonomickou a pracoval mimo jiné v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd. Spoluzakládal Občanskou demokratickou stranu a byl prvním českým ministrem zahraničí. V říjnu 1997 na protest kvůli nejasnostem ve financování ODS odstoupil z vládních i stranických funkcí. Poté přednášel a zabýval se poradenstvím. V listopadu 2000 byl zvolen senátorem za Prahu 4. Je ženatý, děti nemá. S nadšením se věnuje sportovnímu létání.
EURO: Jste politickým lídrem Sdružení nezávislých kandidátů (SNK), které bude v příštích volbách usilovat o vstup do Poslanecké sněmovny. Vaši kritici říkají, že SNK je velmi nesourodý subjekt… ZIELENIEC: To bych neřekl. SNK má jasno v programových věcech, přinejmenším stejně jako ostatní významné subjekty na české politické scéně. To bude, doufám, vidět po našem vstupu do centrální politiky. Podívejte se třeba na naši práci v Evropském parlamentu. Za náš volební subjekt jsme tam tři poslanci, ale nemáme žádné problémy s poměrně výrazným vyhraněním, zařazením se. Na rozdíl od jiných. Také do voleb do Poslanecké sněmovny půjde SNK s jasným a koherentním programem.
EURO: Jana Hybášková, s níž spolupracujete v Evropském parlamentu, ale není členem SNK. Reprezentuje Evropské demokraty. ZIELENIEC: Ano, ale reprezentuje stejné volební uskupení a také stejný volební závazek. Oba subjekty, které tvořily volební blok SNK-ED, srozumitelně a přímočaře působí v Evropském parlamentu i na české politické scéně.
EURO: Půjdou společně i do příštích voleb? ZIELENIEC: Teď je předčasné diskutovat o otázkách, které souvisejí s formováním neparlamentní části českého politického spektra od středu doprava. Je samozřejmé, že probíhají různé diskuse. SNK si je vědomo toho, že je mezi těmito subjekty nejvýraznější, nejsilnější. To vypovídají i výsledky posledních regionálních voleb.
EURO: Proč jste do těchto voleb nešli společně s Janem Kaslem a jeho Evropskými demokraty? ZIELENIEC: Jasně jsme se dohodli na koalici pro evropské volby. Nevyloučili jsme budoucí spolupráci, ale řekli jsme, že krajské volby jsou v příliš rychlém sledu za volbami evropskými, než aby se daly zvládnout také v tandemu. Někde to ale možné bylo, třeba ve Středočeském kraji, kde koalice SNK-ED fungovala a byla úspěšná. Dnes je součástí vládnoucí koalice v kraji. Jeden ze zástupců hejtmana je za SNK.
EURO: S panem Kaslem vycházíte dobře? ZIELENIEC: Komunikuji s mnoha lidmi ze středopravého politického prostoru. Ta debata se vede velmi věcně, široce a týká se samozřejmě také Evropských demokratů.
EURO: Po volbách do Evropského parlamentu jste mohli být spokojeni. Zdálo se, že SNK míří na české politické scéně vysoko. Nicméně po podzimních volbách do krajů a do Senátu se váš nástup zbrzdil… ZIELENIEC: To, že míříme vysoko, se nemění. Ale typ politické kultury, který SNK razí, je takový, že vždycky spíše hledáme příležitosti ke zlepšení, než abychom se opájeli tím či oním úspěchem. Jsme si vědomi, že jsme mohli někde zapracovat lépe. Na druhé straně příprava regionálních voleb proběhla vlastně už paralelně s evropskými volbami. Do značné míry byly karty rozdány předem. SNK se ve většině krajů na ně připravovalo už dlouho předtím. Připomínám, že SNK je politický subjekt, který vznikl z hnutí starostů. Na úrovni krajů je velmi decentralizovaný. Kampaň v krajských volbách byla navíc uměle zpolarizována mezi dvě velké politické strany, ODS a ČSSD. Vše se točilo kolem odposlechových afér či pokusů o uplácení toho či onoho poslance. Na reálné krajské problémy, otázky školství, dopravy či zařazení krajů do evropských projektů se dostalo málo. Takhle by regionální volby probíhat neměly.
EURO: V minulých dnech byla hlavním vnitropolitickým tématem aféra kolem bytu premiéra Stanislava Grosse. Neobáváte se, že ani v kampani před příštími parlamentními volbami se na reálné problémy příliš nedostane? ZIELENIEC: Domnívám se, že v tomto případě jde o reálný a vnitropoliticky velmi významný problém. Musí se ovšem správně uchopit. Je čas diskutovat nejenom o poklescích premiéra, ale o systému jako takovém. Politické strany, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně, jsou zatím bohužel podivně schizofrenní v otázkách různých výhod politiků. Tyto výhody jsou v naší zemi nebývalé - doživotní imunita, stamilionové částky na financování politických stran a také nedostatečná ochrana proti střetu zájmů politiků. Současný zákon, který platí od roku 1992, je prokazatelně bezzubý, netýká se mnoha věcí, jež jsou podstatné. Nejbližší příbuzní politiků, kteří s nimi mají bezpodílové vlastnictví jako manželé a manželky, dnes nemusejí podávat přiznání. Lidová moudrost říká, že na každé špatné věci může být něco dobrého. Doufám, že veřejnost konečně dotlačí politickou elitu k tomu, aby si sama utáhla opratě a nepokoušela se utáhnout opratě novinářům pomocí tiskového zákona.
EURO: Ministerstvo spravedlnosti ale teď chystá nový zákon o střetu zájmů. ZIELENIEC: Před více než dvěma lety jsem jako senátor se skupinou právníků napsal návrh nového zákona o střetu zájmů, který jsme prosazovali společně s organizací Transparency International. Ta se po dlouhých jednáních dohodla s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou, že vláda ten návrh dopracuje a předloží. Současný kabinet s ním však zachází jako s horkým bramborem. Ministr spravedlnosti Pavel Němec ho nejprve pozdržel a teď se návrh zákona zase vynořil bez klíčových ustanovení. Z návrhu byla vyškrtnuta právě povinnost přiznání nejbližších rodinných příslušníků politiků, kteří s nimi mají bezpodílové spoluvlastnictví. Ze zákona se opět dělá bezzubý instrument. Původní návrh zněl, že na záležitosti střetu zájmů budou dohlížet nezávislá tělesa. I toto bylo vyškrtnuto. Veřejnost by měla aféru premiéra pochopit jako výzvu ke zlepšení systému, nikoliv jenom k diskusím o tom, zda premiér má, či nemá rezignovat.
EURO: A vy se domníváte, že by premiér měl rezignovat? ZIELENIEC: Tato aféra dosáhla tak tragikomické roviny, že člověk neví, zda se má smát či plakat. Myslím, že většina lidí si už uvědomuje, že spíše plakat. Jediné řešení je odchod premiéra, a to i za cenu složitých vnitropolitických důsledků. Náš stát nemá být vystaven takovému výsměchu, jakému ho aféra vystavila.
EURO: Jste politickým lídrem Sdružení nezávislých kandidátů. Považujete se za nezávislého politika? ZIELENIEC: Je třeba rozumět tomu, co znamená slovo „nezávislý“ v našem názvu. SNK vznikalo v době opoziční smlouvy, v době, kdy vrcholila jistá nehezká stránka české stranické politiky. Proto zdůrazňujeme především nezávislost na nepřijatelných politických poměrech vládnoucích v Poslanecké sněmovně. Není to nezávislost na programu, není to nezávislost na ideách, není to nezávislost na voličích. Je to deklarace odstupu od móresů, které vládly a bohužel dodnes vládnou v Poslanecké sněmovně. Voliči nám rozumějí více než někteří komentátoři, kteří to slovíčko probírají zepředu zezadu, aniž by si uvědomili, že je přesně na stejné úrovni obecnosti, na jaké je třeba slovo „demokratický“ v názvu ODS či „lidový“ v názvu KDU-ČSL.
EURO: Říkáte, že programové záležitosti má SNK srovnané lépe než jiné politické strany. Jaké jsou hlavní pilíře programu? ZIELENIEC: Vznik SNK z komunální politiky nemohl neovlivnit základní programový tah, který souvisí s důrazem na zefektivnění a decentralizaci veřejné správy. Ale určitě se na to neredukuje. Dnes je velký odstup veřejnosti od politiků, aféra bytu premiéra je toho dokladem. Mezi široce chápanou politickou sférou jsou starostové těmi, kdo si dosud zachovali kredit. Lidé je vidí zblízka, znají jejich konkrétní práci. Proto pro SNK je naprosto zásadní, aby naše země fungovala dle pravidel. Tím nemyslím jenom systém práva a jeho vynutitelnosti. Pravidla mají být vytvářena tak, aby nenutila lidi k jejich obcházení, aby byl systém - třeba v oblasti daní či sociálních dávek - srozumitelný a smysluplný.
EURO: Pokud si pamatuji, tak ODS vždy byla spíše proti decentralizaci, a to i v době, kdy jste v této straně působil vy. Nezměnil jste stanovisko? ZIELENIEC: Žijeme v době internetu a všechny moje dřívější výroky najdete příslušným vyhledavačem. Nikdy jsem nezastával názor, že kraje nemají vzniknout. Uvědomoval jsem si úzká místa každého konkrétního návrhu na vznik krajů, ale nikdy jsem nebyl v tom proudu, který se stavěl proti vzniku regionů.
EURO: V loňském rozhovoru pro týdeník EURO jste říkal, že je nutné stanovit si priority, jak využít příležitostí, které nabízí Evropská unie. Už máte konkrétnější představu toho, do jakých projektů by se mělo investovat? ZIELENIEC: Česko je dnes křižovatkou východního prostoru Evropské unie. Měli bychom se soustředit například na investice, jež podporují toto postavení ve střední Evropě, a které pomáhají vytvářet vazby s východními trhy mimo Evropskou unii. Mám na mysli investice do logistiky, dopravy a tak dále. To třeba znamená zainvestovat do pražského letiště, které je přirozenou křižovatkou letecké dopravy. Nárůst počtu cestujících se násobně promítá v mnoha dalších oblastech ekonomiky, nejen v turismu. Mimořádně důležitou věcí jsou pro nás hlavní dopravní tahy, včetně železničních. Tady si neodpustím odbočku. V Rakousku a Německu se nejméně pět let diskutuje o zavedení mýtného k prvnímu lednu 2005. My však až teď zjistíme, že na dálnici nám výrazně vzrostla kamionová doprava a začínáme teprve přemýšlet, co s tím!
EURO: Čeští eurokritici to prezentovali jako dopad vstupu do Evropské unie… ZIELENIEC: Byl to šlendrián mimořádného kalibru na české straně. Platíme si státní správu, úředníky, ministra dopravy, vládu, a nikdo z nich zřejmě ani nečetl německé či rakouské noviny. Každý, kdo si vezme automapu Evropy a přečte si v rakouských novinách, jaké tam má být mýto, si může snadno spočítat, kolik den po jeho zavedení bude v Česku jezdit kamionů. Vláda o tom teď, na začátku roku 2005, debatuje, jako by šlo o nečekaný problém, který spadnul z Měsíce. To je pobuřující pro občana, který platí daně. A stojí to obrovské peníze, vždyť tam utíkají miliardy korun. Nebyl nejmenší důvod, proč také v Česku nezahájit přípravu mýtného den poté, co jeho zavedení schválila rakouská vláda. Mluvíme o příležitostech ve vztahu k Evropské unii, ale ony to jsou také ztracené příležitosti. V konkurenčním prostředí, v němž si konkurují i státní správy, můžeme hodně ztratit. Toto je příklad, jak jsme přišli o miliardy a jak jsme si otrávili životní prostředí. A to nechci laciným způsobem připočítávat smrtelné nehody na dálnici kvůli nákladním automobilům, které často zcela zabírají pravý pruh od Brna až po Rozvadov.
EURO: V Česku se teď hodně mluví o daních. Jaký je váš recept? ZIELENIEC: Daňová kvóta je v Česku na úrovni kolem čtyřiceti procent hrubého domácího produktu. To není žádný extrém ani v rámci Evropské unie. Zneklidňující je, že tato kvóta za poslední čtyři roky narůstá, byť pomalu. Na daně se dívám nejenom jako na zdroj peněz pro státní rozpočet, ale především jako na rámec, v němž funguje ekonomika. Jde o to, zda celý daňový systém usnadňuje nebo ztěžuje podnikání, usnadňuje nebo ztěžuje spotřebu, zvyšuje či brzdí výkon celé ekonomiky… Myslím, že cíl ubrat šest až osm procentních bodů z daňové kvóty by byl přiměřený, realistický a dosažitelný v dohledné době. Stejně důležitá je ale otázka struktury, průhlednosti systému, zda občana tlačí do obcházení předpisů.
EURO: …optimalizace… ZIELENIEC: Používáme různá slova, pane redaktore. Myslím, že to moje více odráží skutečnost. Důležité je, zda máte pobídky k tomu, abyste jako daňový poplatník se státem a s veřejností hrál fér hru. Takovou pobídkou bohužel není náš systém se složitou strukturou daňového dotazníku, složitým propočtem v desítkách položek.
EURO: Je receptem rovná daň? ZIELENIEC: Není. Na jedné straně by systém zjednodušila, ale na druhé straně by neplnila úlohu optimálního rámce pro fungování ekonomiky. Měli bychom daňový systém postavit tak, aby podporoval výkon ekonomiky, ale aby nadměrně nepovzbuzoval spotřebu. Ta se někdy roztáčí do rozměrů, které i morálně obtížně zvládáme. Zatímco snižování podnikových daní je jednoznačně pobídkou k tomu, aby se peníze vracely do ekonomiky a aby ta podávala větší výkon, snižování daně z přidané hodnoty zase někdy až nepřiměřeně usnadňuje konečnou spotřebu. Proto bych sazby těchto daní nesjednocoval. Myslím, že ODS navrhuje jejich sjednocení z čistě populistických důvodů. Rovná daň není jedinou možností, jak zavést přehledný, srozumitelný a férový systém.
EURO: Uvažujme o hypotéze, že SNK vstoupí do Poslanecké sněmovny a bude hledat koaličního partnera… ZIELENIEC: Pane redaktore, o jaké hypotéze? Hypotéza je něco, co se může stát nebo nemusí. Rozumím tomu dobře?
EURO: Ano. ZIELENIEC: To jste úplně mimo čas a prostor. My mluvíme o jistotě! Ale teď vážně…
EURO. Dobře. Řekněme, že vstoupíte do Poslanecké sněmovny a budete hledat partnery. Zdá se, že by to mohla být i ODS. Sledujete diskuse v této straně? Máte k někomu z ODS blíže? ZIELENIEC: Takto to příliš nesleduji a myslím, že to ani není klíčové. Protože dnes jsou tam takové osobnosti, zítra budou jiné. Klíčový je program, generální směřování. My jsme středopravý politický subjekt a na řadu věcí nemáme s ODS radikálně odlišné názory. Skutečně protikladné pohledy ale máme, když vezmeme aktuální agendu, například ve věci nutnosti přijetí přísnějšího zákona o střetu zájmů politiků, kterému se ODS brání, či v otázce našeho osudu v Evropské unii, která se teď promítá do debaty o evropské ústavě. Jenom doufám, že ODS postupně začíná vidět, kam její pozice vede nejenom republiku, ale i samotnou stranu. ODS se stala součástí Evropského parlamentu a musí tedy vnímat evropskou debatu i jinak než jen z perspektivy našich domácích sporů.
