Nejvlivnější maďarský podnikatel má v Praze velké plány
Všechno záleží na tom, kdy se dostanete na křižovatku a koho na ní potkáte. Tak zní jednoduchá ars poetica jednoho z nejbohatších maďarských podnikatelů Sándora Demjána (60), prezidenta a spolumajitele největší maďarské developerské společnosti TriGránit, která pomalu začíná expandovat i do České republiky.
Říká se o něm, že má rád vinný střik a miluje žolíky.
Nejmovitější trojka.
„Jsem nejbohatší, protože mám nejvíce přátel a protože jsem otevřel dveře největšímu počtu maďarských velkopodnikatelů na cestu k miliardám,“ řekl loni deníku Magyar Hírlap, který v příloze 100 nejbohatších Maďarů postavil Demjána na třetí příčku. Za třicetiletou kariéru založil Demján zhruba 600 různých společností. Jeho majetek je odhadován na 30 miliard forintů (asi čtyři miliardy korun). Demján tuto částku nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
V roce 2000 byl Demján zvolen nejvlivnějším maďarským podnikatelem desetiletí, je prezidentem Celostátního svazu podnikatelů (VOSZ), zakládal první soukromou manažerskou vysokou školu (Nemzetközi Menedzser Központ) v Maďarsku a stál i u zrodu Středoevropské univerzity, kterou financoval hlavně jeho přítel, americký miliardář George Soros.
Na druhém místě žebříčku maďarských boháčů se umístnil – jen o dvě miliardy forintů movitější - průmyslník Gábor Széles, který svoji první továrnu koupil v osmdesátých letech právě díky úvěru od banky, kterou Demján vedl. Později spolu řídili krizový management ve známých maďarských podnicích Videoton a Ikarus.
První místo s odhadovaným majetkem 40 miliard forintů již několik let patří obchodníkovi Gáboru Várszegimu, majiteli firmy Fotex a budapešťských fotbalových klubů MTK a Ferencváros. Málokdo však ví, že spoluzakladatelem Fotexu, který znamenal začátek Várszegiho oslňující kariéry, byl i Demján. Várszegi letos s Demjánem založili cenu Prima Primisszima na podporu umění a zachování maďarských kulturních hodnot. Do příslušného fondu jen sám Demján chce vložit – většinou ze svého osobního majetku – neuvěřitelných 100 milionů forintů (asi dvanáct milionů korun) ročně. Mnoho peněz věnuje také na podporu chudých dětí.
Nebyl to také nikdo jiný než Demján, kdo začátkem devadesátých let přemluvil podnikatele Pétera Zwacka k návratu z emigrace, aby mu pak pomohl získat zpět část továrny na výrobu nejznámější maďarské likérky Zwack Unicum. Zwack v žebříčku nejbohatších Maďarů je na třicátém místě s majetkem pěti miliard forintů.
Jak šel čas.
Demján se narodil v Sedmihradsku. Ármin Ladányi, otec jeho manželky, byl významným maďarským sociálnědemokratickým politikem. Od sedmdesátých let Demján patřil mezi vlivné reformisty socialistického hospodaření. Nejdříve šéfoval státnímu družstvu Gorsium ÁFÉSZ, ale známým socialistickým manažerem se stal v sedmdesátých letech. V roce 1973 založil moderní síť obchodních domů západního stylu Skála. Z této doby pochází i velká část jeho současného týmu. Nejznámějším mužem z něj je přítel Ferenc Bartha, někdejší socialistický guvernér Maďarské národní banky.
Do března roku 1990 byl Demján generálním ředitelem a prezidentem největší maďarské obchodní banky Magyar Hitelbank (MHB), kterou pomáhal zakládat v roce 1986. Ve funkci ho vystřídal právě Bartha, který se později stal šéfem Inter-Európa Banky. Společně nedávno koupili známou maďarskou vinařskou firmu Badacsonyi Borgazdaság.
Demján koncem osmdesátých let nabídl v MHB, kterou řídil, post vedoucího oddělení Sándoru Csányimu, který je nyní prezidentem největší maďarské banky OTB Bank. Csányimu věnoval nejprestižnější světový ekonomický týdeník BusinessWeek v březnu letošního roku celou stranu, což už v podnikatelských kruzích něco znamená.
Sarlos, Lauder, Palmer.
Demjánovou podnikatelskou filozofií bylo a stále je vytváření partnerství. Stejně jako on pomáhal mladším a finančně slabším, jiní pomáhali jemu. Kdo? Samozřejmě Maďaři, kteří byli bohatší než on a dělali byznys na Západě. V roce 1990 potkal v Budapešti na zmíněné křižovatce (dolarového) milionáře Andrewa Sarlose, který se vracel z Kanady domů do Maďarska. Andrew Sarlos, Ronald Lauder, jehož matka pochází také z Maďarska, a bývalý americký velvyslanec USA v Budapešti Mark Palmer přijali Demjána kvůli jeho schopnostem a výborným kontaktům mezi sebe a založili společnost s názvem Central European Development Corporation (CEDC). „Dostal jsem od nich pět milionů dolarů, abych mohl začít,“ vzpomíná Demján. O této půjčce Palmer v únoru 1991 řekl trochu více: „Naše společnost vyhověla přání Sándora Demjána, aby mohl i samostatně podnikat, proto jsme mu zajistili počáteční kapitál v požadované výši. Jsme názoru, že Sándor Demján patří mezi nejtalentovanější podnikatele východní Evropy. Byl nejen schopný, ale i velice slušný, proto pochopitelně nemohl mít pro svoje podnikatelské plány vlastní kapitál.“
Akce Tatarstán.
Demján svůj první milion (už v dolarech) vydělal po husarském kousku: zvítězil v privatizačním tendru na ruskou automobilku Kamaz v Tatarstánu a akcie, které v soutěži získal za dvojnásobnou cenu, po krátkém čase prodal dál za šesti až osminásobek nominální hodnoty. Avšak Demján nepatří mezi podnikatele, o kterých se říká, že když se ve škole probíralo dělení, chyběl. Z velké části zisku místnímu - většinou muslimskému - obyvatelstvu postavil mešitu a byty. Andrew Sarlos, který už nežije, ve své knize psal o Demjánovi: „Jsem přesvědčen, že kdyby Sándor nežil v Maďarsku, patřil by dnes mezi dolarové miliardáře.“
V dubnu 1998 investoval i do energetiky. Demjánův podnik Euroinvest a společnost Transelektro založily konsorcium, které vyhrálo tendr na koupi 50 procent plus jedna akcie uhelné elektrárny Bakony Erömü Rt.
Zajímají ho i dálnice. Loni březnu jeho Euroinvest společně s americkou off-shore firmou známého maďarského podnikatele Jánose Palotáse založil společnost s ručením omezeným France-Europe, která připravuje výstavbu dálnice od maďarských hranic až do Kyjeva. V projektu má Demján sedmatřicetiprocentní podíl, ostatním patří zhruba podíly zhruba 21 procent. Dálnice má být 735 kilometrů dlouhá a vyžaduje investici ve výši 4,8 miliardy dolarů.
S Munkem do realit.
Dalším Maďarem, který Demjánovi pomohl, byl Peter Munk. Světoznámý realitní guru vstoupil do Demjánovy firmy Gránit Pólus, později také do podniku TriGránit. Společně postavili mnoho velkých projektů v Budapešti jako například Pólus Center, Bankcenter, WestEnd City Center a West End Hilton Hotel, v Bratislavě vybudovali obchodně-zábavný podnik Pólus City Center a chystají projekty na kancelářské budovy. O komerční a kancelářské nemovitostní portfolio firmy, které mají hodnotu zhruba 600 milionů eur, se zajímalo mnoho investorů. Společnost TriGránit ale letos v únoru prodala všechny vlastní nemovitosti a developerské projekty jednomu konsorciu, které tvoří Demján, část manažerů a Peter Munk. Akvizici kromě vlastních zdrojů financovala maďarská banka OTB Bank, jejíž šéfem je Demjánům přítel a bývalý podřízený v Magyar Hitelbank Sándor Csányi. Deník Magyar Nemzet napsal, že v další fázi transakce bude 71 procent nových developerských projektů vlastnit Demján a jeho firmy, zbytek si rozdělí EBRD (devět procent) a American Investment Group (AIG) s dvaceti procenty, který do skupiny TriGránit prostřednictvím společnosti AIG New Europe Fund investoval 321 milionů dolarů.
Směr Praha.
Demján kvůli pražskému projektu Luxembourg Plaza v blízkosti Flory na Vinohradech (22 tisíc metrů čtverečních kancelářské plochy a tříhvězdičkový hotel), který stojí 52 milionů eur, loni založil společnost Orco Property, kterou vlastní TriGránit a lucemburská firma Orco Property Group.
Tvrdí, že transakce firmy TriGránit s EBRD a AIG přinese čerstvý kapitál, který pomůže financovat zejména regionální expanzi (na Slovensku, v Polsku a v České republice) ve výši tří miliard eur. Polovina investic bude čistě komerčních, ale zbytek by se měl uskutečnit v projektech Public Private Patrnership (PPP). V roce 2001 maďarský ekonomický magazín Figyelö zveřejnil s Demjánem rozhovor s titulkem „Zamilovaný do tří P“. Demján v něm tvrdí, že klíčem k novým velkým projektům je PPP. „Jde o investice, kde se stát spojuje se soukromým sektorem. Velká Británie je velice konzervativním státem, přesto se v uplynulých letech uskutečnily investice v PPP konstrukci ve výši několik desítek miliard liber. To znamená, že pro projekty není potřeba mobilizovat obrovské částky ze státního rozpočtu,“ prohlásil Demján, který nadšeně podpořil nápad konzervativní vlády Viktora Orbána uspořádat v Maďarsku letní olympijské hry 2016.
Prvním Demjánovým velkým PPP projektem má být rychlodráha mezi centrem Budapešti a letištěm Ferihegy v hodnotě 65 milionů dolarů. Partnerem firmy TriGránit jsou maďarské dráhy (MÁV), které vlastní stát.
Trenér.
Tajemství Demjánova úspěchu je v budování týmu. „Můj přítel George Soros se už dvakrát rozhodl, že konečně prozradí, co vede k úspěchu na burze, ale pokaždé ztratil hlas natolik, že nebyl schopen přednést svůj projev,“ prohlásil loni v květnu na jedné konferenci o podnikatelských úspěších Demján, který se snažil naznačit, jak je těžké o úspěchu a o tajemství úspěšnosti hovořit. „Podnikání mi připomíná soutěžení mužstev,“ řekl. „Kdo chce být úspěšný, musí budovat tým, v němž nemá hrát roli střelce či nejlepšího hráče, ale trenéra. Je to umění: vedoucí manažer nesmí udělat tu chybu, že si spolupracovníky vybírá na základě sympatie. Snadno se stane, že člověk, který je typově brankář, si vybere deset brankařů, nebo byrokrat postaví svůj tým ze samých byrokratů,“ míní Demján. Upozorňuje, že je třeba dávat pozor na poměry mezi chytrými a pracovitými, mezi starými a mladými. Cílem je prý to, aby dynamika a zkušenosti našly společnou cestu. Demján rád zaměstnává lidi, kteří přicházejí z chudších poměrů a v mládí aktivně sportovali.
Přestože jeho rodina má politické kořeny v sociální demokracii, v listopadu roku 2001 - půl roku před parlamentními volbami, které vyhráli socialisté - prohlásil, že mu je mnohem sympatičtější program pravicového Fideszu. „Už před volbami v roce 1998 (vyhrál je Fidesz – pozn. red.) jsem několikrát opakoval, že za dobrý považuji ekonomický program Fideszu, nikoliv socialistické strany. Ta špatně kalkulovala, když předvídala růst HDP jen 3,5 procenta. Jak se později ukázalo, možnosti země podcenila o sedmdesát procent – o tolik se nemůžete splést! Pokud chceme dohnat Evropu, musíme hospodářství dynamizovat, proto podporuji takový ekonomický program,“ řekl Demján.
