Agrofert ministra financí prohrál dvacetimiliardový soudní spor s petrochemickou společností PKN Orlen o privatizaci Unipetrolu
Agrofert ministra financí Andreje Babiše utrpěl minulé úterý nepříjemnou prohru. Vrchní soud v Praze definitivně zamítl žalobu zemědělsko-potravinářskochemického koncernu Agrofert na polský PKN Orlen (Polski Koncern Naftowy).
V jednom z největších korporátních sporů minulých let jde o takřka 20 miliard korun.
Předmětem sporu je privatizace Unipetrolu.
Zamítnutí žaloby potvrdil týdeníku Euro soudce vrchního soudu Jiří Macek.
Spor Agrofertu s PKN Orlen o dvacetimiliardové odškodné řešil nejprve rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Nároky Agrofertu však zamítl, a Babiš se proto obrátil na „klasický“ soud, po kterém chtěl, aby nepříznivé rozhodčí nálezy zrušil. Městský soud v Praze ale jeho žalobu na začátku loňského roku zamítl. Následovalo odvolání k vrchnímu soudu, ani ten však pro argumenty Agrofertu neměl pochopení. Věc sice v úterý skončila pravomocným rozsudkem, spor však bude s největší pravděpodobností pokračovat u dalších soudních instancí. „Čekáme na písemné vyhotovení rozsudku. Poté zvážíme možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu,“ řekl týdeníku Euro bez dalších podrobností mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Za 15 a nazdar
Také vítězní Poláci byli struční. „Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze vyhlášené v úterý 7. dubna potvrzuje postoj PKN Orlen, že rozsudek vydaný rozhodčím soudem dne 21. října 2010 byl správný a že tu není žádný prostor pro jeho revizi,“ zní oficiální stanovisko společnosti s dodatkem, že postup vůči Agrofertu byl „v souladu s právem a v nejlepším zájmu firmy“.
Spory Agrofertu se společností PKN Orlen mají kořeny ve více než deset let staré privatizaci Unipetrolu. Vláda současného prezidenta Miloše Zemana v prosinci 2001 rozhodla, že prodá třiašedesátiprocentní státní podíl v Unipetrolu za 361 milionů eur (tehdy asi 11,7 miliardy korun) Babišovu Agrofertu. Jenže Babiš tolik platit nechtěl a snažil se ze státu „vyrazit“ dodatečnou slevu. Vláda to však odmítla a z prodeje sešlo. „Byl jsem hlupák, když jsem Unipetrol nekoupil. Měl bych to za jedenáct miliard a s výkupem drobných akcionářů za patnáct – a nazdar. Z dnešního pohledu se mi to už zdá levné,“ okomentoval své rozhodnutí Babiš po letech.
Jenže chyba se stala a vláda – tehdy už Špidlova – se do privatizace pustila znovu. Ministři v dubnu 2004 přiklepli Unipetrol za celkem 14,7 miliardy korun polskému Orlenu, který úzce spolupracoval s Agrofertem a americkou ropnou společností Conoco. Pro další vývoj příběhu je důležitý fakt, že Orlen Agrofertu slíbil, že mu výhodně odprodá kontrolní balíky v pěti dcerách Unipetrolu: Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Ovšem Orlen po úspěšné privatizaci Babiše z domluveného byznysu „vyšoupl“ a nic mu neprodal. Z ekonomického hlediska to nejspíš bylo velmi rozumné rozhodnutí – například Kaučuk (dnes Synthos Kralupy) byl ve smlouvách s Babišem oceňován na 1,6 miliardy korun, Orlen jej však v létě 2007 prodal polské chemičce Dwory za 5,5 miliardy.
Náhrada škody
Výsledkem bylo několik arbitráží iniciovaných Agrofertem. V nich Babišův holding uspěl pouze jednou – v roce 2009 mu musel Orlen za odstoupení od smluv zaplatit zhruba 2,45 miliardy korun. Ostatní dopadly pro Agrofert špatně a soudy pak začaly řešit, zda arbitráže zrušit, či ne. Tu nejdůležitější z nich – dvacetimiliardovou o náhradu utrpěné škody – Babiš v úterý u vrchního soudu ztratil.
Babišův holding uspěl pouze jednou. V roce 2009 mu musel Orlen za odstoupení od smluv zaplatit zhruba 2,45 miliardy korun.
O autorovi| Václav Drchal • drchal@mf.cz Jiří Zatloukal • zatloukal@mf.cz
