Renata Vesecká si zachová autoritu, jen bude-li Čunkova kauza přijatelně objasněna
Kdybych byla na místě člověka obviněného z trestného činu, ihned bych odstoupila z vlády, prohlásila minulou středu v televizi Renata Vesecká. Vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a senátor Jiří Čunek však od počátku své kauzy ani jen na chvilku nepoodstoupil, dostávaje tím vládu a osobně premiéra Mirka Topolánka, kompetentního kdykoli požádat prezidenta o jeho odvolání do trapných situací. Ta nejtrapnější byla ale teprve na spadnutí. Dozorující přerovský státní zástupce Radim Obst měl v úmyslu kolem 18. června vicepremiérův případ uzavřít a vládě hrozil karambol. Kdyby totiž Čunka poslal před soud a Topolánek jej nechal odvolat, KDU-ČSL by to považovala za jednostranné porušení koaliční smlouvy a z vlády by mohla odejít. A kdyby naopak Topolánek ve vládě Čunka ponechal, pak by „vzal svůj klobouk a odešel“ Karel Schwarzenberg, což by zase donutilo opustit vládu zelené.
Kabinet by se stal menšinovým, kdyby nepadl, a jak s roztomilostí sobě vlastní napsal sloupkař Práva Jiří Hanák, nastal by „konec úsporných opatření, dříve batohu, kdysi reforem“.
Na poslední chvíli se ale na Čunka a tím i na vládu usmálo štěstí. Čunkovi šikovní obhájci vymysleli chytrou kličku. Dvaadvacátého května podali návrh, aby Čunkova kauza byla odejmuta přerovskému státnímu zastupitelství a předána zastupitelství v Praze. Tak bylo možné obejít krajské státní zastupitelství v Ostravě i vrchní státní zastupitelství v Olomouci, jejichž pravomoc až do Prahy nesahá, a do hry vtáhnout rovnou brněnské Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Kvůli procesní chybě (v Přerově prý neměla věc po zahájení Čunkova trestního stíhání zůstat) a tomu, že policie při Čunkově vyšetřování zjišťovala věci nesouvisející se skutkem, za nějž byl obviněn, rozhodlo NSZ o odnětí věci přerovskému zástupci Obstovi a o jejím přikázání okresnímu zástupci v Jihlavě Arifu Salichovovi. Ten obratem ve spolupráci s ředitelkou protikorupční policie Renatou Strnadovou odebral vyšetřování ostravské pobočce protikorupční policie, jež ho předala do Českých Budějovic. „Způsob vyřízení je zcela v mé kompetenci, opatřené důkazy zhodnotím zcela bez ohledu na jakékoli politické souvislosti,“ pravil Salichov. Od té doby prý „leží“ v třiapůltisícistránkovém spisu.
Nastal poprask. Podle ČSSD se potvrdily nejhorší obavy, „že dochází k bezprecedentnímu politickému ovlivňování vyšetřování korupční kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka“. Rozhodnutí NSZ označila za „překvapivé a především velmi podezřelé“. Koaliční strany sice varovaly před nebezpečím politizací kauzy, leč té nahrála i sama nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Tato odborně fundovaná, nepochybně ambiciózní a navíc půvabná dáma neodolala a místo stručného prohlášení se vydala hájit čest svého úřadu do televizních Otázek Václava Moravce a poté do ústavně-právního výboru sněmovny a imunitního výboru Senátu, sborů to nejen zákonodárných, ale také politických. Opozici byla dána příležitost na sebe upozornit a podle toho reagovala. Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, jejíž vystřídání právě Veseckou si ještě na Paroubkově vládě vymohl k ČSSD tehdy velmi loajální předseda US-DEU a ministr spravedlnosti Pavel Němec, obvinila Renatu Veseckou z protiprávního postupu. Benešová nyní zasedá ve stínové vládě Jiřího Paroubka, jenž ruče pravil, že by Vesecká „měla promyslet svůj odchod“. ČSSD zvažuje ústavní stížnost, neboť nejvyšší státní zástupkyně prý neměla do živé kauzy zasahovat, jednala pod politickým tlakem a porušila zákon o státním zastupitelství i trestní řád, ale ještě předtím vyvolá hlasování o nedůvěře vládě, jejíž poslanci na páteční mimořádné schůzi sněmovny znemožnili Čunkovu věc jaksepatří rozmáznout.
Až dosud Vesecká zpětně zkoumala až uzavřené kauzy. Proč toto pravidlo její úřad porušil? Ostravská krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová, na základě jejíž zprávy a k nevůli ČSSD bylo na podzim 2004 zrušeno obvinění Topolánkových emisarů Jana Večerka a Marka Dalíka z podplácení poslance Zdeňka Kořistky, nepřipouští, že by se policejní vyšetřovatel Milan Šošovička a žalobce Radim Obst při vyšetřování Čunka dopustili procesních chyb a nestandardních postupů. Totéž, pokud jde o Šošovičku, už dříve konstatovala Inspekce ministra vnitra. Ani nadřízené olomoucké vrchní státní zastupitelství nezjistilo žádné nepravosti. Kdy je zjistilo NSZ, jestliže podle ředitele jeho odboru trestního řízení Stanislava Potoczka Renata Vesecká Čunkovu věc dlouhodobě sledovala, ačkoli dosud tvrdila něco jiného? A co bývalý ministr, dnes advokát a od května poradce úřadu vlády Pavel Němec? V branži zná kdekoho a jistě jen náhodou se sem tam potká s lidmi, kteří se vynořují v Čunkově kauze. Mirku Topolánkovi jsou sice tyto, jakož i jiné spekulace „jedno“, ale nemohou být jedno Renatě Vesecké. Jen když jihlavský státní zástupce Salichov tajemství provázející Čunkovu kauzu obecně přijatelným způsobem objasní, zachová si nejvyšší státní zástupkyně autoritu pro sebe a svůj úřad. V opačném případě již zahájila sestup z vršku dolů.
Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu
