Polská vláda dnes navrhla vlastního kandidáta na funkci předsedy Evropské rady. Podle listu Gazeta Wyborcza to oznámilo ministerstvo zahraničí. Místo polského expremiéra Donalda Tuska by Varšava chtěla, aby v čele rady stanul europoslanec Jacek Saryusz-Wolski. Nového šéfa summitů Evropské unie budou představitelé členských zemí vybírat příští týden na vrcholné schůzce v Bruselu.
„Ministerstvo zahraničních věcí (Polska) dnes zaslalo nótu ministerstvu zahraničních věcí Maltské republiky, ve které formálně oznámilo kandidaturu polského europoslance,“ citovala Gazeta Wyborcza z tiskového prohlášení polské diplomacie. Malta v tomto pololetí unii předsedá.
Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński už tento týden oznámil, že Tusk, kterému končí funkční období v květnu, nemůže v žádném případě počítat s tím, že ho Varšava podpoří v kandidatuře na další mandát. Tuska označil Kaczyński za politika, „který porušuje základní pravidla Evropské unie“ a takový člověk podle něj nemůže být předsedou Evropské rady.
Ministr zahraničí Witold Waszczykowski dnes Tuska označil za „vůdce totální opozice“ vůči jeho straně PiS. Szaryusz-Wolski je podle něj naopak „garantem nezávislosti“.
Mezi bývalými polskými premiéry Tuskem a Kaczyńským panuje dlouhodobé nepřátelství. Kaczyński viní Tuska mimo jiné z podílu na smrti svého bratra a prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul roku 2010 při leteckém neštěstí státní delegace v Rusku.
V Polsku se nedávno proti vládě protestovalo. Čtěte více:
V Polsku se čekají další protesty. Jednat bude i prezident
Poláci protestují již třetí den. Poslanci blokují jednací sál
Ve Varšavě protestují tisíce lidí. Ministr vnitra mluví o puči
Kandidát vlády Szaryusz-Wolski není členem Kaczyńského strany PiS, ale stejně jako Tusk opoziční Občanské platformy (PO). Od roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do EU, je europoslancem. Od nástupu Kaczyńského PiS k moci ale podle britského listu The Financial Times usiloval o sblížení s touto konzervativní stranou.
Mluvčí Občanské platformy Jan Grabiec už informoval, že se předsednictvo na žádost předsedy Gregorze Schetyny rozhodlo vyloučit Saryusze-Wolského ze strany. Znamená to rovněž jeho vyloučení z Evropské lidové strany, dodal mluvčí.
O možné nominaci Saryusze-Wolského už dříve informoval právě The Financial Times. Šéfka kabinetu premiérky Beaty Szydlové Beata Kempaová to ale ještě v úterý označila za spekulace. List informoval také o tom, že Szydlová zjišťovala v uplynulých dnech, zda by kandidát její vlády získal podporu. Proti Tuskovi se údajně bylo ochotné postavit pouze Maďarsko.
Tuskova budoucnost byla také jedním z témat čtvrtečního jednání premiérů zemí visegrádské čtyřky ve Varšavě. Český premiér Bohuslav Sobotka po něm uvedl, že se země na jednotném postoji neshodly. Česko podle něj Tuska podporuje, a to jak kvůli dosavadní dobré zkušenosti s ním, tak i proto, že je jediný představitel nových členských států v čele institucí EU. Podle polských médií i britského FT má Tusk podporu i u většiny ostatních členských zemí Evropské unie a to díky tomu, jak se mu podařilo zvládat krize posledních let.
Předsedu Evropské rady je možné do funkce zvolit i proti vůli jeho domovské země, v minulosti se to ale ještě nikdy nestalo, upozornila agentura DPA. K jeho volbě není totiž zapotřebí jednomyslnosti, stačí pouze kvalifikovaná většina. Pro její dosažení je vyžadováno kladné stanovisko 55 procent členských států, které zastupují aspoň 65 procent obyvatelstva EU.
Předseda Evropské rady se volí na dva a půl roku s jednou možností znovuzvolení. Funkce vznikla na základě lisabonské smlouvy o fungování institucí EU. Před Tuskem funkci vykonával v letech 2009 až 2014 Belgičan Herman Van Rompuy.
