Cisco, Oracle a další americké firmy ...
Dodávají čínské policii software a vybavení, jež lze používat k hlídání zločinců i disidentů
Společnosti Google, Yahoo! a Microsoft přetrpěly na začátku letošního roku vlnu veřejného nesouhlasu za to, že svolily, aby jejich webové stránky byly v Číně cenzurovány. Ve vztahu s Čínou se ovšem odehrává jiný pozoruhodný druh obchodu s technologiemi mimo radarový záběr americké veřejnosti: velcí američtí výrobci pospíchají, aby čínské policii dodávali nejnovější hit IT. Firma Oracle prodala software čínskému ministerstvu veřejné bezpečnosti, které dohlíží na vyšetřování trestné i ideologické činnosti. Ministerstvo ho používá k vedení digitálních občanských průkazů, jež nahrazují papírové, které musejí čínští občané nosit u sebe. Regionální oddělení čínské policie mezitím modernizují své počítačové sítě nákupem směrovačů a spínačů od Cisco Systems. Motorola prodala čínským úřadům přenosné přístroje, které budou policistům v ulicích umožňovat připojení k důmyslným zásobárnám dat, jaké prodává firma EMC ministerstvu veřejné bezpečnosti. „Je to prudce rostoucí trh,“ konstatuje Simon Zhou, člen pekingského vrcholového vedení EMC, jež sídlí v massachusettském Hopkintonu, „od institucí veřejné bezpečnosti v Číně můžeme očekávat velké výnosy.“
Boj o prodej technologií čínským orgánům vymáhajícím právo je na první pohled ve zjevném rozporu se smyslem amerického zákona o exportu schváleného po masakru stovek prodemokratických demonstrantů na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Následné sankce zakazovaly vývoz „jakýchkoli nástrojů nebo zařízení na potírání nebo odhalování zločinnosti“ do Číny. „Chtěli jsme podkopat efektivnost policie při zatýkání, věznění a mučení politických disidentů, a to nejen těch, kteří se účastnili hnutí z náměstí Tchien-an-men, ale i do příštích let,“ vysvětluje Tom Lantos, demokratický člen Sněmovny reprezentantů za Kalifornii, který pomáhal vypracovat návrh zákona.
ŽÁDNÁ POUTA
Tento záměr se ale otupil. Americké ministerstvo obchodu, jež sankce prosazuje, je uplatnilo zejména na tak technicky nenáročné položky jako pouta, helmy a brokovnice. Na seznamu zakázaných vývozů se objevuje jen málo moderních informačních technologií, které se dnes prodávají čínské policii. Nejsou sice k dispozici spolehlivá čísla o výnosech z prodeje IT, ale analytikové tohoto odvětví odhadují, že ročně dosahují desítek milionů dolarů a nadále rostou.
Američtí výrobci tvrdí, že nemají žádnou povinnost ani způsobilost zjišťovat, zda čínské bezpečnostní síly tyto technologie používají k politické represi. Naopak, jak tvrdí někteří vedoucí pracovníci, americký kapitalismus zlepšuje úděl obyčejných Číňanů. „Cokoli, co Číně pomáhá, aby se modernizovala, pomůže, aby se tam zlepšila situace v oblasti lidských práv,“ tvrdí John S. Chen, prezident společnosti Sybase, sídlící v kalifornském Dublinu, která prodává databázové programy šanghajské policii, „čím přesnější informace má policie o určitém cíli, tím může být důkladnější a uvážlivější.“ Ovšem tatáž technologie, která pomáhá pátrat po drogových dealerech nebo vrazích, může být také používána ke sledování a zatýkání disidentů, prohlašuje Eric Harwit, sinolog z Havajské univerzity a dodává: „Je to dvousečný meč.“
Přestože se obraz Číny na světové scéně zlepšil, situace v oblasti lidských práv je tam pořád ještě neutěšená. Americké ministerstvo zahraničí uvádí, že komunistická vláda drží nejméně 260 tisíc lidí v táborech určených k ideologické „převýchově“. Mezi zadržovanými jsou aktivisté a členové duchovního hnutí Falun Gong, které vláda považuje za nezákonný kult. Jak uvádí Chao Feng-ťün, bývalý důstojník bezpečnosti, který uprchl z Číny do Austrálie, americké technologie byly použity přinejmenším nepřímo ke zlepšení schopnosti vlády objevovat stoupence hnutí Falun Gong.
Některé americké subjekty se snažily vyhovět zřetelné obavě čínské vlády, aby nedocházelo k nepokojům. V brožurách rozdávaných na veletrhu policejních technologií v Šanghaji v roce 2002 používala společnost Cisco v souvislosti se svým vybavením opakovaně takové obraty jako „posílení policejní kontroly“ a „zvýšení společenské stability“. Firma Cisco, sídlící v kalifornském San Jose, tvrdí, že na jejím obchodování v Číně není nic neobvyklého. „Prodáváme policejním organizacím v mnoha zemích,“ konstatuje Rick Justice, starší viceprezident pro celosvětové operace, „podnikáme v Číně stejně jako kdekoli jinde.”
Cisco a další společnosti zdůrazňují, že v souladu s požadavky zákona získávají k prodejům technologií do Číny oprávnění od amerického ministerstva obchodu. „Velmi pečlivě a eticky se řídíme všemi zákony, jež schválila vláda USA,“ prohlašuje Justice z firmy Cisco. Avšak Richard C. Bush, bývalý kongresový poradce, který pracoval na sankcích po událostech na náměstí Tchien-an-men, je překvapen, když se dozvídá o typech kontraktů, jež americké společnosti s Číňany podepisují. Bush, člen washingtonského výzkumného týmu Brookings Institution, uvádí: „Jsou (tyto kontrakty) v rozporu s tím, co chtěli stěžejní poslanci, když prosazovali legislativní opatření? Ano.“
Někteří externí analytikové vysvětlují shovívavý postoj amerického ministerstva obchodu jeho nadšením z nedávných let, záměrem aby se rozšířily vývozy do Číny. Matthew S. Borman, náměstek ministra obchodu pro export, namítá, že se ministerstvo pouze drží zákona: „Podle tohoto zmocnění jsou pod kontrolou položky, které se výlučně nebo hlavně používají k potírání a odhalování zločinnosti.“ Tvrdí, že se zmocnění netýká databází nebo počítačů, které mohou být používány v běžné kanceláři. Avšak kalifornský kongresman Lantos prohlašuje, že sankce byly podkopány. „Rozhodnutí ministerstva obchodu vykládat zákon jen omezeně je naprosto skandální,“ prohlašuje. „Tím, že dovoluje americkým společnostem prodávat supermoderní počítačové a komunikační zařízení čínské policii, naše země bezprostředně pomáhá potlačovat politický disent v Číně.“
Výsledek je takový, že „své výrobky nesmějí prodávat čínské policii výrobci pout, ale Cisco a další firmy prodávají čínským úřadům mnohem užitečnější technologii“, sdělil v únoru podvýboru Sněmovny reprezentantů pro lidská práva Harry Wu, bývalý čínský politický vězeň žijící v USA. Jeho svědectví bylo zatlačeno do pozadí velkou publicitou, jíž se dostalo zničující kritice podvýboru na adresu společností Google, Yahoo! a Microsoft za jejich dohodu blokovat části jejich čínských webových stránek, což byla podmínka, aby mohly v zemi podnikat.
Thomas Lam, prezident Cisco pro čínské operace, uvádí: „Síťový hardware a software, který prodáváme v Číně, je naprosto stejný jako ten, který prodáváme na všech světových trzích. Jsou to naši uživatelé a nikoli Cisco, kdo určuje, jaké aplikace použijí.“ Američané také argumentují tím, že kdyby sami neprodávali čínským úřadům, tak by jim podobné výrobky dodávali konkurenti z jiných zemí.
ZLATÝ ŠTÍT
Čínská policie donedávna pracovala s elementárními technologiemi, jež například znesnadňovaly, aby místní oddělení sdílela informace. Americké firmy považují své prodeje organizacím vymáhajícím právo za řešení této potřeby a za součást širší snahy o získávání čínských vládních zákazníků. Společnost Oracle, jež poskytuje software pro správu a údržbu paměťových karet ministerstvu veřejné bezpečnosti, realizuje třetinu svého obchodu v Číně s vládou, připouští Derek Williams, šéf divize této společnosti pro Asii a Tichomoří. Prodej vládě „je prostě součástí naší běžné strategie,“ dodává. Třebaže některé americké technologické společnosti obchodovaly s čínskou policií od devadesátých let 20. století, ke skutečně velkému přiznání tohoto vztahu došlo v prosinci 2002 na konferenci v Šanghaji propagované jako Čínský veletrh informačních technologií a částečně sponzorované ministerstvem veřejné bezpečnosti. Společnosti z celého světa vybudovaly na tomto veletrhu stánky na propagaci svého zboží. Čínští hostitelé nakupovali digitální nástroje na projekty s názvy jako Zlaté celnice a Zlatá daň.
Kampaň za modernizaci policejních technologií, která pokračuje i v současnosti, se nazývá Zlatý štít. Jak uvedl spisovatel Ethan Gutmann, jenž se akce zúčastnil a v roce 2004 napsal knížku Losing the New China (Ztráta nové Číny), měla firma Cisco na konferenci stánek obklopený monitory ukazujícími, jak kalifornští policisté používají mobilní mikrotelefony spojené s databázemi záznamů ostrahy obchodů a dalších veřejných míst. Naděje, že západní technologie podnítí politickou reformu v Číně, se nenaplnily, prohlašuje Gutmann.
Dne 5. prosince 2002 se střídali firemní zástupci při prezentacích na pětačtyřicetiminutových seminářích o řešeních v rámci kampaně Zlatý štít. Propagační materiály z konference ukazují, že prezentace přednesli zástupci společností Cisco, EMC, Extreme Networks, IBM, Nortel Networks a Sun Microsystems. Právě tehdy Cisco rozhlásilo svůj závazek, že bude podporovat cíl „zvýšení společenské stability“. V prospektu IBM se psalo, že firma „použije své vyspělé technologie tak, aby vyhovovala podmínkám země“.
Terry Alberstein, mluvčí Cisco, hájí firemní marketing takto: „Dotyčné brožury byly určeny speciálně místní policii a popisovaly v hlavních rysech, jak výrobky firmy Cisco mohou zlepšit přístup k policejním zdrojům IT propojením výpočetní techniky do sítí a rozšířit přístup ke zdrojům například tak, že policisté v hlídkových vozech budou mít k dispozici doplňkové informace.“ Firmy IBM, Nortel, Sun a Extreme Networks se k tomu odmítly vyjádřit.
Aby společnosti udělaly dobrý dojem na čínské úřady, používají různé metody. Motorola a IBM zveřejňují inzeráty v čínské odborné publikaci zvané Police Daily. Motorola se snaží vyjít vstříc touze čínské veřejnosti po účinném vynucování práva, prohlašuje Balbir Singh, vedoucí pracovník společnosti, který má na starosti Asii.
Společnost EMC, vyrábějící systémy pro ukládání dat, posílila klíčové osobní vztahy, když například v září loňského roku pomohla ministerstvu veřejné bezpečnosti, uvádí Zhou z EMC. Ministerstvo se stěhovalo do nového sídla v Pekingu a jeho ředitel pro informatiku Sie I-pchin zjistil, že pracovníci se těžce potýkají s úkolem přesunout rozsáhlé databáze a počítačové vybavení. Takže Sie zavolal Zhoua. Poslala by EMC bezplatně na pomoc několik inženýrů? Zhou, rodilý Číňan, který dříve pracoval pro vládu a považuje Siea za přítele, prohlašuje, že s velkou chutí rozšíří byznys EMC s ministerstvem. „Protože si důvěřujeme,“ dodává, „poslal jsem nejprve inženýry s tím, že by se nám to později mohlo vyplatit.“ Přesně jak očekával, EMC získala několik kontraktů s čínskými policejními orgány, a jak uvádí Zhou, počet projektů spojených s bezpečností, jimiž byla společnost pověřena v posledních dvou letech, stoupl na půl tuctu. EMC nechce hovořit o tom, jaké z toho má výnosy, a Sie se rovněž odmítl vyjádřit.
NEPOVOLENÁ NÁBOŽENSTVÍ
Je těžké si představit obrázek čínské policie, jak používá americké technologie k umlčení disentu. Ministerstvo veřejné bezpečnosti to nechce komentovat. Vedoucí pracovníci společností zdůrazňují, že není typické, aby na úpravách hardwaru nebo softwaru pracovali přímo s funkcionáři bezpečnosti. Místo toho vláda k tomuto dolaďování používá místní „systémové integrátory“, patřící Číňanům. „My jen poskytujeme databázový produkt,“ vysvětluje Williams z Oraclu, „databáze je jako registratura. Někdo k ní ještě musí dopracovat řešení, a to provádí čínská firma.“
Americký software lze objevit v úsilí o modernizaci, kdy podpořil přinejmenším jednu sekci čínského ideologického donucovacího aparátu: vedoucí skupinu Státní rady pro prevenci a vyřizování záležitostí kultů. Tento orgán, známější jako kancelář 610, což je odkaz na datum v roce 1999, kdy byl vytvořen, sleduje stoupence nepovolených náboženství, jako je Falun Gong. Chao Feng-ťün pracoval v pobočce kanceláře 610 v severočínském městě Tchien-ťin až do loňského roku, kdy uprchl ze země. Z nového domova v Austrálii připojil svůj hlas k protestům Falun Gongu proti jeho útisku. Chao tvrdí, že pobočka kanceláře v Tchien-ťinu má databázi se jmény 30 tisíc členů zakázané sekty, jakož i názvy dalších nepovolených náboženských skupin. Některé údaje byly vytaženy ze systému chu-kchou, podrobného systému registrace domácností, který vládě pomáhá monitorovat a kontrolovat obyvatelstvo.
Při digitalizaci systému chu-kchou, což je obrovský úkol v rámci projektu Zlatý štít, byly nasazeny americké technologie včetně softwaru poskytnutého EMC, jak přiznávají vedoucí pracovníci této společnosti. „Vedle toho, že technologie slouží veřejné bezpečnosti při řešení kriminálních případů, nejdůležitější uplatnění nacházejí při sledování a potlačování přívrženců Falun Gongu,“ tvrdí Chao. Američané zdůrazňují, že neurčují to, jak Číňané jejich výrobky používají. Přestože se objevilo relativně málo námitek vůči prodejům technologií obecně, Cisco se stalo předmětem pečlivějšího zkoumání než jiní výrobci. Příčinou je patrně to, že v Číně působí už dlouho. Loni předložilo akcionářům návrh usnesení požadující větší otevřenost ve vztahu k obchodům společnosti s Číňany. Usnesení bylo drtivou většinou zamítnuto.
Omezení obchodu Software pro snímání otisků prstů
Shovívavý výklad exportních omezení po událostech na náměstí Tchien-an-men umožnil některým americkým technologickým společnostem, aby Číně pomohly modernizovat prostředky pro vymáhání práva, kdežto jiným, jako například společnosti Cogent Systems, bylo znemožněno, aby své výrobky prodávaly čínské policii.
Společnost Cogent se sídlem v kalifornské Pasadeně vyrábí software pro uchovávání a porovnávání záznamů otisků prstů. Loni ohlásila výnos 160 milionů dolarů z celosvětových prodejů programů používaných k identifikaci zločinců a registraci voličů. Ming Hsieh, prezident a CEO společnosti, už dlouho pomýšlel na trh v Číně, kde se narodil a byl vychován. Firmu Cogent založil v roce 1990, když vystudoval strojařinu na Univerzitě Jižní Karolíny.
Přes své čínské vazby nemohl Hsieh v posledních letech dělat nic jiného než soptit, když si úřadovny veřejné bezpečnosti v zemi koupily software pro snímání otisků prstů od konkurentů firmy Cogent. Takové programy patří mezi několik high-tech výrobků, jejichž vývoz z USA do Číny je výslovně zakázán v rámci sankcí vyhlášených po událostech na náměstí Tchien-an-men.
Žádná podobná omezení neplatí pro hlavní konkurenty firmy Cogent, francouzskou společnost Sagem Morpho a japonskou korporaci NEC. Dokonce i některé americké společnosti se mohou v Číně ucházet o smlouvy o analýze otisků prstů za předpokladu, že samy nevytvořily technologii. Společnost Unisys působí jako generální dodavatel v některých obchodech, jejichž součástí jsou systémy na snímání otisků prstů, ale má zakázáno používat výrobky americké provenience. „Výsledkem jsou nespravedlivá a nestejná pravidla hry,“ stěžuje si Hsieh.
Ještě loni diskutovali vedoucí pracovníci Cogentu o potenciálním obchodu s šanghajským policejním oddělením, protože firma doufala, že získá od ministerstva obchodu výjimku. Avšak jak uvádí Hsieh, zatímco zástupci společnosti jednali s úředníky v Šanghaji, čínská konkurenční společnost Eastern Golden Finger Technology to ohlásila oficiálním místům v USA. Jeden funkcionář ministerstva obchodu se brzy objevil v pasadenském sídle firmy Cogent a podrobil vedoucí pracovníky výslechu o jejich jednáních v Šanghaji, tvrdí Hsieh. (Ministerstvo obchodu o této epizodě odmítlo diskutovat a společnost Eastern Golden Finger nereagovala na žádosti o vyjádření.)
Přestože zástupci Cogentu trvají na tom, že s Číňany nediskutovali o žádné technologii spojené s utajovanými skutečnostmi, ministerstvo obchodu žádost o realizaci šanghajského obchodu zamítlo. Nakonec, jak konstatuje Hsieh, obchod získala společnost Eastern Golden Finger.
ZAKÁZANÉ VÝVOZY
■ Pouta
■ Helmy
■ Štíty
■ Prášek na snímání otisků prstů
■ Detektory lži
■ Slzný plyn
POVOLENÉ VÝVOZY
■ Databázový software
■ Počítačové směrovače a spínače
■ Dvoucestné radiostanice
■ Digitální občanské průkazy
■ Vybavení na analýzu DNA
■ Video snímače
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
