Není možné řešit fungování trhu tak, že ho začnete regulovat, domnívá se někdejší ministr financí a současný viceprezident Evropské investiční banky (EIB) Ivan Pilip. Samoregulace je však jednou z možností, jak pomoci k vytvoření efektivního konkurenčního prostředí. EIB, jejímž posláním není vytvářet zisk, ale pomáhat potřebným, proto omezuje půjčky soukromým firmám.
EURO: V současné době ÚOHS šetří tři největší české banky mimo jiné pro podezření ze zneužívání dominantního postavení. EIB poskytuje poměrně výhodné úvěry jak státům tak soukromým firmám. Například financuje výstavbu nového ruzyňského terminálu. Některé banky, ať již velké zahraniční či tuzemské, si stěžují, že jsou levnějšími úvěry od EIB předem vyřazovány z boje o zakázky. Nedopouští se EIB také zneužití svého postavení, když nabízí úvěry za cenu, na kterou ostatní banky nemohou dosáhnout?
PILIP: To je otázka, která je zcela na místě. V rámci priorit banky se v současné době velmi snažím, abychom na to hodně hleděli. Abychom trh pomáhali vytvářet a nikoli ho deformovali. Takže se snažíme dělat projekty, na kterých se ostatní banky mohou podílet. Ideální situace je, když je projekt natolik velký, že se hodí i jiným bankám. Když syndikují úvěr a mají ve skupině EIB. Protože jinak hrozí, že budeme dělat projekty, které by bez naší účasti úplně klidně mohla udělat privátní banka, přičemž cena úvěru od této banky by byla jen o pár procentních bodů vyšší. Ruzyně však není dobrý příklad. Vedení letiště se snažilo vyjednat s komerčními bankami půjčku, nepodařilo se mu to, a proto se velmi rychle dohodlo s EIB. A teprve poté, co byla půjčka vyjednána, privátní banky udělaly syndikovanou garanci. Právě díky tomu, že se EIB projektu zúčastnila, se velmi rychle a snadno našla řada bank, které garanci poskytly. Takže obecně s touto výtkou souhlasím, ale letiště je jeden z těch příkladů, ve kterých právě přítomnost EIB pomohla projektu, jenž byl velký na rizikové limity všech českých bank.
EURO: Říkáte, že se snažíte nedeformovat konkurenční prostředí. To znamená, že již neposkytujete půjčky s velmi nízkými sazbami a snažíte se přiblížit sazbám na trhu?
PILIP: Nemyslím tím pouze sazby. Máme být opatrní v tom, do jakého projektu půjdeme. Nejtypičtější pro mě je půjčka standardní velké firmě. Takovou ráda poskytne každá velká banka. V tomto případě prosazuji uvnitř strategie banky, abychom hráli roli skutečně doplňkovou.
EURO: EIB však financuje například Volkswagen či Citroën, což jsou soukromé firmy.
PILIP: Ano, ale má to pro nás již daleko nižší prioritu. Něco málo ještě dáváme, například Volkswagen hodlá peníze od nás použít na výzkum a vývoj, což je pro nás zajímavé, a tak peníze poskytneme. Rozdíl mezi tržní cenou úvěru a naší však již nebude výrazný. Není naším úkolem dodávat takovýmto firmám levnější peníze. Jiná situace je, když se jedná o výstavbu dálnic či železnic. To je veřejný sektor, což znamená, že i když vytlačíme z možnosti financování takové stavby nějakou banku, je to odůvodnitelné tím, že jsme zlevnili projekt právě pro veřejný sektor.
EURO: Domníváte se, že v České republice je bankovní trh deformovaný, a že banky zneužily svého dominantního postavení?
PILIP: Vzhledem k počtu bank, které v České republice působí, se mi to zdá velmi málo pravděpodobné. Zahájit šetření s takovýmto mediálním výstřelem není to pravé rozhodnutí. V zemi, kde kromě těchto tří působí ještě pět až deset bank, které by silou reklamy měly šanci případného kartelu využít a zjevně to neudělaly, mi přijde šetření antimonopolního úřadu strašně zvláštní.. Myslím, že to skončí ve ztracenu, protože se asi žádné důkazy pro takové chování nenajdou.
EURO: Mělo by tuzemské či evropské právo obsahovat nějaká omezení co se týče poplatků za bankovní služby? Ministerstvo financí o něčem podobném v současné době uvažuje, v případě stavebních spořitelen v Poslanecké sněmovně prosadilo novelu zákona, která poplatky reguluje.
PILIP: Stavební spořitelny dostávají státní dotaci. U subjektu, který nedostává státní dotaci, bych byl k cenovým limitům velmi opatrný. Předpokládáme, že funguje-li trh, některý ze subjektů v případě, že jsou opravdu vysoké poplatky, přes nízké ceny přetáhne klienty. Cestou není tvořit strop cen legislativně. Na trhu probíhá zásadní boj bank. Většina má mnoho peněz a většina z nich se snaží jít do všech možných typů produktů. Když se podíváte na jejich výsledky, velká část z nich je z poplatků. Nyní se ještě více dostalo lidem do povědomí, že poplatek je významný prvek v nákladech na službu. Jaký by měl být objektivní důvod pro to, aby trh významně nezafungoval, proč by neměla být možnost, aby, pokud tam skutečně je nějaká umělá deformace kartelem, toho využila konkurence a nějakým způsobem se zachovala? Nelze řešit fungování trhu tak, že ho začneme regulovat.
EURO: Funkční období viceprezidenta EIB je tříleté, čekají vás tedy ještě dva roky práce v této instituci. Uvažujete, že po jejím ukončení byste se mohl znovu zapojit do české politiky?
PILIP: O české politice určitě neuvažuji. Ne že by mě nezajímala, na to jsem v ní byl příliš dlouho, ale raději ji sleduji z povzdálí.
