Domníváte se, že volba blízkého Bushova spolupracovníka Paula Wolfowitze do čela Světové banky byla správná
- 1) ano 32,1 %
- 2) ne 22,3 %
- 3) nevím, nemám názor 45,6 %
Osvědčené zvyky se mají zachovávat. Zatímco Jamese Wolfensohna, šéfa Světové banky, vybral v roce 1995 americký prezident Bill Clinton, tak jeho nástupce George Bush doporučil do tohoto postu náměstka ministra obrany USA, Paula Wolfowitze.Rada banky, jež má 24 členů, kteří zastupují 184 zemí, zvolila Wolfowitze 31. března prezidentem tohoto finančního ústavu. Zeptali jsme se proto účastníků Manažerského barometru, co si o volbě myslí. Její rozporuplnost potvrdily i reakce oslovených, neboť více než 45 procent nemá na tuto otázku názor, nebo neví, zda to byla správná volba.
Autor prvního příspěvku se domnívá, že takhle je alespoň situace průhledná: „I když se to spoustě lidí nemusí líbit (a zcela jistě se jim to nelíbí), mezinárodní politika George Bushe je z dlouhodobého hlediska velmi úspěšná. Již v jeho předcházejícím prezidentském období se Libye „postavila na správnou stranu“, Afghánistán se zklidňuje, v Iráku proběhly svobodné volby a přes pokračující (ale řídnoucí) teroristické útoky se - alespoň podle informací, které poskytují média - situace postupně stabilizuje, v Saúdské Arábii se uskutečnily první volby (byť ke skutečné demokracii je ještě daleko), posun k demokratičtějším prezidentským volbám ohlásil i Egypt, Sýrie se stahuje z Libanonu a ve vztazích mezi Palestinou a Izraelem je vidět největší pokrok za mnoho let. Nijak mi nevadí (naopak), pokud Bushova administrativa bude mít díky takovémuto personálnímu propojení nepřímou možnost ovlivňovat tyto pozitivní trendy i ekonomickými nástroji Světové banky.“
Následující odpověď upozorňuje, že bankéři na rozdíl od vojáků naleznou v životě vždy mnohem snáz uplatnění: „Světová banka je tak významná instituce, kde jakýkoli amatérismus nemá co dělat, a to bez ohledu na nejlepší kamarády či blízké spolupracovníky. Světová banka půjčuje vládám zemí celého světa, přestože mnoho podnikatelů se naivně domnívá, že je to běžná komerční banka, a tak tam volají a chtějí si tam založit účet. Někteří dokonce vůbec nechtějí pochopit, proč jsou odmítnuti… Ve Světové bance může mít bývalý voják uplatnění snad pouze jako ostraha či hlídač trezorů. Pro vedení Světové banky je dle mého názoru důležitá kvalifikace ekonoma a praxe alespoň pěti let v bankovnictví kdekoli na světě. Ze své praxe mohu potvrdit, že silou se v bankovnictví nedá dosáhnout ničeho jiného než okamžité splatnosti poskytnutého úvěru pro dlužníka. Koneckonců, pro příklady nemusíme chodit daleko. Bankovnictví vyžaduje především umění práce s informacemi, umět jednat s lidmi, vést lidi a motivovat je a současně se očekává vysoké sebeovládání za všech okolností. Proto zpravidla lidé s bankovní praxí naleznou v životě lehce různá další uplatnění. Obráceně to tak však nefunguje. Neznám v ČR ani v Evropě jediného bývalého vojáka, který by se následně stal bankéřem.“
Doporučení americké hlavy státu není možné podle tohoto ředitele jen tak odmítnout: „Lze předpokládat, že Paul Wolfowitz v čele Světové banky nebude mít zájem změnit její celkově pozitivní image nějakými unáhlenými nebo neadekvátními kroky. Jinak bych ale spíše než o volbě mluvil o jmenování, to je asi blíže realitě. Americký prezident by těžko navrhl někoho, kdo by byl absolutně neakceptovatelný, a ostatní státy mohou obtížně odmítnout někoho, koho navrhuje americký prezident.“
I následující tázaný si myslí, že zvolit Wolfowitze právě do tohoto postu příliš šťastné nebylo: „Je to politruk, do takové funkce patří odborník.“
Ještě ostřejší reakci zvolil tento ředitel: „Absolutně ne. Je svým charakterem podle zahraničních zdrojů nikoli mediátorem ale, politickým pitbulem.“
Obsazování významných postů je založeno na kamarádčoftech: „Je to potvrzení, že protekcionářství a politikaření existuje i v takzvaných vyspělých demokraciích. Bush chtěl dát dobré místo svému kamarádovi a zrovna se našlo jedno ve Světové bance.“
Poněkud střízlivě hodnotí stav věcí jiný odpovídající: „Správnost nebo nesprávnost volby ukáže teprve budoucnost. Wolfowitz je určitě riziková volba, neboť jeho znalosti dané problematiky jsou evidentně nedostačující. V tomto smyslu bude rozhodující, jak bude Wolfowitz spolupracovat s ekonomy a zda bude mít ambice k provádění razantnějších změn.“
A poslední reakce ctí heslo, že ten, kdo platí, ať také rozhoduje: „Ano, alespoň je jasné, kdo za ním stojí, a nakonec jsou to Spojené státy, které z velké části Světovou banku financují.“
Odpovídalo 103 manažerů
