Na místo tragédie, k níž došlo 23. září 1938, je velmi dobře vidět z protějšího svahu. V dlouhodobém pronájmu od pozemkového fondu jej má Jaroslav Třešňák. Do vybydleného zákoutí Frýdlantského výběžku přišel hospodařit už v roce 1996. Teď by však o čtrnáctihektarovou louku mohl přijít.
Svah se stal součástí velkého balíku pozemků, které se Česká republika chystá nabídnout Polsku. Tím by se měla napravit „křivda“ z roku 1958, kdy došlo k narovnání československých hranic. Čára se sice zkrátila, ovšem Varšava přišla o 368 hektarů půdy.
Dlužno dodat, že Praha by spor raději vyřešila penězi. O tom ale nechce polská strana ani slyšet. Argumentuje ministerskou dohodou z roku 1992 podepsanou Jiřím Dienstbierem starším, kdy se domluvilo, že komunistické překreslení hranic vyřeší pouze naturálie.
Ostatně o neoblomnosti Varšavy se v roce 2005 přesvědčila vláda Jiřího Paroubka. Tehdejší premiér nabídl Polsku několik desítek milionů korun. Neúspěšně.
Neformální jednání
A i když už české úřady sepsaly seznam potřebných pozemků (převážně v majetku státu, bez silnic či trafostanic), není vůbec jasné, kdy k předání pohraniční půdy dojde.
„Česká republika v současné době nepředpokládá zahájení projednávání mezinárodní smlouvy ani ústavního zákona, kterým je změna státních hranic podmíněna,“ reaguje Ondřej Krátoška z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Právě tenhle resort bude půdní vyrovnání zastřešovat. V současnosti pokračují expertní jednání na neformální úrovni,“ dodává.
Přečtěte si seriál o pozemkových magnátech v Česku:
Komu patří Česko: nejvíc pozemků v Česku má Radovan Vítek
Komu patří Česko 2: Euro představuje 1000 největších majitelů pozemků
Komu patří Česko 3: zemědělské pozemky ovládla komunistická šlechta
Komu patří Česko 4: církve získaly v rámci restitucí přes 116 tisíc hektarů
Komu patří Česko 5: od vstupu do EU vzrostla cena půdy trojnásobně
Kromě zemědělců, kteří dnes na vytipovaných pozemcích hospodaří, neustálá diskuse o vrácení půdy znervózňuje i starosty. Chudé radnice v česko-polském pohraničí jsou proti tomu, aby se zmenšovaly jejich katastry. Obávají se snížení příjmů ze státní kasy navázaných na celkovou výměru obcí.
Od června 2011 proto starostové vesnic a měst, z jejichž pozemků by se mělo řezat, spolupracují. Po české vládě žádají, aby Polsku nenabízela území s kvalitní ornou půdou či lesy. A aby respektovala postoj radnic, které s vydáním půdy nebudou souhlasit.
Kdy dojde trpělivost
Kompletní seznam nabídnutých pozemků má Varšava k dispozici od podzimu 2014. Česko ani Polsko se však ke konkrétním dotazům nevyjadřují, mezinárodní debata probíhá v utajeném režimu. K odtajnění došlo jen v případě několika pozemků, aby úředníci mohli jednat s jejich uživateli. Konkrétně jde třeba o 40 hektarů v oblasti jesenické Bílé Vody a Kolnovic.
I zdejší starostové a podnikatelé protestují. Jedni upozorňují, že ztratí pozemky vhodné k budoucí výstavbě rodinných domů, zemědělci tvrdí, že nebudou mít dost sena pro dobytek.
Narovnání hranic v roce 1958 tak sice zkrátilo pochůzky pohraniční stráži, avšak dnes rozdmýchává mezinárodní spor. A těžko odhadnout, jak velkou mají Poláci trpělivost.
