Menu Zavřít

Poloprázdné trezory

10. 4. 2008
Autor: Euro.cz

Celkové ztráty bankovního sektoru se mohou vyšplhat na 600 miliard dolarů

Miliarda sem, miliarda tam. Takový pocit může získat každý, kdo sleduje kalkulace ztrát, které způsobila americká hypoteční krize bankovnímu sektoru. Až dosud hovořily odhady o tom, že banky přišly o 300 miliard dolarů. Jde však o konzervativní prognózy. Mezinárodní měnový fond nedávno konstatoval, že k letošnímu březnu odpisy a ztráty bank představují 945 miliard dolarů, z toho 565 miliard jde na vrub hypotečního trhu a z něho odvozených cenných papírů. Nepříznivé zprávy se odrazily i v náladě a ochotě investorů vkládat peníze do cenných papírů bankovních domů na burzách. Jak vyplývá z analýzy Creating Value in Banking 2008: Managing Shareholder Value in Turbulent Times, kterou vypracovala společnost The Boston Consulting Group (BCG) a exkluzivně ji poskytla týdeníku EURO, zvýšil se celkový výnos pro akcionáře bank v loňském roce celosvětově pouze o 1,7 procenta. Přitom v roce 2006 překročil tento ukazatel 26 procent.

Optimista Bernanke Na začátku letošního roku odpovídal Ben Bernanke, šéf amerického Fedu, na dotazy členů rozpočtového výboru Kongresu USA: „Ztráty bank dosáhnou výše několika set miliard dolarů.“ Po krátké odmlce dodal: „Hranici půl bilionu dolarů snad nepřekročí.“ Jeho prognózy byly, zdá se, až příliš optimistické. Dle odhadů německé spolkové instituce pro finanční dohled – BaFin - již banky odepsaly kvůli hypoteční krizi 295 miliard dolarů. Deset procent z této částky připadá na německé finanční ústavy. Celkový účet ale může v nejhorším případě znít až na 600 miliard dolarů. „Na základě současných poznatků a situace na trhu věříme, že se suma bude pohybovat kolem 430 miliard dolarů,“ konstatují analýzy BaFin.
Na přesnější prognózy si dnes nikdo netroufá. Situaci komplikuje skutečnost, že ve výsledcích za první čtvrtletí letošního roku, které zveřejnily významné globální banky, se promítly další ztráty, jež plynou z rizikových investic spojených s nebonitními hypotékami ve Spojených státech. Protože hypotéky mají dlouhou dobu splatnosti, odpisy mohou ještě nějaký čas pokračovat.
Největší ztráty zaznamenaly americké banky. Dle francouzského deníku Le Monde odepsala americká bankovní jednička Citigroup v minulém roce 18,1 miliardy dolarů, Merrill Lynch 22,5 miliardy dolarů, Morgan Stanley 9,4 miliardy dolarů, Bank of America 5,3 miliardy dolarů. Investiční banku Bear Sterns zachránila před krachem akvizice bankou JPMorgan. Tuto akci podpořil finančně také Fed.

Odečítání v Evropě Ve svých bilancích odečítaly i evropské ústavy. Rekordmany jsou v tomto ohledu dvě největší evropské banky. Deutsche Bank oznámila, že za první čtvrtletí letošního roku odepíše 2,5 miliardy eur v důsledku hypoteční krize. Banka již dříve avizovala, že její ztráty jsou vyšší, než původně očekávala. Curyšský rival UBS ztratil dalších devatenáct miliard dolarů. Tato zpráva přitom následovala krátce poté, co banka oznámila ztrátu za první čtvrtletí letošního roku v objemu 12,1 miliardy dolarů. UBS ve druhém pololetí 2007 odepsala šestnáct miliard švýcarských franků. Celkově se ztráty banky ze špatných investic na americkém trhu s hypotékami dotkly rekordní hranice 37 miliard dolarů, což je největší odpis mezi bankami od počátku krize vůbec. Ztráta Credit Suisse ve výši 5,4 miliardy dolarů a Société Générale ve výši 3,8 miliardy dolarů vypadá v porovnání se švýcarskou konkurencí jako zanedbatelná. Z čísel, které zveřejnily přední banky, lze jen usuzovat, o kolik přišly další. Například německá Postbank oznámila, že je ještě brzy, aby sečetla veškeré újmy, které utrpěla v důsledku krize. Miliardové ztráty bank se promítly i do vývoje jejich akcií na burzách. Celkový výnos pro akcionáře (TSR – total shareholder return) z bankovního sektoru dosáhl v loňském roce celosvětově 1,7 procenta, jak vyplývá z analýzy BCG. Přitom průměr za všechny sektory překročil patnáct procent. Navíc za to, že se bankovnictví dostalo na burzách do černých čísel, byť téměř zanedbatelných, vděčí výsledkům na rozvíjejících se trzích. V Severní Americe tento ukazatel dosáhl -21 procent, v Velké Británii -15,3 procenta a v Německu -9,1 procenta. To znamená, že investoři, kteří na začátku loňského roku nakoupili bankovní severoamerické či západoevropské akcie, prodělali značné sumy. Vydělali naopak ti, kteří důvěřovali rozvíjejícím se trhům. Ve státech BRIC, mezi které patří Brazílie, Rusko, Indie a Čína, se celkový výnos pro akcionáře zvýšil v loňském roce o padesát procent.

V černých díky BRIC Propady akcií ovlivnily tržní kapitalizaci bank. Jak vyplývá z analýzy BCG, ve druhé polovině loňského roku snížily globálně banky svou tržní hodnotu o 269 miliard dolarů. „Za celý rok klesla tržní hodnota finančních ústavů v Severní Americe a v západní Evropě o 695 miliard dolarů, což je více než hrubý domácí produkt Nizozemska,“ připomíná Lars-Uwe Luther, partner BCG a spoluautor studie. V jiných regionech ale banky zaznamenaly podstatný růst. To se týká především zemí BRIC. Na rozvíjejících se trzích se hodnota bank zvýšila o 888 miliard dolarů. Globálně zaznamenala kapitalizace bank v loňském roce nárůst o 2,4 procenta a dosáhla 8,3 bilionu dolarů. Zvýšení představuje jen zlomek z roku 2006. Tehdy se tržní kapitalizace bank zvýšila o 31 procent.
Významným regionálním rozdílům ve výsledcích bank odpovídají také změny na žebříčku největších finančních domů dle tržní kapitalizace. V první pětce figurují tři čínské banky - ICBC, China Construction Bank a Bank of China. Krok s Číňany drží pouze HSBC a Bank of America. Finanční ústavy jako Citigroup či UBS v důsledku turbulencí výrazně ztratily. Analytici nevylučují, že se finanční krize, která nyní trápí hlavně banky, rozšíří i do dalších oblastí finančního světa. Postiženy mohou být hedgeové fondy, pojišťovny, penzijní fondy… Ostatní sektory pociťují zvýšenou opatrnost bank půjčovat peníze. To se projevuje nejen růstem úrokových sazeb, ale také tlakem na utažení úvěrových kohoutků. Výsledkem je nedostatek likvidity, protože banky, místo aby volné peníze daly na trh, je raději ukládají v centrálních bankách.

České banky

Matky mohou dcerám závidět

Z výsledků, kterých dosáhly české banky v loňském roce, by se dalo usuzovat, že se jich dopady americké hypoteční krize vůbec nedotkly. Podle údajů České národní banky (ČNB) vydělaly dohromady 47,1 miliardy korun, což je o více než devět miliard lepší výsledek než o rok dříve. Nárůst zisku o 24 procent je podle reakcí analytiků nečekaně silný. I přes takto pozitivní zprávy ale banky určité komplikace pocítily, přestože přímé ztráty z rizikových investic nehlásí. Také české ústavy doplatily na nedůvěru investorů na burze. Podobně jako zahraniční konkurence přehodnocují podmínky úvěrování a mění se také jejich možnosti ohledně výše kapitálu, který půjčují. Analytici varují, že kdyby se hypoteční krize nadále prohlubovala, byly by dopady na český bankovní sektor bolestivější. Není úniku Otřesy na západních finančních trzích a ochromení úvěrového trhu, které je důsledkem hypoteční krize v USA, již dopadají dle listu Financial Times i na ekonomiky střední a východní Evropy a bývalého Sovětského svazu. Ekonomové říkají, že region kvůli těmto otřesům pocítí zpomalení ekonomického růstu, rozsah dopadu je však nejistý.„Tyto země budou zasaženy. Není způsob, jak tomu uniknout,“ řekl hlavní ekonom Světové banky pro střední a východní Evropu Pradeep Mitra. „Jsou sice v základech silné, aby dokázaly odolat, některé však jsou zranitelnější než jiné,“ dodal. České banky byly díky konzervativním investicím přímého zásahu americké hypoteční krize uchráněny. „Až dosud nebyly české banky z větší části postiženy a nebyli jsme ani svědky žádných velkých odpisů. Důvod je jasný. České banky, které působí na rostoucím trhu s přiměřenými maržemi, měly minimální potřebu investovat do problémových cenných papírů,“ vysvětluje Martin Buchar, partner a výkonný ředitel pražské kanceláře společnosti The Boston Consulting Group. „Jako pozitivní se ukázalo, že většina českých bank je v rukou zahraničního kapitálu. Zahraniční vlastníci tento druh obchodů vyvedli do mateřských bank, takže na rozdíl od druhé poloviny devadesátých let české banky s těmito produkty přestaly obchodovat,“ vysvětluje další příčinu Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky. Pozitivem se ukázala také dosavadní opatrnost bank v poskytování hypoték. „Finanční ústavy jsou v tomto ohledu konzervativnější, mají požadavky na určitou bonitu, a skupina nebonitních klientů tak u bank v Česku hypotéku nezíská,“ vysvětluje Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank.

Komerčka v plusu Názory ekonomů potvrzují i samy banky. „Česká spořitelna nebyla přímo hypoteční krizí ovlivněna, jelikož v minulosti neinvestovala do amerických hypoték a produktů s výnosem navázaným na tyto hypotéky,“ tvrdí Kristýna Havligerová z České spořitelny. Horší výsledky ale zaznamenali zahraniční vlastníci českých bank. Miliardové odpisy například přiznal v souvislosti s hypoteční krizí majitel Komerční banky, francouzský finanční kolos Société Générale. Sama KB však uvedla, že se jí problémy v mateřské firmě finančně nedotknou. Jak vyplývá ze studie BCG, v případě Komerční banky vzrostl celkový výnos pro akcionáře v loňském roce o více než padesát procent. Mezi bankami kótovanými na burze, které přímo nebo prostřednictvím svých dcer působí na českém trhu, to byl jednoznačně nejlepší výsledek. Kromě Komerční banky dosáhla kladných hodnot u výnosu pro akcionáře pouze skupina KBC Group, která vlastní ČSOB. „Akcie Komerční banky odrážejí výsledky lokálních operací. V porovnání s tím jiné akcie bankovních skupin z regionu střední a východní Evropy, jako jsou například Erste či KBC, jsou ovlivněny výkonností na více trzích. Značný celkový výnos pro akcionáře v případě Komerční banky za minulý rok dokazuje, že český trh zůstává vůči krizi relativně imunní,“ vysvětluje Martin Buchar.
Nelze tedy jednoznačně říci, že horších výsledků z pohledu akcionářů dosáhly ty české banky, jejichž matky utrpěly v důsledku turbulencí na finančních trzích nějaké ztráty. „Ve skutečnosti až na Citigroup většina dalších bank byla krizí postižena pouze mírně, přestože se jejich tržní kapitalizace drasticky scvrkla. To bylo totiž většinou způsobeno přeceněním akcií v důsledku krize,“ tvrdí Lars-Uwe Luther, partner a výkonný ředitel BCG v Berlíně.

Ztráta důvěry Ani český bankovní sektor však nezůstal v globalizovaném světě vlivu amerických komplikací zcela ušetřen. To připouštějí i zástupci českých bank. Snížila se důvěra investorů a následoval propad cen akcií bankovních domů. „České banky jsou postiženy krizí důvěry, která vysušila mezibankovní peněžní trh,“ říká Luther. S tím souvisí i současný problém likvidity bankovního sektoru. Luther ale dodává, že vzhledem k solidní kapitálové základně českých bank není pro každodenní úvěrový byznys tento efekt znatelný. To by mohlo přestat platit, kdyby problémy přetrvávaly. „Čím delší budou potíže na trhu s úvěry, tím budou logicky větší starosti tuzemských bank, respektive jejích zahraničních matek,“ říká Havligerová. Český trh bude tedy do značné míry ovlivněn chováním zahraničních majitelů českých bank. Bude záležet na tom, zda mateřské společnosti přikročí k přísnějšímu režimu. Havligerová dodává, že napětí na finančních trzích se dotýká těch bank, které jsou odkázány na postižené zdroje financování. „Může se tak například objevit snaha více vybírat zisky od tuzemských dcer jako náhradu za hůř dostupné zdroje financován v té které zemi,“ tvrdí Havligerová. To by omezilo možnosti bank poskytovat úvěry. Buchar z BCG poznamenává, že v prvních měsících letošního roku relativně zpomalil růst celkových úvěrů na trhu, a to v porovnání s jakýmkoliv obdobím za poslední dva tři roky. „Nemůžeme ale tvrdit, zda jde o dočasnou záležitost, či začátek nějakého trendu,“ dodává Buchar. Zástupce UniCredit Bank tvrdí, že české banky mají likvidity dost, ale řeší dilema, zda půjčovat na trhu českém, nebo s lepším výnosem v zahraničí. „Příležitost tuzemských bank umístit výhodně svou likviditu v cizině bude nadále mírně znevýhodňovat tuzemské zájemce o úvěr, ale ne v míře, která by jejich zájem viditelně snižovala,“ dodává Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Na další důsledek hypotečních problémů upozorňuje hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel. „Krize vedla ke všeobecnému nárůstu rizika, které se v Česku odrazilo ve zdražení zajištění vůči úpadku dlužníka,“ říká Šindel a dodává, že je to však méně v porovnání s Maďarskem a Polskem.

Pokračování krize – větší problémy Další přetrvávání krize bude mít samozřejmě také dopad na světovou ekonomiku, což se promítne v pokračujícím propadu akcií, a tedy i do bohatství zdejších drobných investorů. Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank poukazuje na to, že recese v USA se může přelít také do eurozóny. „Světová ekonomika je nyní ale méně závislá na americké, a efekt by tak byl relativně mírný,“ domnívá se Luther. Pro českou ekonomiku by byl ale pokles hospodářské aktivity eurozóny citelný. „Český hospodářský růst zpomalí. Eurozóna reprezentuje 63 procent českých vývozů. Čeští exportéři jsou dodavatelé a subdodavatelé především exportních podniků. Například pro vývozy do Německa platí, že nejsou primárně závislé ani na růstu HDP Německa ani na růstu jeho průmyslu, ale na růstu německých vývozů,“ konstatuje Janáček z Komerční banky. Přestože v porovnání se západoevropskými bankovními domy vyšly ty české z krize bez větších ztrát, problémy konkurence by měly být vážným varováním. Banky by neměly kopírovat americký systém způsobu a podmínek poskytování hypoték. Obavy jsou na místě. „Hypoteční trh v České republice má díky extrémnímu konkurenčnímu prostředí tendenci k poskytování rizikovějších typů hypoték, a to včetně financování do výše sta procent hodnoty nemovitosti, splatnosti po dobu až čtyřiceti let a neprokazování příjmů. Zároveň se dlouhodobě zvyšuje podíl prodeje přes zprostředkovatele bez jejich jakékoliv regulace a odpovědnosti,“ říká Havligerová z České spořitelny. Miliardové škrty v bilancích předních bankovních domů by měly být dostatečnou výstrahou, co by se mohlo (teoreticky) stát.

Tabulka 1
Vedou Číňané Největší banky dle tržní kapitalizace
ICBC
HSBC
Bank of America
China Construction Bank
Bank of China
JPMorgan Chase
Banco Santander
Citigroup
Wells Fargo
Mitshubishi UFJ Financial Group
Pramen: T. F. Datastream, BCG

Tabulka 2
Miliardové ztráty O kolik přišly banky v důsledku hypoteční krize v loňském roce (v mld. dolarů)
Merrill Lynch 22,5 Citigroup 18,1
UBS 14 Morgan Stanley 9,4
Crédit Suisse 5,4
Bank of America 5,3
Wachovia 4,3 Société Générale 3,8
Pramen: Le Monde

Grafy: 5x

Popisky:
Zklamání. Celkový výnos pro akcionáře bank se v loňském roce celosvětově zvýšil pouze o 1,7 procenta.

Ještě neskončily odpisy. Deutsche Bank oznámila, že za první čtvrtletí letošního roku odepíše 2,5 miliardy eur v důsledku hypoteční krize. A účet nemusí být konečný.

Rekordman. Celkově se ztráty UBS ze špatných investic na americkém trhu dotkly rekordní hranice 37 miliard dolarů, což je největší odpis mezi bankami od počátku krize vůbec.

FIN25

Pořádný propad. Loni se tržní hodnota bank v Severní Americe a v západní Evropě snížila o 695 miliard dolarů, což je více než HDP Nizozemska, říká Lars-Uwe Luther, partner BCG v Berlíně.

Nebyl důvod. České banky, které působí na rostoucím trhu s přiměřenými maržemi, měly minimální potřebu investovat do problémových cenných papírů, vysvětluje Martin Buchar, partner a výkonný ředitel pražské kanceláře společnosti The Boston Consulting Group.

  • Našli jste v článku chybu?