Revitalizace
Se zahájením restrukturalizace nelze čekat na září, kdy začne pracovat Revitalizační agentura. Přesto by předrevitalizační kroky, založené na státních zárukách pro některé úvěry, velmi uškodily procesu přípravy revitalizace. Konsolidační banka proto navrhuje ihned začít s restrukturalizací dluhů podniků bez zásahů státu s využitím londýnských principů „London Rules .
Minulý týden generální ředitel Konsolidační banky Kamil Ziegler prohlásil: „Předrevitalizační kroky založené na ingerenci státu velmi škodí přípravě založení Revitalizační agentury a rozběhnutí celého procesu. Již dnes musíme - a je to velmi obtížné - vysvětlovat potenciálním investorům, proč by mělo existovat pár vybraných podniků, které získají před zahájením celého procesu státní garance.
V minulých dnech velké banky zcela logicky měly zájem na tom, aby stát k takovým krokům přistoupil, ale mohlo by skutečně jít o vhánění slonů do ještě nehotového porcelánu. Tímto postupem by totiž byla ohrožena nejdůležitější a současně nejcitlivější fáze celého procesu revitalizace, a sice výběr vhodného správce Revitalizační agentury (RA). „Výběr správce považuji zcela jednoznačně za klíčový, a pokud se něčeho obávám, tak toho, že by se nepodařil, upozornil Ziegler.
Mezinárodní výběrové řízení na post správce RA chce Konsolidační banka (KoB) vypsat v červnu, návrh kontraktu včetně metody stanovení odměny bude mít hotový v květnu. „Není to jednoduchý krok, každý chce pochopitelně znát jasnou strukturu kontraktu a odměn, zdůraznil Ziegler s tím, že obavy budí právě možné zpolitizování a vliv různých lobby. Chtějí především jasný důkaz o tom, že se stát do jejich rozhodování nebude vměšovat. Podaří-li se vybrat správce, agentura by měla začít pracovat od září.
London Rules
Protože práce RA se rozeběhne nejdřve za pár měsíců a protože velký objem špatných úvěrů bank a katastrofální situaci řady podniků nelze napravit jen revitalizačním programem, a tedy odkoupením vybraných nesplácených pohledávek Revitalizační agenturou, navrhuje KoB použít pro řešení největších problémů podniků a bank mimosoudní restrukturalizaci dluhů podle takzvaných „London Rules .
Podstatou těchto principů je úzká spolupráce věřitelských bank při řešení situace jejich dlužníků. Předpokládá závazek všech zúčastněných nesnižovat jednostranně svoji úvěrovou angažovanost po předem stanovenou dobu, kdy by účetní znalec jmenovaný věřitelskými bankami připravil písemnou analýzu situace.
Zprostředkovatelem dohody věřitelů je podle londýnského principu centrální banka. Důležitou roli hraje mezi věřiteli - signatáři dohody takzvaná vedoucí banka (většinou největší věřitel), která navrhuje způsob restrukturalizace, jenž předloží věřitelskému výboru (složený z devíti zástupců věřitelů). Zavádění restrukturalizačního plánu pak kontroluje takzvaný steering commitee (řídicí výbor), případné spory mezi věřiteli řeší arbitrážní výbor - viz schéma.
Do tří měsíců
Podle Zieglerova poradce Miroslava Zámečníka byl londýnský princip úspěšně použit při restrukturalizaci finančních závazků v Thajsku a v Koreji. Pro české podmínky doporučuje použít korejský model, který podle něho úspěšně funguje s minimálním vlivem vlády a je poměrně rychlý - rozhodnutí o tom, zda podnik lze úspěšně oživit, či je nutné jej dát do konkursu, padne do devadesáti dnů. Roli koordinátora doporučuje Zámečník České národní bance a Bankovní asociaci. Jejich úkolem by bylo především přimět věřitelské banky a dlužníky k dohodě.
Za nejdůležitější považuje roli steering commitee, tedy řídícího výboru, který by rozhodoval o tom, zda má smysl navržený restrukturalizační plán přijmout, který může udělovat penále a samozřejmě i doporučit věřitelům dát podnik do konkursu, ačkoliv hlavním smyslem celé operace by mělo být oživení podniku. Tento model vyžaduje podle Zámečníka stanovit zvláštní daňový režim pro restrukturalizované podniky.
Korejský model navrhuje KoB především proto, že v ČR jsou velké problémy se zajištěním koordinovaného postupu věřitelů a proces jejich jednání s dlužníky lze snadno zablokovat. Tento model ale umožňuje stanovovat sankce v případě nedodržení dohod a rozhodování sporných případů je svěřeno arbitrážnímu výboru, který je jmenován řídicím výborem na základě dohody věřitelů. Nutným předpokladem podle Zámečníka je i smluvní dohoda o pevných časových limitech, přičemž celý proces by neměl překročit tři měsíce.
ČNB s otazníkem
Restrukturalizace v duchu londýnských zásad může začít podle Zieglera téměř ihned, protože nevyžaduje schválení žádných nových zákonů a vyhýbá se právě jednomu z největších problémů naší ekonomiky, a sice pomalu fungujícímu soudnictví a špatné legislativě. Její podstatou je totiž především dohoda mezi bankami a dodržování pravidel dohody v případě, že je nalezen plán na oživení dlužníka, a tím šance na vrácení alespoň části dluhu.
Velkou předností je minimální vliv státu - v podstatě jen přes koordinátorskou roli centrální banky, tedy vlastně zprostředkovatele dohody věřitelů (honest brocker). „S rolí centrální banky by tato příliš nesouvisela, navíc není zcela obvyklé, aby zrovna centrální banka něco takového organizovala, neboť jde o byznys komerčních bank, komentoval návrh KoB mluvčí ČNB Martin Švehla. Nicméně ČNB materiál Konsolidančí banky teprve studuje, dodal. V revitalizaci je podle něho klíčové najít pro dlužníka takový podnikatelský záměr, který jasně prokáže, s jakou výrobou podnik může uspět na trhu, a tudíž na ni má smysl dát další peníze, a najít tak cestu, jak vrátit bankám zamrzlé peníze. Samotná činnost RA by mohla fungovat souběžně s mimosoudním vyrovnáním.
„Revitalizační agentura nebude žádným penězovodem dodatečných financí do podniků, upozorňuje Ziegler. Jak upřesnil, RA by měla pracovat tak, že o konkrétním restrukturalizačním projektu každého vybraného podniku rozhodne správce a vybraný subjekt - investor, který jej bude provádět. Pro každý podnik tedy bude existovat vedle správce subjekt, který bude jeho restrukturalizaci řídit. Bude pak záležet na jeho rozhodnutí, zda on bude tím, který následně do podniku vstoupí jako nový vlastník, či realizuje pouze odměnu a podnik koupí jiný investor. „Vůči každému podniku bude uplatňován čistě individuální přístup, zdůrazňuje poradce KoB Zámečník.
Představy o hodnotě, jakou budou mít revitalizované podniky, ale mohou být mezi českými ekonomy a zejména manažery dotčených firem značně přemrštěné. Podle ministerstva průmyslu a obchodu se měly pohledávky od bank vykupovat za třicet procent nominálu. Podle údajů týdeníku The Economist však byly při aukcích v Thajsku loni v prosinci pohledávky prodávány s 82procentním a 78procentním diskontem. Šlo přitom o mezinárodně konkurenceschopné firmy, jejichž postavení na světovém trhu je nesrovnatelné s naším ČKD či Tatrou.
