Znáte Carcassonne, francouzské město slavné tím, že má dosud středověké opevnění? To je toho, něco podobného je v polském Paczkówě taky, a to skoro na dohled od našich hranic.
Cesta se zvedá do mírného kopečka, vlevo kaštany, po pravé ruce kamenná zeď, která pokračuje pořád dál a dál. Je nekonečná, jako je nekonečný každý ovál. Kdysi, ještě v hlubokém středověku, řekl zřejmě ten, kdo přestavoval vesnici na město: „S pomocí boží, bude mít tvar vajíčka, a hotovo.“ Bylo rozhodnuto. Nevolníci navozili kamení a postavili oválné hradby Paczkówa. Na stejném půdorysu jako v roce 1350 stojí i teď. Obepínají staré město jako hráz. A na svém místě zůstaly snad jen náhodou. Když v předminulém století přestaly všude v Evropě hradby mít svůj význam a města je začala bořit, v Paczkowě snad byli mimo doslech, nebo se zrovna popíjelo. Výsledkem však bylo, že když Evropa hradby bourala, Paczkowští se přeslechli a řekli si: „Tak je taky obnovíme.“ Možná však za tím nebylo žádné nedorozumění. Některá jiná malá města, například Polička či německý Weiden, hradby tehdy také obnovila: lokální patriotismus, vlastenectví a romantismus sehrály svou roli tam, kde staré opevnění nepřekáželo železnici či rostoucím továrnám.
A tak má Paczków dodnes hradby. Už to však není to, co kdysi. To je vidět hned na první pohled: hradby přece jen dost okousal zub času. V nejlepších dobách byly prý devět metrů vysoké, což byla na tak malé městečko úctyhodná výška. Dnes jsou někde poloviční. Kdysi býval Paczków hotovou pevností. Na vrcholu jej po celé délce lemovala dřevěná galerie. Zvenčí jej obemykal vodní příkop a ještě jeden hradební prstenec. Přesto Paczków někdy v roce 1430 dobyli a vyplenili husité.
Obejít hradby nezabere moc času. Ve středověku byla města maličká a Paczków byl ještě menší. Jeho hradby po obvodu měří 1200 metrů. Je to tedy krátká procházka a člověk stihne okouknout opevnění zvenčí i zevnitř. Kamenné opevnění už sice není, co bývalo, ale přesto vypadá impozantně. Ten dojem vyvolávají tři brány s opravdu vysokými věžemi, jež vypadají, že na malý Paczków narostly až příliš. Ale totéž platí i o mohutném kostelu uvnitř města, jenž byl očividně stavěn pro všechny případy jako pevnost. Hradby kdysi také zpevňovalo čtyřiadvacet půlkulatých bašt, dnes byste jich napočítali jen devatenáct.
Projít se kolem hradeb stojí celkem za to. Člověk přitom objeví i fígle středověkých stavitelů fortifikací. Jedna z vyšších bašt, takřka věž, střežící výjezd do ulice Wojska Polskiego, nemá zezadu vůbec nic. Zepředu vypadá jako normální věž, zezadu však návštěvník zjistí, že je dutá. Věže je prostě jen půlka, jako když shora dolů rozříznete válec. Proč taky ne: vyjde to levněji a nepřítel zezadu, z města, obvykle neútočí.
Nebýt hradeb, věží, věžiček a bašt, nebyl by asi Paczków na žádné turistické mapě. Je to ospalé město, kde lišky dávají dobrou noc. V půl šesté večer je náměstí jak vymetené. Člověk má aspoň při prohlídce klid. Ani v kavárně na náměstí není plno. Jmenuje se příhodně - Kawiarnia Carcassonne.
Do Paczkówa lze dojet přes Náchod a Kladsko (Klodzko), což je asi 70 kilometrů. Kdo to však má blíž přes okres Jeseník, může využít přechodu v Bílém Potoce, odtud jsou to asi tři kilometry.
