Plán na snížení počtu úředníků vláda nesplní
Na ministerstvech a v dalších ústředních úřadech státní správy, jejich organizačních složkách a příspěvkových organizacích bylo v roce 2004 474 875 funkčních míst. Podle státního rozpočtu na letošní rok by jich mělo být o devadesát tisíc méně. To je pokles o devatenáct procent. Než utichne bouřlivý potlesk, je třeba poznamenat, že je to především zásluha učitelů. V tomto snížení je totiž obsaženo přes 85 tisíc funkčních míst v regionálním školství, která přešla z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na kraje. Bez této delimitace by byl meziroční pokles pouze jednoprocentní. Právem říká mluvčí ministerstva financí Marek Zeman, že by uvítali rychlejší tempo snižování počtu státních zaměstnanců. Na základě dosavadních výsledků lze s vysokou pravděpodobností prohlásit, že plán snížit v letech 2004 až 2006 počet pracovníků v ústředně řízené státní správě o šest procent, tedy asi o devětadvacet tisíc lidí, byl příliš ambiciózní a nepodaří se ho splnit.
Kabinet vtělil své protibyrokratické záměry v červnu 2003 do reformy veřejných financí. V září téhož roku byly konkretizovány ve dvou vládních usneseních. V oficiálních materiálech se hovoří o snižování počtu pracovníků a pro větší srozumitelnost je dobré se této terminologie držet. Ve skutečnosti byl ale zvolen méně náročný způsob snižování počtu funkčních míst. Ten je vyšší než reálný počet pracovníků. V roce 2002 bylo v ústředně řízeném veřejném sektoru téměř třináct tisíc neobsazených funkčních míst. Úřady tohoto „polštáře“ využívaly ke zvýšení platů.
Manko.
Ze sedmatřiceti ústředních orgánů státní správy a podřízených organizací jich hodlá letos snižovat stavy dvacet šest. Jenže co je to platné, když celkový pokles zaostává za tím, co si sama vláda vytýčila. Šest centrálních úřadů se chystá letos stavy zvyšovat, a to o více než 3100 míst. Aby se podařilo splnit reformní cíle, bylo by nutné v letech 2004, 2005 a 2006 snižovat počet úředníků zhruba o dvě procenta ročně. To se podle údajů ministerstva financí podařilo různými metodami splnit loni.
Letos by měl podle čísel ve státním rozpočtu klesnout počet funkčních míst ve státní správě o jedno procento (s vyloučením zkreslujícího vlivu delimitace ve školství – pozn. red.), příští rok podle předběžných údajů o půldruhého procenta. To by za tři roky dalo pokles počtu zaměstnanců asi o 21 600. Avšak výhled na dobu delší než jeden rok je značně nejistý.
Buzková a Sobotka.
K letošnímu snížení nejvíc přispěje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V tomto resortu by měl i bez zmíněné delimitace klesnout počet funkčních míst o téměř 4700. Opět bude muset jít především o učitele. Samotné ministerstvo má úředníků desetkrát méně. S druhým největším snížením počtu pracovníků počítá ministerstvo financí. Na pokles o téměř 1750 míst se zřejmě výrazně podílely změny v celní správě. Snižování stavů na financích sice nedosahuje úrovně vyplývající ze zmíněných vládních usnesení, ale přesto je to pokles o šest procent. I zde jde zčásti o delimitaci, přechod lidí do jiné ústředního úřadu. Konkrétně do zřizované finanční policie při ministerstvu vnitra by mělo přejít 255 lidí, na úřady práce v gesci ministerstva práce a sociálních věcí 105 pracovníků.
Člověk míní.
Metodické a organizační změny včetně delimitací ovlivňují snižování počtu zaměstnanců v mnoha resortech. Někde dělají divy a původní reformní záměry mění v protipól. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo například letos podle vládních usnesení snížit stavy o sto zaměstnanců (skromný pokles, uvážíme-li, že na ministerstvu a podřízených organizacích pracuje přes patnáct tisíc lidí – pozn. red.). Ve skutečnosti jich tam ale bude o téměř 2900 víc. Růst jde na vrub převodu agendy státní sociální podpory z územních samospráv na úřady práce.
Zápočty.
Příznačné je, že administrativní důvody většinou mají na vývoj stavu úřednictva negativní vliv. Vedou totiž ke zvyšování počtů nebo alespoň k udržování současných stavů. Třeba bývalý resort současného premiéra – ministerstvo vnitra – měl loni přes 76 tisíc zaměstnanců a podle vládních usnesení to v roce 2005 mělo být o pět set méně. Státní rozpočet ale počítá s tím, že letos by v resortu vnitra mělo být zaměstnáno asi o dvě stě lidí víc. To proto, že zmíněné snížení počtu pracovníků má být vedle uvedené delimitace z ministerstva financí vyváženo i „vyjmutím 452 funkčních míst z diferencovaného snížení,“ citujeme, „za účelem vyloučení snižování výkonu přímé bezpečnostní povahy a hasičského záchranného sboru“. Přeloženo do obecné češtiny: proti pěti stům duší určených ke propuštění je třeba započítat 450 hlav vyjmutých ze snížení plus delimitace z jiných úřadů a z původního snížení počtu zaměstnanců se stává růst.
Koaliční náměstek.
K dodatečnému zmírňování redukčních parametrů došlo i v dalších resortech a úřadech. Pro ministerstvo kultury a podřízené organizace vycházel například podle vládních usnesení pokles asi o 150 pracovníků (z téměř 7500), ale podle státního rozpočtu to bude o třicet méně. Třiadvacet funkčních míst totiž připadne nově zřizovanému muzeu romské kultury a čtyři místa jdou na vrub koaličních dohod. Je třeba zřídit novou funkci náměstka ministra včetně tajemníka, sekretářky a řidiče.
Čekání na audit.
Z titulu své funkce je koordinátorem redukčních opatření ve veřejném sektoru ministr financí Bohuslav Sobotka. Současný stav věcí nezavdává důvod k jeho zdrcující kritice. Naopak by se možná dalo říct, že na financích dělají, co mohou a na čem se jim s ostatními ministry podaří dohodnout. Za kritiku ale stojí to, že byl vyhlášen cíl, jehož nereálnost musela být zasvěceným jasná už v okamžiku vyhlášení. Takže patrně šlo jen o vytírání zraku.
Vláda, inspirována slovenskými zkušenostmi, se pokusila získat poznatky pro rozhodování o redukci počtu úředníků prostřednictvím auditu. Přizpůsobila ale jeho formu českým podmínkám, takže si ho podle kritérií vypracovaných Generálním ředitelstvím státní služby dělala ministerstva a další úřady samy. Výsledkem bylo, že o nějakém snižování stavů nemůže být ani řeči. Už takhle prý úředníci nevědí, kde jim hlava stojí. Bohuslav Sobotka se tedy rozhodl jít příkladem a uskutečnit letos na ministerstvu financí externí, najatou firmou provedený personální audit. Ministerstvo si podle tiskového mluvčího Marka Zemana od tohoto pilotního projektu hodně slibuje. Ostatní resorty by jej měly následně použít také, samotné ministerstvo financí počítá s tím, že v případě úspěchu bude externí personální audit příští rok proveden i v daňové a celní správě. To ale znamená, že výsledky auditu se v případě úspěchu stanou podkladem pro rozhodování až příští vlády.
Je zřejmé, že významnější snižování stavů státních úředníků – pokud k němu vůbec někdy dojde - by mělo být spojeno s reformou státní správy. To je však dnes jen heslo bez obsahu. Stojí za pozornost, že v dokumentu nazvaném Reforma veřejných rozpočtů ČR: sumarizace závěrů porad G8 je v kapitole Platy a personální opatření ve veřejném sektoru věta: „Vláda provede reformu ústředních orgánů státní správy a sníží jejich počet.“ Všiml si někdo, že by se něco takového dělo?
