Dodá nový člen unii dynamický ...
impuls, nebo sám sklouzne do byrokratické pasti pomalého růstu?
Časně ráno 1. května vyvěsil polský premiér Leszek Miller modrou vlajku se zlatými hvězdami Evropské unie nad bránu svého rozlehlého sídla z devatenáctého století. Patnáct let poté, co se Polsko zbavilo komunismu a nastoupilo na cestu složitých ekonomických změn, se nyní konečně stává členem Evropské unie – jako konečné potvrzení, že je skutečně dospělou liberální demokracií s dynamickou ekonomikou volného trhu. “Jde o zlom v našich dějinách,” říká bývalý komunista Miller. “Konečně se vracíme k Západu.”
Polsko je jednoznačně největší z deseti povětšinou středo a východoevropských zemí, jež se 1. května staly členy společného trhu. Se 38,6 milionu obyvatel a hrubým domácím produktem ve výši 230 miliard dolarů představuje více než polovinu nových občanů unie a jednačtyřicet procent jejich celkového HDP. Podle mnoha západních politiků a úředníků je právě přistoupení charakteristickým rysem rozšíření EU. “Rozšíření bez Polska by bylo nemyslitelné,” tvrdí německý kancléř Gerhard Schröder.
Budoucího vývoj Polska bude rozhodující také pro dějepis: až bude popisovat, zda bylo rozšíření úspěchem, nebo prohrou. Polsko díky své rozloze a rozhodnosti, se kterou zatím hájilo své zájmy v Bruselu, získalo něco jako vůdčí úlohu ve střední a východní Evropě. Jestliže se tato země naučí hrát konstruktivní roli při rozhodování a udrží si svůj ekonomický růst, mohla by pomoci povzbudit unii, která v posledních letech ztratila hodně ze své vitality. Růst polského HDP, který byl v letošním roce téměř šest procent, je v každém případě svižnější, než co může nabídnout EU sama. Odrazem tohoto úspěchu je více než sedmdesátiprocentní nárůst indexu varšavské burzy cenných papírů v loňském roce.
Výsledek experimentu určí i jiná věc. Dnes existují dvě Polska, která spolu soupeří. Jedním z nich je Polsko plné nejrůznějších podnikatelů, tvrdě pracujících, vzdělaných dělníků a nadšených zahraničních investorů, kteří za posledních čtrnáct let do země nalili asi 70 miliard dolarů. Tato část by Evropě mohla dát potřebnou injekci a provětrat věci v Bruselu – donutit EU, aby se vyrovnala s tvrdší konkurencí ze strany nových členů. Druhé Polsko představuje jakýsi kvazi-nefunkční politický systém naroubovaný na komunistický sociální stát a byrokracii žijící z formulářů. Stát, který nutí žadatele čekat až 230 dní na založení podniku, a země s největším podílem rozpočtového schodku na HDP v Evropě (letos by mohl dosáhnout 7,5 procenta). Toto Polsko není dokonce schopné vybudovat ani slušnou silnici z Varšavy do Gdaňsku. “Těžko si představíte něco horšího, než je polská byrokracie,” říká Piotr Bielski, ekonom Banky Zachodni WBK ve Varšavě. Představa, jak se arogantní systém sloučí s anonymní byrokracií Bruselu, dělá starosti mnoha informovaným Polákům, kteří se obávají, zda země dokáže udržet své tempo v růstu a transformaci. “EU nám nabízí šanci, ale nedává žádné záruky,” říká bývalý polský ministr financí Leszek Balcerowicz, který je nyní šéfem Polské národní banky.
Polsko se může zkusit poučit z předchozích případů úspěšného vstupu do EU. Španělsko začalo po vstupu v roce 1986 vzkvétat díky tomu, že vláda dokázala šikovně využít fondů z EU, úspěšně restrukturalizovala státní finance a pokračovala v deregulaci a liberalizaci ekonomiky. Výsledkem byl prudký růst, zvýšení životní úrovně a po období bolestivé restrukturalizace také nižší nezaměstnanost. Nyní je ve Španělsku HDP asi 22 500 dolarů na obyvatele , což je téměř 90 procent průměru EU. Naproti tomu polský HDP na obyvatele představuje méně než šest tisíc dolarů. “Pokud bychom dokázali to co Španělé, byli bychom velmi šťastní,” říká Janusz Onyszkiewicz, člen Centra pro mezinárodní vztahy ve Varšavě a bývalý ministr obrany. Nicméně Polsko by se stejně tak mohlo vydat cestou Řecka, které vyplýtvalo miliardy z evropských dotací na podporu státních podniků.
Poláci si ekonomické výzvy uvědomují. Členství v Evropské unii však vnímají jako možnost, jak znovu získat své historické místo v srdci Evropy. Ačkoli Polsko jako země přestalo po rozdělení mezi Rakousko, Prusko a Rusko v roce 1795 existovat na více než 120 let, bylo tradičně mocnou a tvořivou silou Starého světa. Poláci dodnes rádi vypočítávají historické a vědecké úspěchy svých rodáků. Evropané věřili, že Země je středem vesmíru, dokud Mikuláš Koperník, významný astronom původem z polské Toruně, v šestnáctém století nedokázal něco jiného. Když západní civilizaci na konci sedmnáctého století ohrožovali turečtí a tatarští nájezdníci, polský král Jan III. Sobieski přišel na pomoc s vojskem, které zničilo otomanskou armádu v bitvě u Vídně v roce 1683. První ženou, která získala Nobelovu cenu, byla Polka Marie Curie-Sklodowská, která v roce 1898 objevila prvek rádium. “Polsko se vstupem do EU navrací do hlavního proudu západní Evropy,” říká George Swirski, ředitel pro střední Evropu soukromé kapitálové společnosti Advent International, která nedávno vstoupila na polský trh. “A to je věc, která nachází odezvu v polské duši.”
Léčba šokem
Právě možnost znovu se stát součástí Západu je důvodem, že boj proti komunismu - a těžké oběti nutné při restrukturalizaci zhroucené ekonomiky - stál za to. “Klesla naše životní úroveň, vzrostla nezaměstnanost,” vzpomíná Marlena Malecka, sekretářka z Varšavy, která od doby, kdy Balcerowicz zahájil program ekonomické transformace šokovou terapií v roce 1990, zažila nezaměstnanost dvakrát – jednou na deset měsíců a jednou na šest. “Ale vydrželi jsme to, protože jsme věděli, že je to nutné, abychom se mohli znovu spojit se Západem, kam patříme.”
Optimisté doufají, že Polsko se v nové, rozšířené Evropě, která má od 1. května dvacet pět členů, stane ekonomickou a politickou mocností. Polsko překonává staré členy EU vedle růstu i v mnoha dalších ekonomických ukazatelích. Průměrné mzdové náklady 5,35 dolaru na hodinu představují méně než šestinu německých mezd, což Polsku dává značnou konkurenční výhodu při vábení výrobních podniků ze zahraničí. Očekává se, že produktivita v letošním roce poroste o více než 3,7 procenta, což je dvojnásobek současného průměru EU. Jacob de Tusch-Lec z londýnské pobočky společnosti Merrill Lynch & Co. si myslí, že přijetím Polska a jeho rychle rostoucích sousedů se situace v západní Evropě radikálně změní. “Zatím jsme se soustředili na to, jak Západ ovlivní je (nové členy),” uvažuje de Tusch-Lec a dodává, “Ale možná jsme se spletli.”
Polsko zřejmě změní i politiku EU. Někteří vládní úředníci předpovídají, že Poláci do Bruselu přinesou nové myšlení a čerstvé nápady, které oživí stojaté vody evropské byrokracie a vychýlí těžiště EU z osy Paříž-Berlín. Ačkoli polská vláda musí nejprve vyřešit problémy s vlastním rozpočtem, analytici očekávají, že spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy podpoří britský styl liberální ekonomické politiky na úrovni EU. “Evropská komise bude konfrontována s novým způsobem myšlení,” říká Michael Rogowski, prezident Federace německých průmyslníků. Rostoucí konkurence stále produktivnějších polských výrobců s nízkými náklady vystupňuje tlak na firmy v dosavadní Evropské unii, aby provedly restrukturalizaci a snížily náklady. Polské společnosti v lednu získaly zvláštní pobídku, když vláda snížila daň právnických osob z 27 na 19 procent. “Zavál nový vítr, který vyvolá větší konkurenci v Evropě,” tvrdí Rogowski.
Nebude ovšem snadné, aby Polsko do evropského klubu zapadlo. Čtyřicet let komunismu vytvořilo řadu odlišných politických priorit a odlišných názorů. To je hlavní důvod, proč je země tak vášnivě proamerická, což znepokojuje Německo i Francii. Je také připravená tvrdě hájit své zájmy. Loni na podzim Polsko odmítlo podpořit navrhovanou Evropskou ústavu, protože by oslabila jeho hlasovací právo v Radě EU, nejdůležitějším rozhodovacím orgánu Unie. Tím rozzlobilo Německo a Francii, které politickému rozhodování dominovaly. Mnozí se velmi obávají, že experiment s rozšířením může skončit chaosem provázeným pomalejším, rozhádanějším rozhodováním v Bruselu a nevraživostí a nedůvěrou mezi starými a novými členy.
Právě ve chvíli, kdy Polsko vstupuje do EU, jsou jeho vlastní politické záležitosti neuspořádané. Miller 2. května, jen den po vstupu země do EU, odstoupil v odpověď na rozhodnutí 21 členů polského parlamentu ze dne 27. března opustit jeho Svaz demokratické levice (SLD) a vytvořit novou stranu. Analytici už měsíce očekávali, že nepopulární Miller, který byl premiérem v době prudce rostoucí nezaměstnanosti a stoupajícího schodku rozpočtu, odstoupí. Jeho Svaz demokratické levice, který vládne v koalici s odbory, byl oslaben kvůli obviněním z korupce a kritice, že nezvládá ekonomiku a hádá se s koaličním partnerem a opozicí ve vlastní straně. Odchod Millera politickou nejistotu jen zvýší. “Polsko potřebuje stabilní vládu, která provede reformu veřejných financí, sníží byrokracii a zajistí, aby peníze z Bruselu byly využity co nejvýhodněji,” říká Richard Mbewe, hlavní ekonom varšavské společnosti obchodující s devizami Warszawska Grupa Inwestycyjna. “Ale já nejsem přesvědčen, že takovou vládu získá.” To by se mohlo stát jedním z největších problémů Polska, protože každá nově vytvořená vláda se bude snažit prosadit radikální škrty ve státních výdajích a podpořit udržitelný růst. Jedna z nově rostoucích politických stran, Sebeobrana, dokonce hodlá zvrátit některé reformní kroky a znovu přezkoumat prodej státních společností podnikatelům a cizincům.
Výsledky rozšíření se nakonec budou měřit hlavně v ekonomických ukazatelích. Na jedné straně Poláci udělali v přípravě pro vstup do EU značný kus práce. Poté, co se jejich ekonomika v letech 2001 - 2002 v podstatě zastavila, nyní díky slabému zlotému a prudkému růstu produktivity roste rychleji, než mnozí předpokládali. Vývozy se rekordně zvýšily díky oslabování polské měny vůči euru. Průmyslová výroba podporovaná silnou zahraniční poptávkou vzrostla v únoru meziročně o osmnáct procent. Současně se k lepšímu změnila struktura polského vývozu. Uhlí, síra a koks nyní tvoří jen 4,5 procenta celkového exportu, zatímco v roce 1990 to bylo osmnáct procent. Export strojů, automobilů, lodí a domácích spotřebičů podstatně vzrostl. Počet fiatů, opelů a volkswagenů vyrobených v Polsku a prodaných do EU byl v lednu a únoru tohoto roku o 69 procent vyšší než ve stejném období loňského roku. Asi 57 procent exportu vytváří cizí firmy, což dokazuje, jak zahraniční investice stimulují ekonomiku.
Pilné včeličky
Mnoho firem v posledních letech dramaticky zvýšilo produktivitu. Před pěti lety polští dělníci produkovali jen čtyřicet procent toho, co jejich protějšky v Unii. Nyní se tento údaj blíží padesáti procentům. Výrobci domácích spotřebičů, nábytku, náhradních dílů pro automobily a oceli zlepšili mezinárodní konkurenceschopnost. Například největší polská energetická společnost PKN Orlen. Kdysi byla synonymem pro neschopnost, ale generální ředitel Zbigniew Wrobel ji transformoval, zeštíhlel řídící strukturu, snížil náklady a zadal zaměstnancům individuální výkonnostní cíle. Předloni firma koupila 495 benzinových čerpadel v Německu a nyní se snaží získat českou petrochemickou společnost Unipetrol.
Mnozí Poláci se stávají nadšenými podnikateli. Od pádu komunismu vzniklo více než milion a půl malých a středních podniků. “Přejeďte hranice do Polska a uvidíte ohromující množství reklam na výrobky malých firem,” říká Dariusz Kociolek, generální ředitel úspěšné společnosti Bolix vyrábějící stavební výrobky, která sídlí ve městě Zywiec na jihu Polska. “Dejte polským podnikatelům šanci a půjde jim to dobře.” Mezi úspěšné patří i společnosti Air Polonia a Kross Bicycles. Společnost Kross byla založena v roce 1990 a nyní je druhým největším výrobcem jízdních kol v Evropě. Společnost Delphia Yachts do EU vyváží více než devadesát procent svých motorových člunů. Společnost ComArch prodávající informační technologie zase loni zvýšila prodej softwaru o 30 procent, na hodnotu 65 milionů dolarů.
Vstup do Evropské unie by měl pro polské firmy znamenat značný impuls k růstu. Polská ekonomika je samozřejmě do evropské již plně integrována a většina sektorů je již mnoho let otevřena zahraniční konkurenci. Zbývající celní překážky, zejména v oblasti zemědělství, zmizely prvního května a polští zemědělci tak získali neomezený přístup na jednotný evropský trh. S ním by se mohl vývoz potravin v příštích třech letech zvýšit až na trojnásobek, tedy na dvanáct miliard dolarů. Se zrušením celních formalit se usnadní i přeprava zboží do zemí patnáctky. “Dostat se přes německou hranici s tím vším čekáním a papírováním trvalo deset i více hodin,“ tvrdí řidič kamiónu Dariusz Wojtyna, který pravidelně jezdí na trase Katovice-Frankfurt. “Teď už budu ukazovat jen občanský průkaz, takže bych měl hranici přejet za pár minut.“ Podle ekonomů by mohl volný přístup na jednotný trh zvýšit obchod až o čtyři procenta ročně. Polsko má po 1. květnu také nárok na celou škálu finančních prostředků z Bruselu. Podle Evropské komise získá Polsko do roku 2006 ve formě zemědělských dotací, grantů na podporu restrukturalizace průmyslu a jiných plateb čtrnáct až šestnáct miliard euro. Analytici odhadují, že by transfer financí z Bruselu mohl zvýšit růst HDP v nejbližších letech až o jedno procento ročně. Jedním z největších příjemců zdrojů ze strukturálních fondů bude školství – což je velmi důležité, protože právě zvýšené výdaje na školství přispěly k úspěšnému rozvoji Španělska a Irska v rámci EU.
Navíc se očekává, že zahraniční investoři začnou do Polska po jeho vstupu do EU směrovat více peněz. V uplynulých deseti letech přitáhla Varšava nejvíc přímých zahraničních investic ze všech zemí v regionu. Avšak při přepočtu na jednoho obyvatele je s 1277 dolary až na konci pomyslného žebříčku, za Českou republikou s 3494 dolary a Maďarskem s 1888 dolary na osobu. Země je také velmi zranitelná co se týče konkurence, zejména ze strany Číny. V roce 2000 směřovalo do Polska 10,6 miliardy dolarů přímých zahraničních investic, ale v loňském roce už jen 6,4 miliardy dolarů. Britský výrobce automobilů MG Rover v současné době vyjednává o koupi automobilky Daewoo-FSO situované poblíž Varšavy. V případě, že nedosáhne dohody dle svých přestav, je připraven odejít do Číny. Tento rok by měl být z pohledu zahraničních investic lepší. Firma Whirlpool se rozhodla investovat 120 milionů dolarů do nové továrny na kuchyňské spotřebiče ve Wroclawi, průmyslovém městě na jihozápadě Polska. Pro investice se před časem rozhodli také italský výrobce bílé techniky Merloni Elettrodomestici a španělský producent elektrospotřebičů Fagor. Vládní úředníci tvrdí, že by se letos mohla celková hodnota přímých zahraničních investic vyšplhat na dvanáct miliard dolarů. Soukromé investiční fondy hledají nové příležitosti. Příkladem může být Advent International, který nedávno zaplatil za výrobce barev a omítek Bolix 40 milionů dolarů. Investorům se však čím dál méně líbí polské byrokratické překážky. Firmy musí každý měsíc předkládat daňová přiznání a každé úřední rozhodnutí trvá nesnesitelně dlouho. Protahovaná vyjednávání mezi vládou a anglo-indickým ocelářským gigantem LNM Group o prodeji ocelářského koncernu Polskie Huty možná byla příčinou březnové prohry Polska v souboji o investici korejské automobilky Hyundai Motor. Polsko nezískalo v posledních třech letech žádnou ze tří největších automobilových investic regionu. Hyundai a PSA Peugeot Citroën si vybraly Slovensko kvůli nižším daním a lepší infrastruktuře. Toyota zamířila do České republiky. Zahraniční investoři doufají, že teď se Polsko probudí. “Tato země může nabídnout tolik, že je opravdu trestuhodné, když souboj o automobilové továrny prohrála,” říká Mark Bardsley, ředitel firmy Provident Polska, dceřiné společnosti britského poskytovatele spotřebních úvěrů firmy Provident.
Polsko bude litovat dne, kdy o automobilky přišlo. Potřebuje každé pracovní místo, které potenciální investoři vytvoří. Navzdory rychlému růstu ekonomiky v uplynulých dvou letech dosahuje nezaměstnanost dvaceti procent. Důvod je zřejmý: velké firmy zvyšují konkurenceschopnost a proto pokračují v propouštění. Produktivita tak sice roste, ale zvyšuje se i počet nezaměstnaných. Varšava doufá, že volné pracovníky brzy pohltí nové firmy. Do té doby ovšem musí státní pokladna vydat každý rok miliardy na podpory v nezaměstnanosti.
Bez ohledu na tyto nepříjemnosti má Polsko novou naději. Firma Gillette se právě rozhodla umístit výrobu a distribuci pro celou Evropu do Lodže. Nízké náklady, vysoká efektivita a výborná pracovní síla byly natolik přitažlivé, že nebylo možné odolat. Po vstupu do Evropy bude mít Polsko určitě šanci i v dalších bojích.
Nová Evropská unie Změny po 1. květnu
- Mizí cla a další hraniční formality a firmy z nových členských států mají neomezený přístup na jednotný evropský trh.
- Padají poslední omezení vývozu zemědělských produktů do stávajících členských států Evropské unie a trhy se otevírají zemědělcům z nových členských států. Občané nových členských států mohou neomezeně cestovat jen s občanskými průkazy místo pasů a budou na hranicích využívat rychlejší pruhy pro občany EU.
- Noví členové poprvé vyšlou do Bruselu své vlastní komisaře, a budou tak mít vliv na politické rozhodování.
- Novým členům se otevřou další fondy EU na projekty infrastruktury, zlepšení životního prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti.
Pramen: BusinessWeek
Polsko - důležitá statistika
- Počet obyvatel 38,6 milionů
- HDP 227 miliard dolarů
- HDP na obyvatele 5943 dolarů
- HDP na obyvatele vzhledem k průměru EU 41 procent
- Podíl zemědělství na tvorbě HDP 3,1 procenta
- Podíl zaměstnanců v zemědělství 26,3 procenta
- Podíl vývozů do EU 70 procent
Pramen: BusinessWeek
Klíčové momenty dramatické polské historie
- 1683 Polský král Jan III. Sikorski porazil otomanská vojska a osvobodil obléhanou Vídeň
- 1795 Konec nezávislosti, když Rakousko, Prusko a Rusko dokončí Trojí dělení Polska
- 1918 Konec I. světové války a obnovení Polska
- 1939 Polsko je napadeno Německem a Sovětským svazem a rychle poraženo
- 1945 Rudá armáda vyhnala Němce a nastolila komunistickou vládu
- 1978 Karol Wojtyla je zvolen papežem a přijímá jméno Jan Pavel II.
- 1980 Celonárodní stávky vyvrcholí obsazením Leninových loděnic v Gdaňsku, vznik odborového hnutí Solidarita
- 1985 Michail Gorbačov se stává tajemníkem sovětské komunistické strany a podporuje liberalizaci
- 1989 Hnutí Solidarita vedené Lechem Walesou vítězí v polosvobodných volbách. Tadeusz Mazowiecki se stává prvním postkomunistickým premiérem.
- 1990 Ministr financí Leszek Balcerowicz zahajuje program ekonomické reformy – léčbu šokem.
- 1999 Polsko vstupuje do NATO
- 2004 Polsko se stává členem EU
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Irena Vičarová, Jana Fantová, www.LangPal.com
