ZAHRANIČNÍ OBCHOD Polsko je nejlidnatější stát ze všech nových členských zemí Evropské unie. Přestože je jeho obrovský trh coby kamenem dohodil, české firmy měly dříve v obchodování s Polskem rezervy. Do plných obrátek se vzájemný obchod roztočil právě až po vstupu obou zemí do Unie.
ZAHRANIČNÍ OBCHOD Polsko je nejlidnatější stát ze všech nových členských zemí Evropské unie. Přestože je jeho obrovský trh coby kamenem dohodil, české firmy měly dříve v obchodování s Polskem rezervy. Do plných obrátek se vzájemný obchod roztočil právě až po vstupu obou zemí do Unie. Čím teď může polská orlice nalákat české obchodní lvy?
Polsko představuje jeden z největších trhů v rámci Evropské unie. Potenciál této země s téměř 40 miliony obyvatel je značným lákadlem i pro české firmy. Jiří Banot ze zastoupení agentury CzechTrade ve Varšavě však upozorňuje, že z této přednosti se dalo těžit v 90. letech, kdy trh ještě nebyl nasycen. Podle jeho slov atraktivita tamního trhu spočívá především v dostupnosti peněz ze strukturálních fondů, kterými lze investici podpořit. To například v Německu či Rakousku není možné.
„Ročně do Polska připluje devět miliard eur ve strategických zahraničních investicích,“ říká Remigiusz Górski, tajemník oddělení obchodu a investic polského velvyslanectví v Praze. Upozorňuje však, že trh se velmi rychle vyvíjí a zdaleka ne všichni investoři jsou schopni na tyto změny pružně reagovat.
DOMINUJE MIKROREGION SLEZSKO
Ze spolupráce tuzemských a polských firem nejvíce těží ty příhraniční. Konkrétně se jedná o vojvodství Dolnoslezské, Opolské a Slezské. Na jejich území žije přibližně čtvrtina Poláků a zároveň tyto regiony patří mezi nejbohatší v zemi. Oblast má velký průmyslový potenciál a nabízí kvalifikované pracovní síly. Kromě toho se zde daří i zemědělství a službám. Sem také v současné době směřuje nejvíce českých investic v Polsku.
Další investice putují do oblasti Varšavy, Wroclawi, Krakova, Poznaně a Lodže. „Naopak nejméně investic směřuje na východ a na sever země,“ shrnuje Górski. Podle jeho slov by však právě tyto nejchudší končiny mohly pro řadu firem představovat zajímavou investiční příležitost. „Jelikož jsou zaostalé, budou tam směřovat investice do restrukturalizace nebo výstavby nové infrastruktury či nových bytových jednotek. Poskytnou řadu šancí subdodavatelům, kteří se budou na rozvoji podílet,“ vysvětluje.
I když Polsko patří historicky k významným partnerům Česka, vzájemný obchod se nastartoval až po vstupu obou zemí do Evropské unie. Například podle statistiky ministerstva průmyslu a obchodu se v roce 2005 výměna zboží zvýšila o 45 procent. O import z Polska se zajímají hlavně menší a střední firmy. Ovšem s relativně velkým podílem zboží z této země se lze například setkat i v regálech tuzemských supermarketů a hypermarketů.
Polští obchodníci v České republice úspěšně prodávají polotovary, suroviny a spotřební průmyslové výrobky. Neodmyslitelně k nim patří potraviny, textil a obuv. Pevné místo na trhu si také nacházejí zrající sýry a másla. „Loni jsme vyvezli do Česka o pětinu více výrobků než rok předtím,“ odhaduje Dariusz Sapiňski, předseda představenstva mlékárny Mlekovita. Silnou pozici si vydobyl také výrobce rozpustných nápojů Maspex z Vadovic, který už má v Česku vlastní podniky. Maspex vyrábí a vyváží nápoje, známé v Česku pod značkou Kubík. Českým spotřebitelům chutná i koření polských výrobců Kamis a Prymat. „Loni jsme v Čechách podepsali několik větších kontraktů, díky kterým by letos náš vývoz měl stoupnout nejméně o desetinu,“ říká mluvčí Prymatu Przemyslaw Pajak. Polský deník List Rzeczpospolita tvrdí, že 48 procent českých zákazníků ochotně nakupuje zboží právě polských firem.
POTRPÍ SI NA ČESKÉ PIVO
Mezi obchodníky ještě přetrvává naivní představa, že do Polska se dá rychle prodat cokoli. „Spotřebitelé jsou náročnější a žádají kvalitní výrobek, dobrý servis a samozřejmě přiměřenou cenu,“ uvádí Jiří Banot. Dobrá jakost hraje na tamním trhu prim, proto se na exportu nejvíce podílejí výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem jsou třeba takzvané kelímkové produkty mlékárny Kunín. Oblibě se těší také české pivo. Velmi dobře se prodává například Budějovický Budvar, Krušovice a Radegast. Plzeňský Prazdroj se dokonce v Polsku vaří v licenci.
Stroje a zařízení se na tamějším trhu úspěšně zpeněží, pokud jsou spolehlivé, výkonné, s jednodušší obsluhou a údržbou. Obchodníci si potrpí na záruky, dodání náhradních dílů, zajištění servisu a výcvik polských pracovníků. Martina Pavlíková, vedoucí oddělení marketingu společnosti Papcel, uvádí, že v loňském roce vzrostly tržby firmy především proto, že se dařilo do Polska exportovat stroje pro papírenský průmysl.
JINÝ KRAJ, ALE PODOBNÝ MRAV?
Úspěchu mohou předcházet počáteční nezdary. Vyplynou ze značně odlišné obchodní kultury, než si mnohdy české firmy připouštějí. „Dospět ke vzájemné dohodě v obchodních vztazích může trvat o hodně déle, než jsou čeští podnikatelé zvyklí,“ tvrdí Banot.
Podle jeho slov je občas problematické i dodržování sjednaných podmínek. Polský obchodník se prý velmi rád a často vrací a otevírá nejrůznější témata. Není výjimkou, že po nějakém čase opět začne smlouvat o ceně. Může se ovšem také stát, že smluvní podmínky nedodrží bez jakéhokoliv varování.
Banot zdůrazňuje, že obchodní podklady je nejvhodnější představovat v polštině. Při osobním setkání je lepší používat překladatele než hovořit třetím jazykem, například anglicky. Rovněž spoléhání na znalost češtiny se pravděpodobně nevyplatí.
Polští dovozci velmi neradi obchodují prostřednictvím obchodních firem nebo zprostředkovatelů a téměř vždy hledají kontakty na přímého výrobce. To platí především u zboží investičního charakteru (například obráběcí stroje či investiční celky) nebo zboží spotřebního charakteru, tedy hlavně potravin.
JAK V POLSKU ZAČÍT
Čeští podnikatelé mají na polském trhu stejné podmínky jako Poláci. Nesetkáme se zde tak s žádnými diskriminačními opatřeními, která jsou běžná zejména v západní Evropě. Cizinec, který zde chce podnikat, se musí nejdříve zaregistrovat na příslušném místním úřadě. Ten provede zápis o jeho působení do evidence hospodářské činnosti.
Lidé bez povolení k pobytu se evidují na úřadě v místě, kde hodlají podnikat. Pokud povolení k pobytu mají, tak se musí hlásit v místě bydliště. Na jednání s úřady je dobré si s sebou vzít k nahlédnutí nájemní smlouvu k prostorám k podnikání. K žádosti o registraci se předkládá kopie pasu a platí se poplatek 100 zlotých. Zápis do rejstříku se vydává do několika dnů.
Následně je potřeba zažádat o REGON, což je obdoba českého identifikačního čísla (IČO). Přiděluje jej příslušný vojvodský statistický úřad. K žádosti se přikládá potvrzení o zápisu do rejstříku hospodářské činnosti. Potvrzení o přidělení čísla se na úřadě vydává na počkání. Rovněž je nutné si u některé z polských bank založit podnikatelský účet. Jeho číslo bude mimo jiné vyžadovat finanční úřad.
Poté se již podnikatel může na příslušný finanční úřad obrátit. Zde dostane číslo daňové identifikace NIP (obdoba českého DIČ). O číslo se musí žádat ještě před předložením první deklarace, jež se týká zálohy na daň z příjmu fyzických osob.
Každý podnikatel je v Polsku automaticky plátcem daně z přidané hodnoty VAT. Jen v některých případech je od daně osvobozen. K VAT se registruje u příslušného finančního úřadu. Za potvrzení přihlášky se platí 152 zlotých. Plátce musí každý měsíc předkládat úřadu deklaraci VAT, a to do 25. dne následujícího po každém kalendářním měsíci.
Podnikatel platí daň z příjmu fyzických osob pouze z výdělků dosažených v Polsku. Cizinec si může vybrat zdanění příjmu buď podle hospodářské stupnice, nebo ve výši 19 procent.
Povolení k pobytu je pro cizince nutné, pokud se v Polsku zdržuje déle než tři měsíce. Jestliže se vrací alespoň jednou týdně do vlasti, o povolení žádat nemusí. Povolení k pobytu se vystavuje na pět let. Poplatek za kartu pobytu je 30 zlotých. *
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O POLSKU
Úřední jazyk: polština
Měnová jednotka: 1 zlotý (PLN) = 100 grošů
Správní členění: 16 vojvodství
Členství: EU, NATO, OSN, CEFTA, CE, OBSE, OECD
Hlavní město:
Varšava Rozloha: 312 683 km2
Počet obyvatel: 38 680 000
KOLIK STOJÍ FIRMA V POLSKU
druh poplatku / výše
zápis u obecního úřadu 100 zlotých
otevření běžného účtu 20-50 zlotých
vedení běžného účtu 20-60 zlotých
registrace VAT 152 zlotých
registrace NIP zdarma
registrace REGON zdarma
Poznámka: 1 zlotý je přibližně 7,30 koruny
POLSKÉ DANĚ
typ daně sazba
daň z příjmu právnických osob (CIT) 19 procent
daň z přidané hodnoty (VAT) 22 procent
snížená sazba VAT 7 procent
Pramen: ČPOK
