Pomáháme více českým firmám

* CzechInvest byl v minulosti spojován zejména s lákáním zahraničních investic, v době koronakrize o vás slýcháváme hlavně v souvislosti s podporou tuzemských aktivit. Změnilo se vaše poslání?

Poslání CzechInvestu zůstává stejné, tedy podpora podnikání a investic, jen způsoby, jak toho dosahujeme, stejně jako šíře klientů, kterým se věnujeme, se mění. V devadesátých letech a po roce 2000 jsme sem hojně lákali zahraniční investory, měli jsme tu vysokou nezaměstnanost, a když to hodně zjednoduším, tak jsme byli vděční za každou investici, která směřovala do ČR. Ekonomická situace se však za posledních 25 let výrazně proměnila a nyní nám už nejde o to, abychom zprostředkovali co největší objem investic, ale díváme se na jejich kvalitu, byť těch investic je a určitě i do budoucna bude méně. V současné době se zaměřujeme na investice s vyšší přidanou hodnotou a zejména investice chytře umístěné, tedy takové, které nejlépe odpovídají potřebám regionu. Pokud se podíváme na naše klienty, zdaleka už nejde pouze o investory, ale bavíme se o startupových projektech, malých a středních podnicích, municipalitách, univerzitách a vědecko-výzkumných organizacích. Zajímají nás projekty ze strategických oblastí, jako jsou například healthtech a ecotech, mobilita, kulturní a kreativní průmysly nebo umělá inteligence.

* Říkáte, že posláním CzechInvestu je podpora podnikatelů, což se během koronavirové krize jeví jako klíčové. Jak jste už pomohli a jak pomáháte podnikatelům během krize?

V prvních týdnech pandemie jsme podpořili krizovou linku 1212 a radili podnikatelům s nejrůznějšími typy dotazů, což se nyní opakuje. Českomoravské záruční a rozvojové bance jsme pomáhali s administrací žádostí v záručních programech Covid, ministerstvu průmyslu a obchodu pak s ošetřovným pro OSVČ a Covid nájemným. Zorganizovali jsme dvouměsíční hackathon Hack the Crisis, jehož cílem bylo podpořit nápady a projekty, které pomáhají v boji s pandemií koronaviru. Přihlásilo se do něj více než 200 projektů, zhruba se stovkou jsme pracovali dále na jejich rozvoji a uplatnitelnosti na trhu. Patnáct nejlepších postoupilo do červnového grand finále, ve kterém si osmička výherců rozdělila deset milionů korun, které do soutěže daroval náš klient, společnost Hyundai. Absolutním vítězem se stala firma Diana Biotechnologies se svými ultracitlivými testy na covid-19, která v současnosti zajišťuje pětinu tuzemských testů. A nyní má v konečné fázi vývoje i testy ze slin, které dále navýší testovací kapacity českého zdravotnictví. České firmy jsme vedle toho podpořili v procesu certifikace osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků a vývoje nových technologií v oblasti zdravotnictví. Propojili jsme mezi sebou také řadu firem, institucí a organizací.

* Například?

Propojili jsme lutínského výrobce filtrů pro lékaře a záchranné složky, společnost Sigma Výzkumný a vývojový ústav, s mladou brněnskou firmou Acam Solution, která Sigmě v extrémně krátkém čase dokázala zautomatizovat výrobu filtrů do respirátorů. To byl úžasný projekt. Podobně jsme v Brně propojili vědecký tým s firmami a díky této spolupráci vzniklo přes 36 tisíc ochranných čelních štítů. Pomohli jsme rozjet Spojujeme Česko, online platformu pro propojení státních i soukromých aktivit v boji s koronavirem, kam se zapojilo přes 90 subjektů, a portál CoVpoint, kde jsme ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu propojovali nabídky a poptávky firem, institucí a státu. Těch projektů ale byla celá řada a mohli bychom se klidně bavit jen o nich.

* Jaký má pandemie koronaviru dopad na investiční apetit v Česku?

O tom, že současná pandemie má na trh investic značný dopad, není pochyb. Nelze však říci, že firmy by plošně ztratily zájem expandovat nebo rozšiřovat své aktivity. Dopad na různé sektory se přirozeně liší. Zpomalení je patrné v tradičnějších odvětvích, jako je výroba v automobilovém, leteckém a kosmickém průmyslu a například v pokročilém strojírenství. Naproti tomu situace je velmi odlišná v IT nebo centrech sdílených služeb – jejich aktivita se zvýšila a poptávka po expanzi nebo relokaci do Česka roste. Dalším segmentem s významným růstem je healthtech, kam se řadí například zdravotnické prostředky, zdravotnická technika, vývoj léčiv nebo pokročilé materiály. Vzhledem k současné situaci to však není nikterak překvapivé.

* Co zahraniční investoři? Ti nyní asi tolik nechodí, že?

Se současnou situací se přirozeně vyrovnávají i oni. Někteří mění své investiční plány, někteří jsou již ve velmi pozdních fázích projektů a nyní řeší, jak projekt modifikovat. Všeobecně se spíše čeká na vývoj trhu a poptávky. Dopad to má samozřejmě na různé typy fyzických akcí, které se často ruší. Zájem ze strany investorů však trvá, nejvíce řešíme poptávky ze Spojených států, Velké Británie, ale i Japonska a Koreje. Našim klientům se snažíme ulehčovat situaci informační podporou a také přenosem jejich potřeb na vládní úroveň. Jednání v online prostředí je v dnešních dnech již samozřejmostí. Přesouvá se do něj ostatně i celá řada konferencí, summitů a veletrhů.

* Povede podle vás z dlouhodobého hlediska současná situace k poklesu přílivu těchto investic? Situace se po letním částečném zlepšení začíná opět zhoršovat.

Tady nejde o to, jestli poklesne příliv do České republiky. Jde o to, jak se k nastalé situaci postaví nejen zahraniční, ale i české firmy. Jestli to vezmou jako příležitost, nebo propadnou bezmoci a vzdají to. Samozřejmě záleží na tom, jestli jim jednotlivé státy vytvoří podmínky, aby to jako příležitost využily. Je nutné si uvědomit, že ekonomika, hospodářský růst a celkově životní úroveň je založena na výkonnosti firem, živnostníků a všech těch, kteří se svou kreativitou a prací uživí a nadto dokážou i zaměstnat další lidi. Proto bych si velmi přál, aby podpora byla nadále směřována právě do podnikatelských investic.

* Jak zasáhla pandemie startupy, které podporujete?

Po jarní vlně pandemie jsme napříč naším startupovým portfoliem udělali komplexní průzkum a výsledky byly pozitivnější, než jsme sami čekali. Sešlo se nám téměř padesát odpovědí, přičemž 83 procent startupů považuje aktuální situaci za byznysovou příležitost. Tito startupisté zároveň uvedli, že byli schopní na novou situaci rychle reagovat a přizpůsobit se jí. Zároveň nevidí buď žádný, nebo krátkodobý dopad na své podnikání. To pro nás byla skvělá zpráva a zároveň potvrzení toho, co jsme už dávno věděli – startupy jsou schopné reagovat na vývoj na trhu a tomu uzpůsobit i svůj byznys model, potažmo celé podnikání. Samozřejmě tomu nahrává i fakt, že se jedná zejména o softwarové firmy, u kterých jsou případné změny vždy o něco jednodušší než u těch hardwarových.

* Říkáte, že startupy jsou neuvěřitelně rychle schopné reagovat na vývoj trhu. Nepostarají se o sebe tedy samy? Proč by je stát měl podporovat?

Startupy slouží jako modelový byznys pro inspiraci mladých lidí, studentů, ale i výzkumníků, aby své myšlenky realizovali a zakládali nové inovativní společnosti. Jsou hlavní hnací silou hospodářského rozvoje, zvyšují produktivitu společnosti, která je založená na znalostech, a přispívají k rychlejšímu rozvoji nových technologií. Jejich potenciál proto představuje zdravé jádro ekonomiky. Startupy jsou také silným motorem tvorby pracovních míst zejména na regionální úrovni. Patří mezi nejdynamičtější společnosti na trhu. Důležitý je i fakt, že jsou mnohdy inspirací pro tradiční a zavedené firmy k tomu, aby inovovaly a hledaly nová řešení, která v důsledku znamenají větší profitabilitu, efektivitu a růst. CzechInvest je agenturou, jejímž cílem je podporovat podnikání. Přispíváme k přeměně České republiky v inovačního lídra Evropy. K tomu jsou potřeba nové technologie a výzkumně-vývojové aktivity, včetně těch startupových. To vše dohromady utváří komplexní podnikatelský ekosystém a ten by stát měl podporovat.