Polská vláda chystá zákon, který má podle jejích odpůrců ztížit práci kritickým médiím. Podle listu listu Gazeta Wyborcza (GW) návrh počítá mimo jiné s "polonizací" médií, čili omezením podílů zahraničních vlastníků.
Ministerstvo kultury podle deníku připravuje návrh normy, který počítá s tím, že polské televize, vydavatelství a mediální domy budou muset mít většinové polské vlastníky. Zahraniční majitelé budou mít povoleno ovládat nejvýše dvacetiprocentní podíl v mediálních společnostech. Návrh by měl být zákonodárcům předložen po parlamentních prázdninách v září, uvedl list.
V případě jeho schválení se hlavní obětí může stát televize TVN většinově vlastněná americkou mediální firmou Scripps Networks Interactive. Její zpravodajský kanál TVN24 je dlouhodobě velmi kritický k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS), jejíž předseda Jaroslaw Kaczyński se o něm již mnohokrát velmi nelichotivě vyjádřil a vláda údajně v minulosti jednala i o jeho odkoupení.
Polská policie prý špehuje demonstranty a opozici. Čtěte více
Právě Kaczyński se nedávno kriticky zmínil o tom, že média negativně informují o polských zájmech a upřednostňují zájmy svých vlastníků, což by prý silnější zastoupení polských majitelů pomohlo vyřešit. Šéf konzervativní PiS prohlásil, že vedle kontroverzní reformy polského soudnictví je „dekoncentrace“ vlastnictví polských médií hlavním úkolem současné vlády.
Podle liberálního listu se však Varšava může kvůli novému zákonu ocitnout v dalším střetu s Bruselem, neboť unijní pravidla chrání zájmy evropských vlastníků. Mezi těmi jsou v případě polských médií především německé společnosti, které vlastní například řadu regionálních deníků.
Vládní tlaky na nezávislost polských novinářů znepokojily ve čtvrtek rovněž Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která vyzvala polský kabinet ke „zdrženlivosti“ v reakci na knihu investigativního reportéra GW Tomasze Pionteka Maczierewicz a jeho tajemství. V ní obviňuje ministra obrany Antoniho Maczierewicze z dlouholetých kontaktů na ruskou mafii i vojenské rozvědky. Ministerstvo na novináře podalo trestní oznámení, na jehož základě může být za „hrozby veřejnému činiteli“ odsouzen až ke třem letům vězení.
Čtěte také:
ČLÁNKY DO MAILU