Prodej policejních radarů je úspěšný, vojenské blokují úřady
Arabové jsou hraví, vyžadují luxus, rádi se baví v noci a líbí se jim Václav Klaus. Takto charakterizoval své obchodní partnery ekonomický ředitel společnosti Ramet C. H. M. Bohuslav Malušek. S českým prezidentem se setkal na ekonomickém fóru v Saúdské Arábii. Klaus tam přednášel o ekonomických změnách, nabízel Česko jako zemi, kam by mohli Arabové jezdit relaxovat do lázní a investovat peníze. Malušek věří, že „ropné dolary“ by mohly doputovat i do jeho kunovické firmy. V Jeddahu se setkal s ředitelem dopravní policie. Chtěl by mu prodat policejní radary, jeden ze stěžejních výrobků Rametu. „Tvářil se spokojeně. Myslím, že máme šanci uspět. Zaujalo ho, že náš radar komunikuje v arabštině, což je naše velká výhoda,“ říká Malušek. Podnik, který vznikl odštěpením od jednoho z největších strojírenských závodů tehdejšího Československa - LETu Kunovice, našel pro část své produkce významné odbytiště na Blízkém východě a dokázal na rozdíl od mateřského kolosu reagovat na zhroucení trhu bývalé RVHP. Ramet C. H. M. se zaměřuje na radiolokační výrobu, jeho obrat činí 200 milionů korun a zaměstnává 260 lidí, z toho 70 ve vývoji. Bývalý LET, zkrachovalé Letecké závody Kunovice, nyní nabízí konkurzní správce k prodeji.
Zlom v Amsterdamu.
Společnost Ramet založili v roce 1992 tři manažeři z technického úseku a ekonomické oblasti národního podniku LET. Po změně poměrů využili Bohuslav Malušek, Alois Kovář a Milan Lukáš možnosti zprivatizovat část podniku zabývající se radiolokací. „Měli jsme minimální výrobní program, skoro žádný kapitál a prázdné prostory. Trh bývalého Sovětského svazu zanikl a veškeré dodávky ustaly. První měsíce jsme přežili, protože se nám podařilo získat kooperační výrobu s tehdejší Teslou Pardubice,“ vzpomíná Malušek. Z LETu přetáhli tým lidí, který byl schopen pracovat i na jiných produktech, jež se v té době rodily. Konstruktéři firmy se zaměřili na vývoj policejního radaru. Firma získala první zakázky od českého a slovenského ministerstva vnitra v roce 1992 a začala radary sériově vyrábět. Investovala především do vývojového oddělení. „Řekl bych, že jsme vymysleli jeden z nejmodernějších radarů na světě. Před osmi lety jsme jako první představili digitální systém s CCD kamerou a elektronickým zpracováním dat. V postatě jsme nahradili klasickou fotografii digitální,“ tvrdí ekonomický ředitel. Po veletrhu policejní techniky Intertrafic v Amsterdamu se na Ramet obrátili první zahraniční zájemci. Firma zvítězila v egyptském tendru na dodávku 30 radarů pro tamní policii a manažeři společnosti se začali seznamovat s arabskou kulturou podnikání.
Příručky nelžou.
Arabové s oblibou navštěvují firmy, se kterými obchodují. Cesty jsou jen z poloviny pracovní. „Partneři přijedou i s rodinami a my se jim musíme maximálně věnovat i o víkendu. Minule tu strávili skoro měsíc. Jsou zvyklí na luxus, běžný hotel jim nestačí, chtějí to nejlepší,“ popisuje generální ředitel firmy Alois Kovář. Příručky prý nelžou. Obchodní partner musí jejich odlišnosti respektovat, obrnit se trpělivostí a očekávat, že protějšek na jednání dorazí o dvě hodiny později, protože mu do toho přišlo něco důležitějšího. Naposledy v Kunovicích „opečovávali“ bývalého egyptského policejního generála, který pro firmu pracuje jako agent. Dobrý místní zprostředkovatel je v arabských zemích jednou z podmínek úspěchu. Musí mít kontakty na policii a garantovat servis výrobků. „Ve většině arabských států vůbec nemá smysl, aby kdokoli nabízel své produkty sám. Ani to nejde, tam je to zakázané,“ vysvětluje Kovář.
Po úspěchu v Egyptě přišly další. Radary nové generace putovaly do Austrálie, Maďarska, Polska, Slovinska, Ukrajiny a na Slovensko. Malušek si nejvíce cení vítězství v tendru pro město Abú Dhabi ve Spojených arabských emirátech. Prosadili se tam v konkurenci renomovaných firem z Austrálie, Německa, Švédska či Velké Británie. České radary kontrolují v Emirátech řidiče na 504 kilometrech dálnic. Kromě Saudské Arábie se společnost připravuje nebo účastní tendrů v Kuvajtu, Alžírsku a v Kataru. Ne všude však firma uspěla. V únoru prohrála s německou konkurencí soutěž na radary pro Omán. Bezvýsledně se už několik let snaží dostat na čínský trh.
Přes Omnipol k Chemapolu.
Radary přinesly Rametu úspěch, ale zatím se mu nedaří prodat druhý nosný výrobní program – vývoj a výrobu zbrojních systémů. Zájem je, ale prodej blokují státní úřady, které musí povolit jejich vývoz. Kvůli obchodování s vojenskými radiolokátory se Ramet před sedmi lety kapitálově propojil s Omnipolem, jenž ve firmě drží 34procentní podíl. Omnipol byl tehdy součástí Chemapolu. Kovář i Malušek by na tuto etapu raději zapomněli jako na nepříjemnou kapitolu historie firmy. Dodnes jí zůstal přídomek C. H. M., což byla zkratka divize Chemapol Machinery. „Chemapol chtěl zřejmě vytvořit soubor firem, které budou pracovat v obranném průmyslu, a postupně jej budoval. Omnipol se potom separoval, a tím i my,“ vysvětluje Malušek. Dvakrát se prý setkal se šéfem Chemapol Group Václavem Junkem. „Bylo to jako v říši snů. Stamilionové zakázky? Žádný problém! Potom jsme zjistili, že jeho firma měla sedm miliard dluhů. Jedinou naší společnou akcí byl ples na Žofíně, kde se při oslavě padesátého výročí Chemapolu prohýbaly stoly s pitím,“ vzpomíná Kovář.
Skrytá válka.
Československo bývalo na špici v technice pasivního průzkumu bojiště ve vzduchu i na zemi. Ramet se snaží v tradici pokračovat. Vyvíjí a vyrábí pasivní radiolokační systémy podobné známé Věře nebo Tamaře. O tyto obranné sledovací systémy, které hlídají vzdušný či pozemní prostor do vzdálenosti až 500 kilometrů, je prý zájem ve východní Asii, na Blízkém východě, v zemích bývalého Sovětského svazu i v Africe. Ramet a Omnipol již připravovaly kupní smlouvy, ale nakonec nezískaly od ministerstva zahraničních věcí licenci. „Je to podobné jako v Číně s Věrou. Myslím si, že jde o jakousi nepsanou skrytou obchodní válku. Vojensky silnější státy brání, aby prodával zbraně někdo jiný,“ říká Kovář. Předpokládá, že firma dříve prodá prostředky osobní ochrany proti střeleckým radiolokátorům pro vojáky a průzkumníky než strategická zařízení. Vývoj v této oblasti využívá společnost i v civilním letectví. Ramet uplatnil některé základní principy softwaru a mikrovlnného záření při výrobě kompletního radaru pro řízení letového provozu. Dodává jej do Francie a do Ruska. Díky spolupráci na výrobě letištních antén málem vstoupila do kunovické firmy francouzská společnost Thomson CSF. „Thomson se snažil prodat české armádě radary dalekého dosahu, koupě Rametu byla zřejmě připravena jako offset. Jednání jsme věnovali maximální vážnost, nechali jsme celou firmu ocenit a udělat audit. V závěrečné fázi francouzská firma ustoupila. Jestli byl příčinou neúspěch v soutěži pro českou armádu nebo cena, nevím. Sumou, ke které dospěl audit, byli možná Francouzi také překvapeni,“ říká Malušek. Prý se pohybovala ve stovkách milionů korun.
