REZIGNACE MARTINA JAHNA Odchází historicky první místopředseda vlády pro ekonomiku a člen kabinetu, který byl zastáncem podnikatelské sféry. Martin Jahn se rozhodl odejít do privátní sféry a přenechat svoji agendu nástupcům. Jak vidí svoje více než roční působení ve funkci?
REZIGNACE MARTINA JAHNA Odchází historicky první místopředseda vlády pro ekonomiku a člen kabinetu, který byl zastáncem podnikatelské sféry. Martin Jahn se rozhodl odejít do privátní sféry a přenechat svoji agendu nástupcům. Jak vidí svoje více než roční působení ve funkci? A jak jej hodnotí podnikatelé a politici?
Když Martin Jahn v srpnu minulého roku přijal místo vicepremiéra, nechal se šéf ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro Profit slyšet: „Já mu říkal, ať si počká, ale neposlechl.“ Jahn to po roce komentuje dost tvrdě: „Ano, říkal, ať si počkám, ale nebylo na co čekat. ODS stále nějak nevítězila. Topolánek mi nabízel místo ministerského náměstka, ale stále to jaksi nepřicházelo.“ Tehdejší šéf CzechInvestu proto naskočil do sociálnědemokratického vlaku. Na vlastní žádost jej na konci roku opustí.
„Udělal to chytře, odskočil si do politiky, zvýšil tak svoji tržní cenu a teď má otevřené dveře v celém privátním sektoru. A to za mnohonásobně více peněz, než může očekávat ve veřejné sféře. Přitom si neušpinil politikou ruce,“ míní pražský podnikatel a lobbista Pavel Šefl.
Sám Jahn jeho slova potvrzuje: „Mám nyní dvě nabídky od privátních firem, které neprozradím. Nejsou to ale žádné polostátní nebo nedávno zprivatizované podniky. Finanční ohodnocení se u nich pohybuje v několikanásobných řádech, než činí můj současný plat.“ Vicepremiér v současnosti bere měsíčně zhruba 120 tisíc korun hrubého, firmy mu tedy nabízejí statisíce. „Ale já do politiky nešel, abych vyšponoval svoji cenu, chtěl jsem něco dokázat,“ tvrdí odstupující koordinátor ekonomických aktivit vlády. Podařilo se mu to?
Z ŘEPY ANANAS NEUDĚLÁŠ Sám Martin Jahn se chlubí pěti úkoly, které považuje za dokončené. Jde o předložení konkurzního zákona, který už schválila vláda, strategii hospodářského růstu, daňové změny podporující výzkum a vývoj a mobilitu pracovní síly, zavedení stropů na sociální a zdravotní pojištění a reformu financování vědy a výzkumu. Jak vidí Jahnovy úspěchy sami podnikatelé? Zdá se, že jeho práci tato sféra chválí, ale domnívá se, že mu ČSSD neumožnila dobré záměry plně rozvinout. „Pozice Martina Jahna byla, respektive stále je velmi obtížná. Ukázalo se, že se mu jako nestraníkovi v sociálnědemokratické vládě jen těžko prosazují liberální názory. Je škoda, že řada velmi dobrých a argumentačně jasně odůvodnitelných návrhů, které předkládal, nebyla akceptována. Sám za sebe musím říct, že se nemohu divit, že na svoji funkci rezignoval,“ řekl Profitu prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Pochvalný je i názor předsedy pražského Sdružení podnikatelů a živnostníků Jiřího Víška, který si nebere vůči ČSSD servítky: „Vypadá to tak, že jediný odborník na svém místě v současné vládě, který prosazoval zlepšení podnikatelského prostředí, nakonec pravděpodobně zjistil, že jeden jediný kůň proti stádu skotu nic nezmůže. Pokud se kdokoli z nás nad rozhodnutím Martina Jahna zamyslí hlouběji, hlavou mu budou probíhat neustále stejné otázky ohledně toho, co vlasně tak strašného se musí dít v ČSSD, že ryzí profesionálové odcházejí. Jahn pravděpodobně po zvolení populistického Jiřího Paroubka premiérem zjistil, že na něho doléhají silné a stále silnější politické tlaky a že pravdivé je rčení Z řepy ananas neuděláš. Řepa se musí kompletně vyorat a ananas nasázet tak, jak to má být od začátku do konce. Nyní po odchodu Martina Jahna podnikatelé již ve vládě nebudou mít nikoho, kdo by jim rozuměl,“ míní šéf pražských živnostníků. POLITICI: NEBYL TAK ÚSPĚŠNÝ Politická sféra není na Jahna tak laskavá jako podnikatelé. „Byl jsem osobně překvapen, že on jako přesvědčený liberál do socialistické vlády vůbec nastoupil,“ říká nezařazený poslanec Tomáš Vrbík. „O věcech, s nimiž Jahn přicházel, se více mluvilo, než aby byly dotaženy do konce. To se týká insolvenčního zákona, s jehož zněním řada sociálních demokratů nesouhlasí a také zákoníku práce, vůči němuž měl výhrady, jež nebyly akceptovány.“ Jahnovi nepochybně vadil zřetelný příklon sociální demokracie ke komunistům, myslí si předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. „Když viděl předložený zákoník práce, musel nutně odejít, nechtěl-li ztratit tvář. Bohužel se nedá hovořit ani o nějakých jeho dílčích úspěších, protože kdykoli řekl nějakou racionální myšlenku, zaznělo od sociální demokracie »shut up baby«, a bylo po návrzích. Nicméně k jeho zásluhám patří alespoň to, že za vlády ČSSD určité racionální ekonomické názory pronikly do veřejného diskurzu.“ A opozice? „Jeho odchod byl dán zklamáním z výsledků vlastní práce, z toho, že mu nebyl dán prostor k uplatnění a realizaci myšlenek, s nimiž přicházel,“ interpretuje odchod Jahna z vlády stínový ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. „Ve vládě se setkával s úplným nepochopením, a jeho práce byla spíše platonická. Frustrace dostoupila určitého bodu, kdy již nemohl dále ve vládě působit, aby neztratil tvář.“ Pozitivní pohled na Jahnovu činnost má jako jediný Profitem oslovený politik předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Podle něj odvedl Jahn práci, kterou měl, přičemž za největší úspěch označil vypracování koncepce vládní Strategie hospodářského růstu, a to i přesto, že ji vláda zatím nepřijala. „Jeho návrhy pomohly k postupnému odstraňování schodku státního rozpočtu a k nastartování hospodářského růstu,“ uvedl Kraus. Za jeho vedení byl CzechInvest opakovaně vyhlášen nejlepší evropskou investiční agenturou a získal řadu dalších mezinárodních ocenění. Podařilo se mu sloučit tři příspěvkové organizace Ministerstva průmyslu a obchodu (Agentury pro rozvoj podnikání, CzechIndustry a CzechInvestu) v jednu agenturu, změřenou na podporu podnikání a investic - CzechInvest. Tuto organizaci připravil na proces čerpání Strukturálních fondů pro oblast podnikání v průmyslu. Absolvoval tři zahraniční studijní stáže - v letech 1993 a 1994 na Vídeňské ekonomické univerzitě a v roce 2003 na Harvard University a JFK Schoool of Government. KDO BUDE NÁSTUPCEM Odstupující vicepremiér by ještě rád několik projektů dotáhl do konce. Jde o prosazení konkurzního zákona v parlamentu, zvýšení daňových paušálů a opatření k větší spolupráci škol a podniků. Chce se také věnovat sociálním stipendiím, ekologickému auditu a jednání v rámci Evropské unie o prosazování zájmů českých exportérů. „Myslím, že je reálné tyto věci do konce roku dokončit,“ domnívá se Jahn. Hodně ale asi bude záležet na jeho nástupci. Minulý týden nebylo ještě jasné, zda a kým bude funkce vicepremiéra pro ekonomiku nahrazena. Zatímco například Tomáš Vrbík si myslí, že by neměla být nahrazována za každou cenu, předseda lidovců Kalousek nechává zaplnění uvolněného prostoru na ČSSD. Jediným z oslovených politiků, který má jistou představu, je předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Podle něj by mohl post vicepremiéra pro ekonomiku zastat dosavadní první místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka. Z jeho agendy již totiž do sněmovny nemíří žádný závažný zákon. Vláda v osobě Martina Jahna přijde rovněž o předsedu Hospodářské rady vlády, která byla vytvořena za účelem koordinace hospodářské politiky a tvorby podnikatelské legislativy. V poslaneckých kuloárech se spekuluje o tom, že post i agendu by měl převzít ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, který je zároveň šéfem podnikatelské rady, nebo také již zmíněný Sobotka. Nejdůležitější muž na politické šachovnici, premiér Jiří Paroubek, minulý týden vyjednával s bývalým eurokomisařem Pavlem Teličkou. „Nabídku jsem dostal a záležitost je stále v diskuzi,“ řekl Telička minulé úterý Profitu z kanceláře své bruselské firmy. MARTIN JAHN (1970)**
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, v roce 1994 začal pracovat ve státní agentuře CzechInvest, s níž spojil deset let svého profesního života.
Nejprve v letech 1994 až 1995 zastával pozici vedoucího marketingového oddělení.
V roce 1995 se stal ředitelem oddělení projektů na zelené louce. V letech 1996 až 1999 pak řídil zahraniční zastoupení CzechInvestu v Chicagu.
V roce 1999 jmenován generálním ředitelem této agentury. Funkci zastával až do srpna 2004, kdy přijal nabídku na post místopředsedy vlády pro ekonomiku. Hovoří plynně anglicky, pokročile německy, rusky a částečně francouzsky. Za svůj přínos k rozvoji francouzsko-českých ekonomických vztahů byl v roce 2003 jmenován francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem Rytířem Řádu za zásluhy.
