Rakousko uzavře sedm mešit a vypoví ze země několik imámů financovaných ze zahraničí. Oznámil to kancléř Sebastian Kurz. Opatření je podle něj součástí boje proti „paralelním společnostem“ a „politickému islámu“. Kurzovi lidovci (ÖVP) od loňského roku vládnou Rakousku v koalici s protiimigrační a protiislámskou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Turecko označilo krok za součást "islamofobní, rasistické a diskriminační vlny" v Rakousku.
„Paralelní společnosti, politický islám a radikalizační tendence nemají v naší zemi místo,“ uvedl na kancléř Kurz. Zdůraznil zároveň, že Rakousko je „zemí rozmanitosti“ a svobodu náboženství považuje za velký výdobytek.
Podle ministra vnitra Herberta Kickla úřady nyní prověřují čtyři desítky muslimských duchovních, u kterých panuje podezření, že porušili zákon z roku 2015, jenž zakazuje islámských spolkům přijímat finance ze zahraničí. Jedná se především o imámy tureckého spolku ATIB, který je přímo navázaný na turecký úřad pro náboženské otázky Diyanet. Ve dvou případech je podle Kickla už jasné, že budou imámové z Rakouska vypovězeni. Celkem rakouské úřady svou pozornost zaměřily na 60 z celkových 260 imámů v Rakousku.
„Jsme teprve na začátku,“ prohlásil vicekancléř a předseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Ze sedmi mešit, které budou v Rakousku uzavřeny, jsou podle něj čtyři ve Vídni, dvě v Horních Rakousech a jedna v Korutanech. Zavřít bude muset mimo jiné mešita ve Vídni, která je spojována s tureckým spolkem Šedí vlci považovaným za krajně pravicový.
Turecký spolek ATIB, který zastřešuje desítky muslimských spolků v Rakousku, se stal nedávno terčem kritiky kvůli fotografiím z akce v jedné z vídeňských mešit, na které se děti převlékly do uniforem a inscenovaly bitvu z osmanských dějin.
Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí rakouské vlády dnes na twitteru kritizoval. Krok Kurzova kabinet podle Ibrahima Kalina „zrcadlí islamofobní, rasistickou a diskriminační vlnu v této zemi“. „Ideologicky nabité praktiky rakouské vlády“ podle mluvčího porušují základní právní principy a menšinová práva a jsou snahou „vytřískat z útoku na muslimské obce politický kapitál“. „Snahy normalizovat islamofobii a rasismus musí být každopádně odmítnuty,“ dodal Kalin.
Jak se štěpí jádro ve Vídni ve výzkumném reaktoru:
Kterak Rakušan atom štěpil. I bezjaderné Rakousko produkuje radioaktivní odpad
„Věřím ve svobodu vyznání, ale jsem proti náboženskému extremismu. Kdo svou víru využívá k tomu, aby uvedl zemi do bezpečnostního rizika, by měl být deportován,“ reagoval na twitteru italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini. Vládní strana Liga, kterou Salvini vede, bývá označována za krajně pravicovou a chce prosadit masové deportace migrantů, kteří v Itálii žijí bez patřičných dokumentů. Salvini rovněž napsal, že se těší na setkání s Kurzem, které by se mohlo uskutečnit už příští týden.
Zákon z roku 2015 přinesl rakouským muslimům nová práva i povinnosti. Zavedl například vysokoškolské teologické studium islámu, muslimové díky němu mají právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích.
Islámské náboženské spolky však také mají povinnost zbavit funkcí své hodnostáře, pokud jsou odsouzeni k alespoň ročnímu vězení. Svou funkci nesmí vykonávat ani v případě, že „trvale ohrožují veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví a morálku či práva a svobody druhých“.
Podle odhadů rakouského ministerstva vnitra žije v Rakousku, které má zhruba 8,7 milionu obyvatel, přibližně 700 tisíc muslimů. Převážná většina má kořeny v Turecku. V zemi je více než 400 muslimských modliteben a mešit.
Dále čtěte:
Půjčky bez úroků: v Německu startuje první mobilní islámská banka
Nesabotujte české jádro, vyzývá rakouskou vládu vídeňský fyzik
Úsvit digitálního rasismu? Ruský software rozpozná etnický původ
